Produkce zlata v Indonésii, která je co do objemu vytěženého kovu ve světě čtvrtá největší, klesla v prvním letošním čtvrtletí o 48% v porovnání s prvním kvartálem 2001. Příčinou je pokles výdajů na prospektorskou činnost v minulém období, kdy cena zlata tyto náklady nepokryla. Absence nových nalezišť a oživení světové ekonomiky by tak měla cenu žlutého kovu časem zvýšit.

Švýcarská národní banka prodala v období mezi 9. a 19.4. dalších 7,8 t zlata. Podle programu snížení zásob zlata, který byl nastartován v květnu 2000, se tak zbavila již 491,4 t zlata.

Rusko vytěžilo za první tři měsíce 19,726 t žlutého kovu. V porovnání s loňským prvním čtvrtletím to je o 20,6% více. Ze zmíněného objemu pocházelo 2,8 t ze zpracování odpadu. Kazachstán pak ve stejném období vytěžil 3,437 t zlata. Výstup byl o 0,1% nižší než v loňském roce.

Pohyb zlata v posledním týdnu ovlivňoval nejvíce vývoj na Blízkém východě. Cena rostla v okamžicích zvýšení napětí a klesala při jeho uvolněné. Pokud by se politická resp. vojensko-politická situace uklidnila, lze očekávat pokles ceny v krajním případě i pod 300 USD/oz.

Podobně jako zlato rostla v minulých týdnech i cena platiny. Od začátku roku tak vzrostla o cca 12% a s cenou blížící se 560 USD/oz dosáhla 9 měsíčního maxima. S ní se zvýšil zájem investorů i o akcie platinových dolů. Platina je však na rozdíl od zlata použita převážně pro technické účely, pro výrobu šperků pak jen v malé míře. Růst ceny také zvýšil objem investic do rozšíření těžby. Masivní investice plánují všechny společnosti těžící platinu v Jihoafrické republice. Zatím není ale jisté, jaký objem letos dosáhnou dodávky z Ruska a kolik kovu se získá recyklací. Podle odhadů by potřeba platiny pro technické účely měla vzrůst z 2,3 mil.oz v roce 2001 na 3,6 mil.oz v roce 2004. Pro výrobu šperků se loni použilo 2,5 mil.oz, z toho polovina skončila v Číně.

I když v delším časovém horizontu cena vzroste, z fundamentálních důvodů k tomu zatím není důvod.