Právo, zákony, legislativa, parlament, daně (13.3.2017)

Obecně může v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel požadovat v průběhu jednání před vznikem pracovního poměru pouze ty údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy a s výkonem práce.

Standardně požadovaným dokumentem vyžadovaným k pracovnímu pohovoru je životopis uchazeče s přehledem jeho dosavadních pracovních, studijních a jiných zkušeností a dovedností. Požadovat curriculum vitae je zcela v souladu s českým právním řádem. Zaměstnavatel kromě uvedeného někdy požaduje kopie diplomů prokazujících dosažené vzdělání absolvované kurzy, nebo posudky o pracovní činnosti od předchozích zaměstnavatelů. Dostává se jejich vyžadováním zaměstnavatel do rozporu se zákonem?

Kopie dokladů prokazující dosažené vzdělání, dovednosti apod., jakým je např. maturitní vysvědčení, výuční list, vysokoškolský diplom, stejně jako potvrzení o absolvovaných kurzech, školeních nebo jiných cvičeních, může zaměstnavatel požadovat, aniž by se tím dostával do nesouladu s právními předpisy. Zejména tehdy, jsou-li uvedené dokumenty nezbytné k posouzení toho, zda uchazeč splňuje požadavky stanovené zaměstnavatelem pro příslušnou pracovní pozici.

Uchazeči však v určitém časovém momentu nemusí disponovat posudkem o pracovní činnosti od předchozího zaměstnavatele, a to v případě, že je uchazeč stále u příslušného zaměstnavatele zaměstnán. Zaměstnavatel není tento posudek dle zákoníku práce povinen vydat zaměstnanci dříve než 2 měsíce před skončením zaměstnání dle § 314 odst. 1 zákoníku práce.

Přeje-li si zaměstnavatel vytvořit kopii občanského průkazu nebo cestovního pasu, může tak učinit pouze s prokazatelným souhlasem vlastníka dokladu, aby nejednal v rozporu se zákonem o občanských průkazech a zákonem o cestovních dokladech. Vzhledem k tomu, že zaměstnavateli tuto povinnost žádný zvláštní zákon neukládá, lze konstatovat, že zaměstnanci nemůže nařídit předání kopie ani vytvoření kopie těchto průkazů, jestliže s tím zaměstnanec nevysloví souhlas.

Zaměstnavatel má právo vyžadovat informace o trestní bezúhonnosti zaměstnance (výpis z trestního rejstříku), avšak nejedná se o právo automatické dle § 316 odst. 4 zákoníku práce, ale musí to bezprostředně souviset s výkonem práce, být to požadavek přiměřený nebo tak musí stanovit zákon nebo zvláštní právní předpis. Právo zaměstnavatele vyžádat si takovou dokumentaci musí být posouzeno v každém jednotlivém případě samostatně. Tzv. „čistý rejstřík“ musí mít například policisté, hasiči, nebo zdravotní sestry a učitelé, dále auditoři atd. Nemělo by však docházet k nadbytečnému požadování dokladů o trestní bezúhonnosti u pozic, pro které to není objektivně nutné.

Zaměstnavatel obdobně nesmí automaticky vyžadovat informace o majetkových poměrech zaměstnance (tzv. credit check), pokud to bezprostředně nesouvisí s výkonem práce, není-li takový požadavek přiměřený nebo když to nestanoví zákon nebo zvláštní právní předpisy. Stejně jako v případě dokladů o bezúhonnosti musí být právo na vyžádání této dokumentace posouzeno v každém jednotlivém případě samostatně tak, aby nedocházelo k nadbytečnému vyžadování informací o majetkových poměrech zaměstnance u pozic, pro které to není objektivně nutné.

Zaměstnavatel však nesmí požadovat ani sbírat informace, které s výkonem práce nesouvisejí a které jsou diskriminační. Jedná se o informace o sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, informace o příslušnosti zaměstnance k církvi nebo náboženské společnosti. Vyžadování uvedených informací je zákoníkem práce zakázáno dle § 316 odst. 4., potažmo plyne i z § 30 odst. 2 zákoníku práce. Tyto informace nelze požadovat jak v průběhu zaměstnání, a tím méně před samotným jednáním zaměstnání.

Dále na podobné téma