Budoucnost těžby diamantů je v moři, suchozemské doly stárnou a vydávají stále méně kamenů

Očekávaný nárůst poptávky a otazníky nad budoucí produkcí

Renomované poradenské společnosti Bain & Company a GlobalData vydaly koncem roku 2016 studie, které se shodují, že ani tři v současné době otevírané diamantové doly (Gahcho Kué v Kanadě, Renard v Kanadě a Liqhobong v jihoafrickém Lesothu) neodvrátí pokles dodávek diamantů na světový trh po roce 2019. Těžaři se obávají, že rostoucí světovou poptávku po těchto hodnotných kamenech, kterou pohání zejména sílící střední příjmová vrstva v Číně a Indii, nebude možné plně uspokojit, protože současným dolům výrazně klesá výtěžnost. Podle dříve vydané zprávy poradenské společnosti Frost & Sullivan 30 hlavních současných diamantových dolů dosáhne konce životnosti do roku 2030. „U diamantů je v dlouhodobém horizontu očekáván pokračující růst cen. Kromě rostoucí světové poptávky a snižující se výtěžnosti suchozemských dolů je důvodem i skutečnost, že získat licenci pro podmořskou těžbu je opravdu velmi složité. Rozsah podmořské těžby budou ve velké míře limitovat ekologické aspekty i vyjednávání se státy, které chtějí mít na těžbě podíl,“ uvádí Alojz Ryšavý, klenotník a majitel ALO diamonds, který obchoduje s diamanty na světových burzách již více než 20 let.

Miliardy dolarů na mořském dnu

Společnost Namdeb s 1 600 zaměstnanci, kterou vlastní z poloviny De Beers a z poloviny namibijská vláda, odhaduje, že 95 % vytěžených diamantů bude v budoucnu získávat z mořského dna na jihozápadním pobřeží Afriky. Odborníci podle agentury Bloomberg odhadují, že u namibijského pobřeží leží na dně moře 80 milionů karátů nezpracovaných diamantů. Tento objem pro srovnání tvoří zhruba 63 % celosvětové roční produkce diamantů (analytici portálu Statista.com odhadují, že v roce 2016 bylo celosvětově vytěženo 128 milionů karátů). Diamanty z mořského dna patří již nyní mezi ty nejhodnotnější z celkové produkce společnosti Namdeb. Pět speciálně upravených lodí těží více jak milion karátů diamantů ročně z bohatého mořského sedimentu, který vyplavila Oranžská řeka. „Diamanty z moře jsou naše budoucnost. Před 10 lety jsme těžili 30 % z moře a 70 % na souši. Nyní se to velmi výrazně obrací,“ uvádí Paulus Shituna, který má na starosti prodej diamantů společnosti Namdeb.

Namdeb doposud prohledal pouhé 3 % z podmořské plochy čítající zhruba 9 600 kilometrů čtverečních, na kterou získal licenci. Vedení společnosti očekává, že zde bude provádět podmořskou těžbu diamantů dalších 50 let.

Podle Alojze Ryšavého je možné, že některé diamanty prodávané na českém trhu již nyní pocházejí z mořského dna. „Diamant je nejtvrdší známý přírodní minerál na světě. Skutečnost, zda byl tisíce let ukryt v zemi na pevnině, nebo ležel na mořském dně, nehraje vůbec žádnou roli. Většina diamantů prodávaných v České republice samostatně nebo v investičních špercích pochází ze suchozemských dolů v Rusku, Botswaně a Kanadě,“ dodává Ryšavý.

Těžební loď vysaje za jednu hodinu na palubu 60 tun mořského sedimentu

Počátky systematického hledání diamantů naplavených na mořské dno se datují již k roku 1958, kdy potápěči zkoumali mořské dno v mělkých vodách do maximální hloubky 35 metrů. Pokročilejší technologie pro podmořskou těžbu byly vynalezeny až v 80. letech. Podmořská těžba diamantů se etablovala jako speciální těžební odvětví zhruba o 10 let později. První těžařskou společností, která využila moderní technologie k podmořské těžbě diamantů, byl těžařský gigant De Beers, který na začátku 20. století ovládal 90 % světové produkce neopracovaných diamantů a nyní je označován za největšího světového producenta přírodních diamantů měřeno jejich hodnotou. Současná technologie umožňuje jedné lodi přepravit z mořského dna na palubu až 60 tun sedimentu za hodinu. Na lodích společnosti Namdeb je zavedena pokročilá automatizace. Diamanty jsou ze sedimentu vyselektovávány do bezpečnostních přepravních boxů, aniž by se jich během celého procesu dotkla lidská ruka.