Víkendář: Jsou nové sankce proti Rusku hlavně snahou o podporu americké energetiky?

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal zákon, na jehož základě budou zavedeny nové sankce proti Rusku. Trump ale zároveň vyjádřil svůj nesouhlas s tímto krokem, který má potrestat Moskvu za její vměšování se do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Rovněž má být novým zákonem omezena možnost, že by prezident ze své vlastní vůle sankce omezil.

Trump hovoří o tom, že dochází k omezení výkonné moci a tím i schopnosti prospívat americkému lidu. Podle prezidenta také následně dojde k většímu semknutí zemí jako Rusko, Čína a Severní Korea.

Trump ale také pronesl jednu překvapující výtku, píše Yasmeen Serhanová pro The Atlantic: Nový zákon podle něj „poškozuje zájmy našich evropských spojenců“. Překvapení pramení ze dvou oblastí. Za prvé, Trump byl až doposud velmi skeptický ohledně hodnoty spojenectví s evropskými zeměmi. A za druhé, Evropa prozatím se Spojenými státy na zavedení podobných sankcí ochotně spolupracovala. Tehdy šlo ale o sankce, které byly reakcí na zabrání Krymu. Nyní evropské země skutečně hlasitě protestují a prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker varuje před škodami, které by americký zákon mohl napáchat na evropském energetickém trhu. Obává se zejména toho, jaký bude dopad na společnosti, jejichž investice a podnikání souvisí s plynovody a ropovody.

Příkladem je plynovod Nord Stream 2. Ten by měl přivádět zemní plyn z Ruska do Německa přes Baltské moře. Na financování a jeho stavbě se podílí několik evropských firem. Juncker v této souvislosti tvrdí, že americká politika ve stylu „Spojené státy na prvním místě“ nesmí znamenat, že nebudou brány ohledy na Evropu. Německo dokonce hovoří o tom, že Spojené státy používají sankce kvůli prosazení vlastních zájmů v oblasti obchodu se zemním plynem. V roce 2014 byl přitom zemní plyn ze sankcí vyloučen a příčinou byla právě evropská závislost na ruských dodávkách této komodity. I tehdy ale evropská ekonomika kvůli sankcím utrpěla znatelné ztráty. Podle některých odhadů dosahovaly až 100 miliard eur.

Juncker evropské politiky uklidňovat tím, že americký Kongres slíbil zavedení sankcí až poté, co budou konzultovány se spojenci USA. Zároveň však dodal, že EU si ponechává právo na odvetná opatření v případě, že by americké sankce neúměrně dopadaly na evropské společnosti, které podnikají v oblasti ruské energetiky. „Musíme hájit naše zájmy proti Spojeným státům a my tak skutečně učiníme,“ řekl Juncker. Podle Reuters by mohla odvetná opatření zahrnovat dokonce i stížnost u Světové obchodní organizace. K tomu by ale bylo pravděpodobně třeba souhlasu všech 28 členských zemí EU.

Není překvapivé, že proti americkému kroku protestuje i Moskva. Podle ní Washington vyhlásil otevřenou obchodní válku a „u konce jsou naděje, že se zlepší vztahy mezi USA a Ruskem“. Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva Trump ukázal „úplnou impotenci tím, že ponižujícím způsobem převedl exekutivní moc na Kongres“. Tím podle premiéra došlo k posunu rovnováhy sil v americké politice.

Sankce by ale Rusku mohly paradoxně i pomoci. Díky nim by totiž mohlo dojít ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a některými evropskými zeměmi. Ruský prezident Vladimir Putin se přitom už dlouho snaží o oslabení jednoty EU a podkopání sankcí z roku 2014. Současné kroky Spojených států také oslabují sílu spojenectví mezi Evropou a USA. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel a rakouský kancléř Christian Kern například varovali před oslabením spolupráce mezi USA a EU, ke kterému by mohlo dojít kvůli „americkým ekonomickým zájmům v oblasti exportu zemního plynu“.

Autor: Yasmeen Serhanová

(Zdroj: The Atlantic)