O vzrušení na ropném trhu se postaraly tentokrát dva státy, Venezuela a Irán. Po stávce ve venezuelské státní ropné společnosti se ke stávkování přidaly hlavní odborové organizace. Krvavé potlačení nepokojů přivedlo část armády k převzetí moci a internaci prezidenta. Jiné jednotky věrné bývalému prezidentu a masivní demonstrace si však opět vynutily návrat prezidenta Chaveze. To vše se odráželo na ropném trhu. Venezuela je třetím největším exportérem ropy ze zemí OPEC a z bývalého největšího hříšníka, který se limity OPEC příliš nezabýval, se s prezidentem Chavezem stala jejich největším zastáncem. Navíc je jedinou zemí, která ropu dodává na Kubu a to údajně za cenu nižší než cena světová. Odstranění prezidenta proto vedlo k přesvědčení, že nová vláda opět ropné kvóty překročí. Jeho návrat však znovu zvýšil tlak na ceny.

Dalším znejišťujícím prvkem byla výzva z Iránu, aby arabské země na měsíc zastavily dodávky zemím, které mají dobré styky s Izraelem. I když tentokrát to bylo od iránského prezidenta, zdá se, že zatím opět nenalezl podporu. Napětí na palestinských územích je ale stálou příčinou nejistoty provázené růstem ceny.

Podpora cenové stabilitě přišla od samotné OPEC, která by, podle jejího prezidenta, mohla v posledním letošním čtvrtletí konečně zvýšit těžební kvóty. Důvodem růstu poptávky by tentokrát nemělo být politické napětí, ale oživení ekonomického růstu. Barel ropného koše zemí OPEC přitom dosáhl dne 17.4. ceny 24,36 USD, zatím je stále v požadovaném rozpětí.

Poslední zpráva amerického API o stavu zásob ukazuje pokles surové ropy, motorové nafty a lehkého topného oleje. Zvýšený stav zásob benzínu souvisí s předzásobením rafinérií a velkoodběratelů před letními dovolenými. Podobný vývoj se očekával, protože rafinérie byly využity na 92,1%. Je to sice méně, než o rok dříve (13.4.01 to bylo 92,6%), proti minulému týdnu se ale zvýšilo o 1,4%. Pokles zásob ropy v období napětí na Blízkém východě je však dalším prvkem zvyšujícím cenu ropy. Stav zásob v USA je patrný z následující tabulky:

Zmíněný vývoj na politické scéně bude zřejmě ovlivňovat cenu na ropném trhu i nadále. Nejistota o dalším vývoji na Blízkém východě bude cenu ropy dále zvyšovat. Zatím navíc nejsou známky, že výpadek iráckého exportu bude druhými zeměmi nahrazen.

V průběhu poslední doby cena ropy podle předpokladu dokončila sestupnou korekci, ale stále se nachází v dlouhodobém vzestupném trendu. Včera byla nakonec zavírací spotová cena ropy Brent na hodnotě 25,26 USD/barel.

V současné chvíli se zdá, že v tomto období by cena ještě měla pokračovat ve svém růstu. Pohyb ceny by měl být shora omezen rezistencí na hladině 25,93 USD/barel. Další rezistence jsou pak na úrovních 26,92 USD/barel a 28,18 USD/barel, ale jejich dosažení v tomto období zatím není moc pravděpodobné.

Zdola by měl být pohyb ceny ropy omezen supportem na hladině 24,62 USD/barel. Při výraznější sestupné korekci by cena mohla klesnout i k dalšímu supportu, který je na hladině 23,14 USD/barel. Následující support je potom na úrovni 22,08 USD/barel, ale jeho dosažení v tomto období není moc reálné.