Babiš před volbami těží z české uzavřenosti a euroskepticismu, píše Bloomberg

Česká republika vstoupila do EU před 13 lety a v současnosti se pyšní vyšší životní úrovní než starší členové bloku Portugalsko nebo Řecko. Ze všech postkomunistických zemí má nejlepší hospodářství, zdejší občané mohou volně cestovat po Evropě, studenti vyjíždějí do zahraničí a firmy vyvážejí zboží. Přesto vidí Evropskou unii jako "dobrou věc" jen třetina Čechů, což je nejméně ze všech členských zemí. Z české uzavřenosti a euroskepticismu těží před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Andrej Babiš, napsala americká agentura Bloomberg.

Hrozí, že odpor k EU může po volbách přiblížit ČR k izolacionismu, jaký se rozmáhá v Polsku či Maďarsku. Průzkumy dávají pohodlný náskok Babišovu hnutí ANO. Na Slovensku narozený miliardář získal popularitu díky tažení proti tradičním politickým stranám, které označuje za zkorumpované a neschopné, a díky image muže činu. Během svých tří let v čele resortu financí prosadil zákon o elektronické evidenci tržeb, což výrazně zlepšilo výběr daní.

Majitel podnikatelského impéria zůstává populární i přes vysoký potenciál pro střet zájmů. Ale ani obvinění policie, že jedna z jeho farem obdržela evropské dotace nezákonným způsobem, mu zdá se neubrala v očích voličů na půvabu.

Třiašedesátiletý Babiš nevykazuje takové autoritářské tendence jako maďarský premiér Viktor Orbán či Jaroslaw Kaczyński v Polsku, sdílí však jejich euroskepticismus. Má za to, že EU by měla v Tunisku a Turecku zadržovat imigranty ve speciálních centrech, a chce, aby NATO uzavřela proti přistěhovalcům hranice bloku. Rovněž řekl, že Češi "nechtějí euro", a chce setrvat u české koruny.

Mezi Čechy je hluboce zakořeněná ostražitost vůči vnějším silám vycházející z traumatické historie a zkušeností s rakousko-uherským impériem, nacistickou okupací a sovětskou nadvládou a Babiš hraje právě na tuto strunu.

S výjimkou Václava Havla byly české politické špičky vždy vůči Bruselu přinejmenším zdrženlivé. Spíše než náklonnost ke svým evropským kolegům projevuje současný prezident Miloš Zeman sympatie svým protějškům v Rusku a Číně. A Havlův bezprostřední nástupce Václav Klaus, snad nejvlivnější osobnost v české politice za poslední tří desetiletí, v průběhu let měnil svůj postoj k EU od neochotného přijímání jejích pravidel až k jejímu srovnávání se Sovětským svazem.

Jisté výhrady k politice unie například ohledně imigrace a přijetí eura formulovala také vládnoucí, údajně proevropská sociální demokracie. Potřebuje přilákat voliče, neboť nejčerstvější průzkum agentury Median jí dává pouhých 14,5 procenta hlasů, což je o 12 procent méně než hnutí ANO. Její volební lídr Lubomír Zaorálek ale přesto říká: "EU je naší jedinou šancí. Nic lepšího nenajdeme."

Přesvědčivé volební vítězství ANO by potvrdilo protievropské cítění Čechů. To vše v čase, kdy větší členové unie uvažují o jejím rozdělení na jádro, které bude usilovat o hlubší integraci, a periferii. Právě tam by se podle profesora politologie na Metropolitní univerzitě v Praze Petra Justa mohla Česká republika ocitnout. "Spousta lidí si myslí, že když se nám tak daří, tak už nepotřebujeme unii, a ukazují na příklady jako Švýcarsko a Norsko. Je to však iluze," říká Just.