Kdyby vyhráli populisté...
Která evropská země by strádala nejvíc, kdyby v tamních ostře sledovaných volbách zvítězili populisté? Práci si dala televizní stanice CNBC. Nizozemsko, Francii, Německo a Itálii, tedy čtveřici unijních zemí, kde se více či méně schyluje k ostře sledovanému politickému hlasování, porovnala z hlediska některých ekonomických ukazatelů. A výsledek?
Nizozemsko je v letos nabitém evropském volebním kalendáři na řadě jako první. Voliči budou o složení dolní komory nizozemského parlamentu rozhodovat už ve středu. Pondělní průzkum přisuzoval těsné vítězství liberálům současného premiéra Marka Rutteho (zisk 27 z celkem 150 křesel ve hře), následovaným v těsném závěsu protiimigrační antievropskou stranou Geerta Wilderse. S tímto „enfant-terrible“ roztříštěné nizozemské politické scény tamní hlavní politické strany odmítají spolupracovat.
Vývojový trend je u všech čtyř ekonomik během poslední dekády zhruba podobný. Nizozemsko s Německem si ale vedly lépe než zbytek čtveřice, a skutečností je, že Nizozemsko předloni a loni rostlo rychleji než samotné Německo. Dalším faktem je, že hrubý domácí produkt Německa byl loni na zhruba 4,5 násobku toho nizozemského.
„Německo a Nizozemsko jsou ekonomicky mnohem silnější než Francie a Itálie,“ řekl CNBC hlavní ekonom ING Carsten Brzeski. Nizozemsko uskutečnilo řadu strukturálních reforem, které by tamní ekonomice měly v příštích letech dovolit růst. Německo těží z nízkých úrokových sazeb, slabého eura a dřívějších reforem. Ve Francii už tolik reforem neproběhlo a chabá konkurenceschopnost v zahraničí bude v příštích letech dopadat na vyhlídky růstu. Itálie je vůbec nejsložitější případ. Třetí největší ekonomika eurozóny postrádá jasný růstový model a expanze se jí v poslední více než dekádě prakticky vyhýbala, říká také Brzeski.
Nizozemsko překonává svoje souputníky i z hlediska veřejného dluhu (65,1 % HDP v roce 2015), jak ukazuje následující graf.
Dvojí prvenství lze zmínit u Itálie: První z nich je smutné, země má porovnání s ostatními třemi výrazně vyšší nezaměstnanost. Předloni tam bylo bez práce téměř 12 procent obyvatelstva, zatímco ve Francii 10,4 procenta, v Nizozemsku 6,9 procenta a v Německu 4,6 procenta. Lednovou míru nezaměstnanosti v zemích osmadvacítky ukazuje následující graf. Co ale může být překvapivé, je skutečnost, že na sociální dávky a výpomoci dá Itálie ze sledované čtyřky vůbec nejméně. Nizozemsko v roce 2014 utratilo takto více než 11 000 EUR na obyvatele a Francie přes 10 000 EUR na obyvatele. V Itálii to bylo něco přes 7 600 EUR na obyvatele.
Co tedy mají čtyři země společného?
Rostoucí nespokojenost s mainstreamovou politikou je faktor, o kterém se stále častěji hovoří nejen v Evropě.
Možnou odpověď nabízí prezident německého institutu Ifo Clemens Fuest: „S finanční krizí a potom s krizí eura jsme strávili teď už deset let…Vede to k tomu, že lidé ztrácejí důvěru a víru v zavedené politické strany,“ uvedl. To je situace, které mohou zneužít populistické strany. Ty sice obvykle kladou správné otázky, odpovědi, které nabízejí, jsou ale obvykle zjednodušující a nabízené recepty nefungují, říká Fuest.
Analytici oslovení CNBC poukazují na to, že ekonomická opatření pod taktovkou populistů bývají obvykle expanzivní, a to bez ohledu na to, v jakém se ekonomika zrovna nachází stavu. Nizozemsko a Německo by tak možná zvládaly hospodářské kroky populistů lépe, neboť ty bývají obvykle zaměřené na vyšší vládní výdaje a sociální transfery.
Nejvíce by vítězství populistů z ekonomického hlediska ublížilo Itálii, říká Erik Jones z americké univerzity Johnse Hopkinse. Zde sice volby vypsány nebyly, politická nejistota po demisi expremiéra Mattea Renziho by ale mohla znamenat, že země k volbám nemá daleko. Za rizikový faktor Jones považuje obrovitý trh s italskými vládními dluhopisy a hrozbu, že mezinárodní investoři začnou proti zemi aktivně spekulovat.
Naopak podle Brzeského by na největší problémy narážela Francie s prezidentkou Marine Le Penovou, aktuální šéfkou krajní pravice, která chce (mimo jiné) vrátit francouzský dluh z eur zase na franky.
Není čas na pauzu
Německo ani Nizozemsko ale zase tak moc vyhráno nemají. Podle Jonese má v jejich případě nebezpečí spíše zahraniční než domácí kořeny. Pořád není jasné, jak dopadne brexit, nebo jestli tržní euforie z Trumpových slibů nenabobtná do bubliny, která jednoho krásného dne splaskne. Německý institut ZEW dnes podotkl, že politická rizika plynoucí z voleb v zemích EU ponechávají nejistotu obklopující německou ekonomiku na relativně vysoké úrovni.
Zdroje: CNBC, Eurostat, Reuters
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz