Suťagin: Putin nechtěl v Bílém domě Trumpa, ale slabou Hillary

Rusové do kampaně zasahovali, ne však, aby pomohly Trumpovi. Chtěli jenom poškodit Clintonovou, řekl v rozhovoru pro BBC Igor Suťagin, odborník na Rusko z think tanku RUSI.

Ruská federace se snažila ovlivnit americké prezidentské volby v neprospěch demokratické kandidátky a bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové – s takovouto zprávou přišla po vítězství jejího soupeře Donalda Trumpa tehdejší administrativa Bílého domu a na začátku roku 2017 to i potvrdila odtajněná zpráva americké zpravodajské komunity. O tom, že Rusové například kradli informace ze serverů Demokratické strany, dnes už nepochybuje ani americký prezident Donald Trump.

Čemu měly řízené úniky informací o procesech uvnitř demokratické strany a útoky ruských médií a „trollů“ na Clintonovou sloužit? Americké zpravodajské služby dospěly v odtajněném dokumentu k tomu, že šlo hlavně o podkopání demokratických institucí v USA, podporu Trumpa a v poslední fázi kampaně čistě o poškození Hillary.

Se zajímavou teorií ohledně údajného ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb ale přišel i Igor Suťagin z prestižního britského think tanku Royal United Services Institute (RUSI). Podle něj vlastně o Trumpa nikdy nešlo a Kreml vždycky počítal s vítězstvím Clintonové. Ta měla být zvolena a vládnout USA s pochroumanou legitimitou a tudíž i zhoršenou domácí i zahraniční pozicí, což by rozšířilo menévrovací prostor Ruska. Vítězství Trumpa bylo podle něj pro Kreml „nepříjemným překvapením“. Na počet voličů koneckonců Trump prohrál, výsledek byl celkem těsný a neočekávaly ho ani průzkumy.

Obálka posledního vydání německého týdeníku Der Spiegel před americkými volbami dobře ilustruje výsledek kampaně: oba kandidáti jsou očernění, ani jeden to v roli prezidenta nebude mít lehké

Clinton Versus Trump: The Script of a Real-Life Tragedy https://t.co/NgpfYs1r13 pic.twitter.com/oSYxqlPqWH

— SPIEGEL English (@SPIEGEL_English) November 4, 2016

Kompromitující materiály na Trumpa podle Suťagina Rusové mají, nicméně měly sloužit hlavně k tomu, aby získali přístup do jeho hotelů, kde by mohli provádět další operace a například sbírat kompromitující materiály na jiné politiky. I když pro to Suťagin nemá důkazy, považuje to za „logické“.

Suťagin je sám o sobě zajímavou postavou. Nejprve pracoval v Ruské akademii věd, pak strávil 11 let v ruském vězení za údajnou špionáž pro Západ. Do Británie se dostal v rámci největší výměny „špiónů“ od studené války v roce 2010. Od té doby pracuje v RUSI, kde se zabývá Ruskem, strategickými zbraněmi a odzbrojením.

I když pro svou teorii nemá žádné přímé důkazy a může být snadno osočen z toho, že je proti Putinovi vzhledem ke svému pobytu v ruském vězení zaujatý, pro jeho tezi se přesto dá najít podpora. Přestože Kremlu podle všeho vyhovuje Trumpova vstřícnost vůči Rusku a jeho veřejně uznávané sympatie vůči prezidentu Ruska Vladimiru Putinovi, extravagantní realitní magnát možná není ve finále pro Putina nejlepším protějškem.

Nepředvídatelný Trump

Problematickou může po Kreml být Trumpova nepředvídatelnost a nesoulad mezi mediálním obrazem a skutečnou politikou. Zatímco se zdá, že nový americký prezident s Rusy vychází skvěle (k tomuto obrazu přispívají útoky opozice), jeho administrativa je plná „jestřábů“, kterým se například vůbec nelíbí ruské vměšování na Ukrajině. Ohlášená modernizace amerického jaderného arzenálu je také něčím, co Moskvu zcela určitě netěší.

Jedním ze znaků toho, že se přístup Ruska k nové administrativě v Bílém domě pomalu mění, je i tón ruských médií, která často přebírají oficiální pozice představitelů země, nebo jimi jsou přímo či nepřímo ovládané. Trump, který byl poslední rok v ruských novinách a televizních pořadech glorifikován, nyní ustupuje do pozadí. Některé deníky se dokonce do Trumpa kvůli plánům na zvýšení výdajů na obranu pustily.