Rozbřesk: Riziko na trzích budiž zapomenuto

Nervozitu z konce minulého týdne před prezidentskými volbami ve Francii vystřídala na finančních trzích mohutná euforie. Akciové trhy zamířily vzhůru, výrazné zisky si připsalo i euro a rizikové přirážky u dluhopisů Francie a zemí na předlužené periférii rychle poklesly. Trhy si udělaly z voleb rychlý závěr o nejpravděpodobnějším vítězi a příliš už neřeší, co vše se může stát ve druhém kole nebo po parlamentních volbách, které Francii čekají začátkem června...

Jednak je to daleko, jednak trhy spoléhají na kontinuitu s možným příjemným překvapením v podobě tolik žádoucích reforem. Zda vůbec nějaké přijdou, je otázkou, na kterou se v nejbližších měsících nedá vůbec odpovědět.

K příznivé náladě včera navíc přispěl i německý index ekonomického klimatu – Ifo, které se dostalo na šestileté maximum. Ifo tak zapadá do celkového obrázku, který už nějaký čas vykresluje například PMI, a sice že německým firmám se daří, že na hrozbu brexitu na čas zapomněly, byť je Británie druhým největším obchodním partnerem Německa, a už vůbec jim nevadí silnější euro. Velmi pozitivní přitom není z pohledu německých firem jen hodnocení současné situace, ale především jejich očekávání pro další měsíce, která jsou velmi silná zvláště v průmyslu. Německá ekonomika tak pokračuje ve svižném růstu, který udává tempo i pro zbytek eurozóny. Nicméně její předběžný výsledek za první čtvrtletí se dozvíme až v polovině května. Předpokládáme, že růst ekonomiky eurozóny zrychlil na 0,5 % (mezičtvrtletně), což bude v meziročním vyjádření znamenat přírůstek 1,7 %. Ani to však nejspíše ECB na jejím zasedání tento týden nepřesvědčí ke změně její uvolněné politiky vedoucí k zalévání trhu novými eury, ani ji neodradí od záporných úrokových sazeb.

Do obrázku pozitivních nálad zapadají i poslední čísla z ČR, kde se rovněž podnikatelská nálada v posledním měsíci mírně zvýšila. Není sice až tak vysoká, jako byla na přelomu roku, kdy padaly osmileté rekordy, avšak stále je možné ji považovat za velmi příznivou. Ať už z pohledu hodnocení současné situace nebo očekávání pro další měsíce. Česká ekonomika se tak i nadále veze na vlně rostoucí zahraniční (německé) poptávky a nákupního a investičního apetitu tuzemských domácností.Německá ekonomika tak pokračuje ve svižném růstu, který udává tempo i pro zbytek eurozóny. Nicméně její předběžný výsledek za první čtvrtletí se dozvíme až v polovině května. Předpokládáme, že růst ekonomiky eurozóny zrychlil na 0,5 % (mezičtvrtletně), což bude v meziročním vyjádření znamenat přírůstek 1,7 %. Ani to však nejspíše ECB na jejím zasedání tento týden nepřesvědčí ke změně její uvolněné politiky vedoucí k zalévání trhu novými eury, ani ji neodradí od záporných úrokových sazeb.

Do obrázku pozitivních nálad zapadají i poslední čísla z ČR, kde se rovněž podnikatelská nálada v posledním měsíci mírně zvýšila. Není sice až tak vysoká, jako byla na přelomu roku, kdy padaly osmileté rekordy, avšak stále je možné ji považovat za velmi příznivou. Ať už z pohledu hodnocení současné situace nebo očekávání pro další měsíce. Česká ekonomika se tak i nadále veze na vlně rostoucí zahraniční (německé) poptávky a nákupního a investičního apetitu tuzemských domácností.


Česká koruna a dluhopisy

Koruna si v úvodu týdne – zřejmě i pod vlivem všeobecného optimismu – připsala mírné zisky, které ovšem během pondělního odpoledne zase ztratila a vrátila se zpět nad 26,80 EUR/CZK. Rychlé zisky koruny zřejmě vytvářejí příležitosti pro některé hráče k opuštění hracího pole a nedovolí tak prozatím české měně dobývat silnější pozice. Tato situace nahrává centrální bance, která na svém dalším měnově-politickém zasedání může konstatovat velmi hladký průběh exitu bez nějaké extrémní fluktuace. A to bude – snad kromě již tradiční prognózy naznačující prudký vzestup úrokových sazeb – hlavním výstupem květnového zasedání bankovní rady.

Včerejší odbourávání rizikových přirážek na evropském trhu se na výnosech českých dluhopisů až tak neprojevilo. Výnosy českých bondů lehce vzrostly a následovaly tak vývoj německého trhu. Výnosy by v dalších týdnech měl brzdit v rozletu poměrně chudobný kalendář emisí, podle kterého chce MF v květnu prodat dluhopisy jen za 12 mld. korun. Nicméně ještě tuto středu bude MF nabízet bondy se splatností dva až devatenáct let až za 11 mld. korun. Trh by mohlo potěšit, že MF plánuje přebytky veřejných rozpočtů min. až do roku 2020 a současně s nimi i pokles veřejného dluhu na cca 35 % HDP. Samotný státní rozpočet by však měl zůstat v mínusu letos i příští rok.

Zahraniční forex

Euro začalo den výrazně silnější a po menší korekci se na páru s dolarem konsoliduje. Společná měna posílila také proti libře, která ale vůči dolaru své pozice nakonec moc nezměnila.

Dnešek je z pohledu dat na zahraničních trzích vcelku nezajímavý a tak se bude vyčkávat na důležitější událostí týdne. Mezi ty bude nepochybně patřit čtvrteční zasedání ECB.

Ve střední Evropě si pak musí dát pozor forint na dnešní zasedání MNB. Změnu neočekáváme, což by pro forint, který za ostatními měnami regionu v posledním období lehce zaostával, mohla být dobrá zpráva.

Ropa

Ropa zůstala i na začátku nového týdne pod tlakem a cena barelu Brentu se odpoledne dostala pod 52 USD. Trh mohly znervóznit zprávy o vysokých vývozech z Ruska.

Dnes obchodování okoření data o zásobách v USA za minulý týden od institutu API, i když až pozdě večer. Ta poskytnou indikaci pro oficiální statistiky ministerstva energetiky, která asi budou hlavní fundamentální informací tohoto týdne z trhu s ropou.