Britská vláda aktivovala článek 50. Odchod Spojeného království z EU oficiálně začal

Oficiálně odstartoval dvouletý proces vyjednávání podmínek odchodu Británie z Evropské unie, jejímž členem se ostrovní království stalo v roce 1973. Britům nyní půjde o udržení přístupu na evropský trh, EU zase bude mít zájem na zaručení „čtyř základních svobod“ jednotného trhu, především pohybu osob.

Dnes zhruba v půl druhé evropského času britský velvyslanec při EU předal předsedovy Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis podepsaný britskou premiérkou Theresou Mayovou. V dokumentu, který konzervativní předsedkyně vlády podepsala už včera a jenž za přísných bezpečnostních opatření dopravil do Bruselu vládní kurýr, Mayová podle článku 50 Lisabonské smlouvy oficiálně zpravuje Evropskou radu o záměru země z unie vystoupit.

Startuje tak dvouleté vyjednávací období, během kterého se Británie bude muset dohodnout se zbytkem unijní sedmadvacítky a Evropským parlamentem na podmínkách odchodu. To je vzhledem ke komplexnosti vzájemných vztahů, hlavně obchodních, šibeniční termín. I když se Mayová ve svém klíčovém projevu v lednu dušovala, že „žádná dohoda s EU je horší než špatná dohoda,“ diplomatické zdroje i poslední vyjádření představitelů britské vlády naznačují, Whitehall chápe, že bude muset Bruselu v některých věcech ustoupit.

V případě nedosažení dohody by totiž ostrovní království zpřetrhalo ekonomické vazby se zbytkem kontinentu a jeho celní a obchodní podmínky by se začaly řídit pravidly Světové obchodní organizace, které nejsou ani pro jednu stranu tak příznivé, jako současná dohoda o Evropském jednotném trhu. To by zřejmě způsobilo masivní stěhování byznysu ze Spojeného království na kontinent za větším trhem.

Přístup na evropský trh tak bude hlavním vyjednávacím trumfem v ruce sedmadvacítky, která se bude zřejmě snažit zachovat nedělitelnost „čtyř základních svobod“ Evropského jednotného trhu, tedy kromě pohybu zboží, služeb a kapitálu také pohyb osob. Právě kontrola imigrace však byla pro Brity jedním z největších témat kampaně a argumentem, proč pro brexit hlasovat.

S finální podobou dohody o odchodu Spojeného království z EU budou muset souhlasit všechny země sedmadvacítky, včetně středoevropských zemí, které mají na zachování volného pohybu osob vzhledem k velkému počtu svých občanů v Británii obzvláště velký zájem. Doma zase bude Mayové vyjednávání zřejmě komplikovat separatismus skotských nacionalistů, kteří si spíše přáli v EU zůstat a brexit vnímají jako argument pro další referendum o nezávislosti.