ROZHOVOR – Petr Rafaj /ÚOHS/: Počet odhalených kartelových dohod roste

V loňském roce si pracovníci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže připomněli již čtvrtstoletí existence této instituce se sídlem v Brně. V souvislosti se zmíněným výročím předseda ÚOHS Petr Rafaj kromě jiného konstatoval, že mezi podnikateli či veřejnou správou nechybí povědomí o tom, jaké má antimonopolní úřad kompetence, jaká pravidla prosazuje, na co dohlíží. To je podle předsedy Rafaje velice podstatná skutečnost, která působí i preventivně, a do určité míry to úřadu usnadňuje činnost.

• Pane předsedo, v blízké době uplynou již dva roky, kdy jste zahájil druhé funkční období v čele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jak hodnotíte tyto dva roky?

V posledních dvou letech jsme dosáhli značného posunu v oblastech, kde jsme pociťovali určité rezervy. Mám na mysli zejména nárůst počtu odhalených kartelových dohod a délku správních řízení ve veřejných zakázkách. Jsem rád, že i odborná veřejnost vnímá tento pokrok a na odborných konferencích a při obdobných příležitostech slyším poměrně často slova uznání.

• Je obecně známo, že kartelové dohody, které se velmi nesnadno prokazují, patří k prioritám vašeho úřadu. Jak jste tedy na tomto poli úspěšní?

Odhalování zakázaných dohod je naší dlouhodobou prioritou. Od roku 2012 se zaměřujeme především na tzv. bid rigging, což jsou kartelové dohody mezi uchazeči o veřejné zakázky. V posledních třech letech stabilně otevíráme okolo desíti kartelových řízení a vydáváme přibližně stejný počet rozhodnutí. Podotýkám, že tento počet je na hranici našich možností, neboť naše lidské zdroje jsou omezené a nároky na hmotněprávní i procesní stránku řízení ze strany správních soudů se neustále zvyšují. Významný je pro nás tak zejména institut narovnání, který nám umožňuje uzavřít případ rychle již v prvním stupni. Účastník řízení se při narovnání přizná ke spáchání protisoutěžního jednání a za to je mu sankce snížena o 20 procent. Jedná se o výhodný kompromis pro obě strany a nám se tímto způsobem daří ukončovat až 80 procent všech řízení. Nesmím však zapomenout na náš největší úspěch v oblasti potírání kartelů. Tím bylo potrestání stavebního kartelu, za který byly ve třech správních řízeních uloženy pokuty přesahující dvě miliardy korun.

• Jak často využívají účastníci řízení zmíněný institut narovnání?

Narovnáním se v současné době daří Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ukončovat až osmdesát procent všech správních řízení.

• Jaké jsou další priority vašeho úřadu pro letošní rok?

Zcela jistě budeme pokračovat v nastoupeném trendu u kartelových dohod a zrychlit nyní potřebujeme ještě případy, týkající se zneužití dominantního postavení. V nich je situace výrazně komplikována tím, že vymezení relevantních trhů a posouzení podezřelého jednání je v nich zpravidla otázkou složité ekonometrické analýzy. Její zpracování je časově velice náročné, stejně jako sběr a roztřídění dat, která jsou podkladem pro takovou analýzu. Zaměřovat se budeme také na sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikací, abychom zjistili skutečný stav tohoto trhu.

• Občas si některé subjekty stěžují, že správní řízení na ÚOHS, zejména v oblasti veřejných zakázek, trvají dlouho. Je tato kritika oprávněná?

V současné době jde o zcela falešné hlasy. V prvním stupni veřejných zakázek vydáváme dlouhodobě rozhodnutí v průměrných lhůtách kolem 30 dní. Díky tomu rozhodujeme také výrazně více případů meritorně. I nový zákon o zadávání veřejných zakázek je koncipován tak, aby Úřad co nejvíce rozhodoval ještě ve fázi probíhajícího zadávacího řízení, kdy může nezákonný postup zadavatele ještě napravit. Také ve druhé instanci v současné době nemáme případy, ve kterých by byla překročena zákonná lhůta.

• Před nedávnem jste zamítl rozklad zadavatele společnosti Krajská zdravotní Ústí nad Labem na zakázku „Modernizace a obnova přístrojového vybavení specializovaného pracoviště – Traumatologického centra Krajské zdravotní“. V čem konkrétně spočívalo pochybení zadavatele?

Jedná se o starší případ, který jsem z důvodu nepřezkoumatelnosti musel vrátit zpět k dalšímu řízení do první instance. Nyní jsem již prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Zadavateli byla uložena pokuta ve výši 40 000 korun, protože nevymezil transparentně způsob hodnocení nabídek, když nijak nespecifikoval obsah práv a povinností dodavatele při provádění údržbového servisu. Dále zadavatel porušil zákon rovněž tím, že požadoval doklad, prokazující zavedení systému managementu bezpečnosti informací v organizaci, ačkoliv jej nebyl oprávněn požadovat. Obě tato pochybení mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Chtěl bych připomenout, že veřejné zakázky v oblasti zdravotnictví tvoří významnou část případů, které ÚOHS v rámci své dozorové role v této oblasti důsledně každoročně kontroluje. V roce 2016 prověřoval náš úřad ve správních řízeních několik desítek zakázek provozovatelů zdravotnických zařízení, k nimž vydal v obou instancích téměř pět desítek rozhodnutí.

• V čem konkrétně nejvíce a nejčastěji chybují zadavatelé?

Mezi nejčastější pochybení zadavatelů stále spadá nepřiměřené či diskriminační nastavení kvalifikačních předpokladů, dále je to neoprávněné zrušení zadávacího řízení zadavatelem, neurčité anebo nejednoznačné vymezení zadávacích podmínek, případně nepřiměřenost zadávacích podmínek vymezených zadavatelem, nesprávné posouzení a hodnocení nabídek, zejména v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou a stanovením subjektivních hodnotících kritérií zadavatelem. Často se setkáváme s nesprávným postupem zadavatele, kdy tento nevyloučí z účasti v zadávacím řízení dodavatele, jehož nabídka nebyla v souladu se zákonem nebo s požadavky zadavatele.  K pochybením rovněž patří zadání veřejné zakázky zcela mimo režim zákona o veřejných zakázkách, ač byl zadavatel povinen postupovat podle zákona.

• V uplynulých dnech zahájil ÚOHS čtyři správní řízení ve věci možného porušení zákona o významné tržní síle se subjekty, jejichž názvy nebyly zveřejněny. Proč?

Obecně neoznamujeme jména firem, s nimiž vedeme správní řízení, ať už se to týká hospodářské soutěže nebo významné tržní síly. Mohlo by to mít negativní dopady na průběh správního řízení. Veškerý postup Úřadu ve správním řízení společně se zjištěnými výsledky bude samozřejmě zveřejněn v pravomocných rozhodnutích.

• Jak je antimonopolní úřad úspěšný v oblasti dohledu nad dodržováním tohoto zákona?

Zákon o významné tržní síle byl v minulém roce výrazně novelizován, takže začínáme v zásadě znovu a podle nových pravidel. Čtyři zahájená řízení jsou v podstatě reakcí na novelu, neboť se již týkají nově upravených ustanovení, zejména náležitostí, které musejí být obsaženy ve smlouvách mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli nebo o požadování poplatků řetězcem bez přiměřeného protiplnění pro dodavatele.

• Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedávno podepsal smlouvu o spolupráci s moldavským soutěžním úřadem, který je podstatně mladší, než český antimonopolní úřad. V čem spočívá tato spolupráce?

Jedná se o běžnou dohodu o spolupráci s partnerským soutěžním úřadem v zahraničí. Ta spočívá především ve vzájemné výměně zkušeností s řešením soutěžních případů. V současné době však zvažujeme, že se zapojíme do twinningového projektu pro Moldávii.

• ÚOHS za více než čtvrtstoletí své existence navázal četné kontakty se zahraničními soutěžními úřady vyspělých zemí. Se kterými úřady je spolupráce nejintenzívnější?

Vedle aktivit v rámci mezinárodních organizací a platforem náš úřad nezapomíná ani na rozvoj bilaterálních vztahů s ostatními úřady. Nadstandardní je dlouhodobě spolupráce se slovenským Protimonopolním úřadem, s jehož představiteli se zástupci ÚOHS setkávají na pravidelné bázi několikrát do roka. Velmi úzká je také spolupráce s kolegy z rakouského soutěžního úřadu. V loňském roce jsme u nás přivítali studijní návštěvy zástupců gruzínského a také ruského soutěžního úřadu, se kterými jsme se podělili o své zkušenosti z oblasti hospodářské soutěže. V závěru roku se pak uskutečnilo setkání se zástupci ministerstva obchodu a úřadu cenového regulátora Čínské lidové republiky.

• Zaznamenal jste za dobu svého působení v čele ÚOHS i nějaké tlaky ze strany politiků?

U takto exponované instituce, která řeší závažné ekonomické kauzy, v nichž jde o velké peníze, by byl div, pokud by se žádný tlak z různých stran neobjevoval. Jak jsem ale již mnohokrát řekl, mou rolí je, abych byl jakýsi hromosvod, který všechny tyto pokusy zachytí a odstíní je od lidí, kteří na daném případu na ÚOHS pracují.

Kristián Chalupa

Ing. Petr Rafaj (nar. 1961) pochází z Valašského Meziříčí. Je absolventem Hornicko-geologické fakulty na Vysoké škole báňské v Ostravě. Působil v komunální politice a v roce 1998 se stal místostarostou Frýdku-Místku. O čtyři roky později byl za ČSSD zvolen do Poslanecké sněmovny. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2006. Byl členem rozpočtového výboru a hospodářského výboru. Působil i jako místopředseda poslaneckého klubu sociálních demokratů. Byl předkladatelem zákona o zneužití významné tržní síly. Ve sněmovně setrval do července 2009, kdy rezignoval na svůj mandát. V červenci 2009 se stal předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Do funkce jej jmenoval prezident Václav Klaus. V květnu 2015 byl na návrh vlády prezidentem Milošem Zemanem jmenován předsedou ÚOHS pro druhé funkční období.