Otřese bezvízový styk s Ukrajinou českým pracovním trhem?

Ukrajincům brzy postačí jenom biometrický cestovní pas, aby mohli pobývat v České republice. Evropský parlament totiž schválil uvolnění vízového vztahu se svým východním sousedem, který zažívá těžkou krizi.

Za východní hranicí Slovenské republiky leží druhý největší slovanský stát, měřeno počtem obyvatel a oficiálním jazykem. Ukrajina byla tradičně přezdívaná obilnicí Evropy, ale v poslední době je spíše válečným polem. Ztratila kontrolu nad krymským poloostrovem, kterému nyní fakticky vládne Rusko. Ukrajina zároveň bojuje o svoje východní území, dohromady může ztratit teritorium o velikosti České republiky. Válečnému stavu odpovídá tamní ekonomika – například minimální mzda činí v přepočtu méně než 3.000 Kč.

Evropská unie stojí v probíhajícím konfliktu na straně Kyjeva. Zatímco proti Rusku uplatňuje ekonomické sankce a vízovou povinnost, ukrajinské hosty nyní přivítá přátelštěji. Evropský parlament schválil volnější pravidla, která sice přímo nenutí české zaměstnance, aby ustupovali levnějším cizincům a snižovali cenu svojí práce. Zároveň však gastarbeiterům a tuzemským firmám přece jenom otevírá snadnější cesty, jak navázat vzájemně výhodný vztah.

Ukrajinců nyní v České republice žije zhruba 110 tisíc, jsou tedy největší národnostní menšinou. Některé firmy přitom najímají další východní dělníky přes polské agentury, ačkoli přitom riskují zásah cizinecké policie. “Chceme zaměstnávat Čechy, ale kvůli vysoké zaměstnanosti na tuzemském pracovním trhu chybějí lidé,“ argumentuje například společnost VELKÁ PECKA s.r.o., distributor potravin a provozovatel portálu rohlik.cz. Na Ukrajině zůstává 42 milionů osob, nezaměstnanost je tam oproti našim poměrům skoro dvakrát vyšší, kolem 9 %.

Většina českých europoslanců neočekává zásadní změnu

Evropský parlament schválil novelizaci nařízení o občanech třetích zemí. V oficiálním unijním seznamu Ukrajinci opustí společnost Rusů nebo Bělorusů, kteří potřebují k příchodu vízum. Přejdou mezi Albánce, Bosňany, Makedonce, Moldavany, Černohorce, Srby a Gruzíny, kterým postačí, když ukážou biometrický pas. V takovém případě budou moci pobývat v Unii maximálně 90 dní během 180 dnů, aby tady trávili dovolenou, navštívili blízké nebo podnikli služební cestu. Nezískají však automaticky právo pracovat jako zdejší zaměstnanci.

Zřejmě od letošního června začne volnější režim platit pro celou Unii kromě Spojeného království a Irska, ovšem vstřícnější budou také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Parlament svůj záměr předjednal s Radou národních ministrů, jejíž souhlas je také nutný. Mezi českými europoslanci převládá spokojenost, negativní důsledky očekává málokdo.

Martina Dlabajová (ANO, ALDE) upozorňuje, že víza do Evropské unie byla doposud zamítána méně nežli 2 % ukrajinských žadatelů: “Komise také navrhla evidenční systém ETIAS, kde by se museli registrovat všichni dospělí lidé ze zemí bez vízové povinnosti, tedy včetně Ukrajinců.”

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) nevidí příliš mnoho možností, jak systém obejít: “Evropský parlament v únoru schválil přísné kontroly všech lidí, kteří cestují přes vnější hranice Schengenského prostoru. Doklady jsou nyní kontrolovány přes databázi Interpolu.”

Petr Ježek (ANO, ALDE) věří, že Ukrajina vyhověla požadovaným podmínkám. Pavel Poc (ČSSD, S&D) považuje biometrické pasy za “naprosto dostatečnou kontrolu pohybu osob”. Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) zmiňuje také sankce za případné zneužití stávajícího i nového systému, například „malou šanci“ brzkého návratu zpátky na území Unie. Miroslav Poche (ČSSD, S&D) dodává, že v případě velkých problémů bude vízová povinnost opět zrychleně obnovena.

Petr Mach (Svobodní, EFDD) věří, že případné zneužívání bezvízového styku zasáhne spíše západoevropské země, podobně jako tam “mnozí Češi” nelegálně pracovali v devadesátých letech: “V tuzemsku mohou Ukrajinci pracovní povolení získat a jsou žádaní.” Pavel Telička (ANO, ALDE) odkazuje na právní řády a instituce členských států, na kterých záleží důsledky pro zaměstnance a zaměstnavatele: “To s Evropskou unií nijak nesouvisí.”

Jan Keller (ČSSD, S&D) zastává skeptický postoj: “Regulaci vízového režimu měla na Ukrajině doposud v rukách hlavně mafie, která bude po liberalizaci působit zprostředkovaně přes tamní úřady. Emigrace sice může sílit, avšak spíše z jiných příčin. Souvisí s oligarchizací a rozpadem ukrajinského státu.”

Podle komunistů může přijít vlna nelegálních gastarbeiterů

Spíše negativní postoj k brzké změně zastávají poslanci KSČM (GUE/NGL). Jiří Maštálka tvrdí, že ukrajinská vláda požadované podmínky nesplnila, když podstatně nesnížila korupci, vliv oligarchů, klientelismus, zneužívání moci nebo “otevřenou podporu fašismu”. Vidí také “velké bezpečnostní riziko”, související s probíhající ukrajinskou “občanskou válku”.

Stejně jako Jiří Maštálka, taky Kateřina Konečná předpovídá rychlejší příliv velmi levné pracovní síly: “Ukrajina se nachází v dlouholeté politické krizi, ke které se ještě přimíchal konflikt na jejich východní hranici. Osobně naprosto nechápu, jak Evropská unie může uvažovat o uvolnění vízového režimu.”

Jaromír Kohlíček odhaduje, že zhruba polovina Ukrajinců v zemích Unie přijela ilegálně a pracuje načerno: “Řada podnikatelů plánuje založení firmy na Ukrajině, aby následně vysílali zaměstnance formou pracovní cesty do EU,” popisuje možné obejití nových pravidel. (Teoretický příklad: Česká firma založí pobočku v Kyjevě, odkud bude posílat levné ukrajinské dělníky na “služební cestu”, reálně však na normální šichty do svého pražského skladu.) Zájemci o legální zaměstnání ovšem budou moci snáze oslovit solidního zaměstnavatele. “Rozhodně zatím nevidím nebezpečí katastrofických scénářů,” uzavírá Kohlíček.