Vývoj na devizovém trhu v 39. týdnu (25.-29.9.2017)

• Koruna se vůči euru v tomto týdnu pohybovala především v blízkosti hladiny 26 CZK/EUR. Ve středu odpoledne, v souvislosti se zasedáním České národní banky (ČNB), se koruna krátce dostlala pod úroveň 26, ale výraznější zisky si připsat nedokázala. Obchodování těsně nad úrovní 26 probíhalo i v pátek dopoledne.
• Klíčovou událostí tohoto týdne bylo středeční zasedání bankovní rady ČNB. S úrokovými sazbami ČNB ve středu nehýbala. Hlavní úroková sazba tak zůstává na úrovni 0,25 %. Hlasování o sazbách však bylo velmi těsné. Ze sedmičlenné bankovní rady tři centrální bankéři hlasovali pro zvýšení sazeb, čtyři byli proti. Na základě takto těsného hlasování lze konstatovat, že zvýšení úrokových sazeb na nadcházejícím zasedání v listopadu je téměř hotovou záležitostí. V bankovní radě v září převážil názor počkat na novou makroekonomickou prognózu, která bude k dispozici v listopadu a také na říjnové zasedání Evropské centrální banky, kde se očekává zveřejnění detailů k omezení programu QE. Během nadcházejícího roku, tj. v roce 2018, lze rovněž očekávat, že ČNB zvýší úrokové sazby minimálně dvakrát, v souhrnu nejméně o 0,50 procentního bodu.
• Na základě výsledku zářijového zasedání ČNB se jako nejpravděpodobnější varianta jeví, že se obchodování koruny vůči euru bude i během října nacházet především lehce nad hladinou 26 CZK/EUR. Samozřejmě nelze ani vyloučit posílení koruny pod hladinu 26 a to s ohledem na rychlejší růst úrokových sazeb v nadcházejících čtvrtletích. 

• Vůči americkému dolaru koruna v posledním zářijovém týdnu oslabila a zamířila nad hladinu 22 CZK/USD, když kopírovala vývoj na eurodolaru. Ve středu odpoledne se dokonce krátce obchodovalo nad hladinou 22,20 CZK/USD, na nejslabších korunových hodnotách od konce srpna. V pátek dopoledne se však z pohledu koruny obchodovalo na silnějších hodnotách, lehce nad hladinou 22 CZK/USD.
• V tomto týdnu byla zveřejněna řada důležitých statistik z USA, které ukazují na velmi solidní růst americké ekonomiky ve 3. čtvrtletí letošního roku. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které jsou silně provázané s investicemi, v srpnu vzrostly o 1,7 % m/m. V srpnu došlo k mírnému snížení schodku obchodní bilance na 62,9 mld. dolarů (je otázkou jak velký byl vliv slabšího dolaru). Růst HDP ve 2. čtvrtletí byl mírně navýšen na 3,1 % z původních 3,0 %. Důvěra spotřebitelů v září sice mírně poklesla, ale i nadále zůstává na velmi vysokých 119,8 bodu. Velkou neznámou jsou naopak daňové reformy D. Trumpa, které by velmi pravděpodobně vedly k růstu federálního dluhu. Nad samotným schválením daňové reformy však s ohledem na nejednotu republikánů v Kongresu panují velké otazníky.
• Pozitivně se na vývoj v americké ekonomice dívá i tamní centrální banka (Fed). Zasedání Fedu z minulého týdne v kombinaci s projevy předních amerických centrálních bankéřů (Yellen, Dudley) v tomto týdnu dávají téměř jistotu, že Fed do konce letošního roku ještě jednou zvýší úrokové sazby. A není vlastně ani tak důležité, zda se tak stane na zasedání v listopadu nebo až na tom prosincovém (prosinec je podle mě pravděpodobnější).

Vývoj PLN/CZK

• Na hlavním měnovém páru euro vůči americkému dolaru v tomto týdnu ztrácelo. V první polovině týdne euro postupně oslabilo až k úrovni 1,171 USD/EUR (měsíční eurové minimum). Ve druhé polovině týdne však část předchozích ztrát smazalo a v pátek dopoledne se obchodovalo kolem úrovně 1,18 USD/EUR.
• Co přesně stálo za oslabením eura v první polovině týdne lze jen spekulovat. Vzhledem k tomu, že dolar posiloval vůči většině měn, tak důvody je nutné hledat spíše v USA než v eurozóně. Výsledky německých voleb tak podle mě nebyly hlavním spouštěčem eurových ztrát, podobně jako o něco slabší index Ifo (pokles na 115,2 bodu oproti očekávanému růstu na 116 bodů), který hodnotí náladu mezi německými podniky. Dolaru tak pravděpodobně pomohlo zasedání Fedu z minulého týdne v kombinaci s projevy významných amerických centrálních bankéřů (Yellen, Dudley). Celkově Fed vidí vývoj americké ekonomiky pozitivně a ještě jedno zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku je tak téměř jistotou.
• Ačkoliv v eurozóně pozorujeme rychlý růst ekonomiky, zvyšující se důvěru mezi podniky a spotřebiteli a klesající nezaměstnanost, tak inflace, alespoň ta vyjádřená indexem spotřebitelských cen, zůstává tlumená. I předběžný odhad o vývoji inflace v eurozóně za září toto potvrzuje. Spotřebitelské ceny sice meziročně vzrostly o 1,5 %, ale jádrová inflace poklesla na 1,1 %. Rovněž vývoj inflace ve službách, který je dobrým indikátorem poptávkových inflačních tlaků mírně pokles na 1,5 %. Evropská centrální banka (ECB) však v posledních měsících jasně naznačuje obrat v cyklu velmi uvolněné měnové politiky (i když návrat k normálu bude velmi pozvolný) a předpokládám, že ani zářijová inflace na tom nic nezmění. V horizontu nadcházejících 12 měsíců je tak další posílení eura i nadále pravděpodobnější variantou.