Draghi chce trhům dát vše, musí být jestřábem v hrdliččím hávu

Evropská centrální banka minulý čtvrtek oficiálně oznámila začátek konce své uvolněné monetární politiky. Její prezident Mario Draghi ovšem dokázal vzbudit dojem, že se v podstatě nic nemění. ECB konkrétně informovala, že příští rok sníží objem měsíčních nákupů aktiv na polovinu, což by běžně bylo vnímáno jako jestřábí krok. Pierre Briancon na stránkách Politico ale tvrdí, že Draghimu se na tiskové konferenci podařilo budit takový hrdliččí dojem, že trhy, ceny dluhopisů ani kurz eura na nové zprávy nijak výrazně nereagovaly. 

Briancon k tomu dodává, že Draghiho přístup je pochopitelný, protože ECB ještě nemůže vyhlásit dosažení inflačního cíle. Sama totiž očekává, že inflace letos dosáhne 1,5 % a příští rok kvůli vývoji cen energií pouze 1,2 %. Důvodů pro pokračování uvolněné monetární politiky je ovšem více. Eurozóna sice prochází ekonomickým oživením, které je silnější, než se čekalo. Jenže se zdá pravděpodobné, že současné tempo růstu v příštím roce klesne. A většina zemí eurozóny má stále daleko do plného využití svých kapacit. K tomu není těžké najít řadu faktorů, které by mohly eurozónu ještě zabrzdit a možná ji dokonce poslat do další krize. 

Pokud by například sazby rostly příliš rychle, Itálie by se mohla opět posunout do nebezpečné zóny v době, kdy nejistotu budou stále více zvedat nadcházející volby. Italské veřejné zadlužení dosahující 135 % HDP činí tuto zemi citlivou na tržní paniku a tato citlivost by značně vzrostla, kdyby ECB přestala nakupovat vládní dluhopisy. 

Draghi se tak snaží udržet si maximální flexibilitu a udržet trhy a politiky v přesvědčení, že stimulace se může ve velmi krátké době opět vrátit, bude-li tomu třeba. Klíčové sazby ECB se budou navíc ještě dlouho nacházet na mimořádně nízkých úrovních. A ECB ještě hodlá reinvestovat finance, které získává z existujícího portfolia nakoupených aktiv. Banka tak i nadále zůstane klíčovým faktorem ovlivňujícím vývoj na dluhopisových trzích.

Draghi na tiskové konferenci informoval, že rozhodnutí ECB nebylo jednohlasné a někteří členové její rady požadovali konkrétnější načasování konce kvantitativního uvolnění. Draghi ale prosadil pokračování strategie časově otevřených nákupů aktiv s tím, že QE může skončit ve chvíli, kdy bude zřejmý „udržitelný trend inflace, který je v souladu s cílem ECB“. Jeden faktor ale Draghimu ve snaze tohoto cíle dosáhnout rozhodně nenahrává a tím je kurz eura. Ten je stále silný a letos již k dolaru posílil o 12 %. Tím dochází ke zlevňování dovozů a snížení inflačních tlaků. ECB sice soustavně opakuje, že měnový kurz nepatří mezi proměnné, které by se snažila ovlivnit. Slabší euro by jí ale v dosažení jejího inflačního cíle jistě pomohlo. Nicméně zatím v dohledu není.