Novinky u svěřenských fondů od 1. 1. 2018

S účinností od 1. ledna 2018 dojde k významným změnám v právní úpravě svěřenských fondů. Novelizace byla reakcí na požadavky nové evropské směrnice proti praní špinavých peněz (AML), jejíž cílem je transparentnost vlastnických vztahů dopadajících na svěřenské fondy. Hlavní ideou novely je funkční propojení rejstříkového zákona a implementace směrnice a nařízení AML, a tím provést nové požadavky na transparentní vlastnickou strukturu svěřenských fondů. Mezi nejpodstatnější změny týkající se svěřenských fondů patří následující.

Nově bude rozlišováno mezi zřízením a vznikem svěřenského fondu, podobně jako u obchodních korporacích. Svěřenský fond bude zřízen v okamžiku, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Aby nebylo pochyb o přijetí pověření ke správě svěřenského fondu, doporučuje se takovéto jednostranné jednání správce zachytit v notářském zápise, jehož obsahem je rovněž statut svěřenského fondu, i když zákon nestanoví konkrétní formu právního jednání, kterou má svěřenský správce přijmout správu majetku vyčleněného do svěřenského fondu. Svěřenský fond vznikne až okamžikem jeho zápisu do evidence svěřenských fondů. Do evidence svěřenských fondů se budou zapisovat nejenom české svěřenské fondy, ale i zahraniční svěřenské fondy působící na území České republiky. Evidence svěřenských fondů se bude skládat z veřejné a neveřejné části, přičemž zákon stanoví, do jaké části budou které údaje zapsány. Svěřenské fondy založené před účinností novely budou muset být dle přechodných ustanovení zapsány do evidence svěřenských fondů do 1.7.2018.

Ve svěřenském fondu zřízeném k soukromému účelu budou obmyšlení po jejich jmenování zapisovaní do evidence svěřenských fondů. Jejich zápis do evidence svěřenských fondů bude zápisem konstitutivním, a jmenované osoby tedy budou mít statut obmyšleného až v okamžiku jejich zápisu. Obmyšlení budou zapisováni pouze do neveřejné části evidence svěřenských fondů.

Novelou došlo k rozšíření taxativního výčtu povinných náležitostí, které musí obsahovat statut svěřenského fondu, o informace o počtu svěřenských správců a způsobu jejich jednání.

Svěřenských fondů se také dotkne zavedení evidence o skutečných majitelích novelou rejstříkového zákona. Evidence o skutečných majitelích právnických nebude veřejná, přístup k ní budou mít pouze státní správa a určené osoby. Výpis z evidence může získat zapsaná osoba a ve zúžené formě také ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením vyjmenovaných trestných činů, např. finanční instituce při navazování obchodního vztahu s klientem.

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví právní domněnku skutečného majitele svěřenského fondu, kterým je osoba v postavení zakladatele; svěřenského správce; obmyšleného; osoby, v jejímž zájmu byl založen SF, není-li určen obmyšlený; a osoby oprávněné k výkonu dohledu. Zásadní otázce (ne)možnosti změny statutu svěřenského fondu po založení svěřenského fondu, která je jednou ze zásadních otázek pro zakladatele svěřenských fondů, se novela nevěnuje. Stále tedy převládá názor, že statut svěřenského fondu zpravidla není možné měnit, s výjimkou změny soudem za zákonem uvedených okolností, i když tento zákaz výslovně v občanském zákoníku stanoven není.

Naše advokátní kancelář má zkušenosti se zakládáním svěřenských fondů. Pokud máte zájem o založení svěřenského fondu, neváhejte nás kontaktovat. Provedeme vás celým procesem, od nastavení pravidel fondu po naplnění vašich záměrů.