Hampl: Hned v září mohu hlasovat pro další růst sazeb ČNB

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl by na srpnovém jednání bankovní rady, na kterém chyběl, rozhodně hlasoval pro zvýšení sazeb ČNB. A hlas pro další zvýšení sazeb ČNB zvažuje hned na nejbližším dalším měnovém jednání 27. září. Téma bude odteď relevantní pro každé měnové zasedání bankovní rady, řekl v rozhovoru pro Reuters. Kurz koruny k euru podle něj zůstává pro ČNB zásadním faktorem, zaplavení trhu hotovostí po splacení části dluhopisů se ale neobává.

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby 3. srpna, poprvé po takřka 10 letech. Stala se tak první centrální bankou Evropské unie, která v posledních pěti letech zahájila cyklus utahování měnové politiky. Klíčová dvoutýdenní repo sazba rozhodnutím ČNB stoupla na 0,25 procenta z 0,05 procenta, kde stála od listopadu 2012.

Hampl, který na zasedání v srpnu chyběl, uvedl, že vzhledem k pozici české ekonomiky v hospodářském cyklu by hlasoval spolu s ostatními členy bankovní rady pro růst sazeb. „Připadá mi, že vzhledem k vývoji, k pozici ekonomiky v cyklu, je úvaha o dalším růstu úrokových sazeb relevantní, je na místě," řekl Hampl v rozhovoru pro Reuters. "Spíš je teď otázka rychlosti a časování dalšího zpřísňování měnové politiky."

Hrubý domácí produkt České republiky stoupl ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o rekordních 2,3 procenta a meziročně posílil o 4,5 procenta. V obou srovnáních čísla překonala očekávání trhu i samotné centrální banky. Zpřesněná data vyjdou v pátek 1. září. 

Hampl uvedl, že data potvrdila jeho domněnky, že růst HDP bude silnější, než se doposud očekávalo, a že se otevírá prostor pro zvyšování úrokových sazeb. "Myslím si, že na každém zasedání teď bude relevantní bavit se o dalším zpřísnění," řekl a dodal, že by mohl hlasovat pro utažení měnové politiky již na příštím měnovém zasedání 27.září. "Vůbec bych to nevyloučil (svůj hlas pro zvýšení úrokových sazeb na zasedání v září). Přijde mi to jako možné, že další okamžik už může být na příštím zasedání," dodal.

Podle něj má měnová politika reagovat na různé fáze ekonomického cyklu, aby ekonomika setrvale směřovala k dosažení cíle, kterým je v případě ČNB dvouprocentní inflace. "Tak jako bylo správné uvolňovat měnovou politiku ve špatných časech - ve 2012 jsme šli se sazbami na nulu, ve 2013 jsme začali s kurzovým závazkem - tak je zase v dobrých časech, kdy ekonomika operuje někde nad potenciálem a nějaká rizika se kumulují, tak je potřeba utahovat opratě a měnovou politiku zpřísňovat."

Česká koruna posílila od dubnového ukončení kurzového závazku o 3,4 procenta na úterních 26,121 za euro. Její kurz setrvale a pozvolna zpevňuje a výrazněji se rozkýval jen dvakrát - v první reakci na dubnové ukončení kurzového závazku a poté na srpnové zvýšení sazeb.

Směnný kurz koruny proti euru zůstává pro centrální banku nejistotou pro naplnění inflační prognózy, ačkoli její volatilita může být omezená, uvedl Hampl dále v rozhovoru. "Zdá se, že v řadě zemí ve vyspělém světě řada klasických ekonomických úvah o arbitrážních obchodech, které lze realizovat, neplatí díky limitům na protistrany, systémům řízení rizik, kapitálovým požadavkům a tak dál." 

"Jinými slovy, měl bych menší strach z toho, co použití úrokových sazeb udělá zprostředkovaně s kurzem, než v jiných časech. Myslím si, že realita je dnes jiná oproti časům před finanční krizí." V tomto směru by Hampl nepřeceňoval ani obavy některých analytiků ze zaplavení peněžního trhu hotovostí poté, co ministerstvo financí v září splatí pokladniční poukázky za 196 miliard korun. "Je to faktor, který vytváří nejistotu ohledně budoucího vývoje, na druhou stranu kdyby ta nejistota byla pro tržní hráče opravdu veliká, tak bychom to viděli v implikovaných tržních sazbách a tam se nic dramatického neděje."