Půjčka? Neklamat a nelhat.

V letošním roce už jsou spotřebitelé, kteří využívají půjčku, pod větší ochranou nového zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

Už ve starém Římě se občas rebelanti z vyšších tříd pokoušeli prosadit zákon všeobecného prominutí dluhů, ale jejich „lidumilnost“ byla nejspíše záminkou pro vyřešení osobní složité situace nebo cestou k získání politických bodíků, vlivu a potažmo opět… peněz. A naopak prozíravější vládci republiky (což je, hm, vlastně docela zajímavý protimluv), jako byli Caesar a Augustus, se spíše snažili správu a úročení dluhů a výběr daní zpřehlednit a zregulovat.

Nová zákonná úprava, platná od prosince 2016 usiluje o větší ochranu spotřebitele (dlužníka). Dlužník je z principu „pod tlakem“ situace a stává se tak závislou osobou, se závazky ke třetí straně (vypůjčovateli), který má páky, jak se domoci svého, i za situace, kdy dlužník nemá na další splátky dostupné volné prostředky.

Nový zákon se vyjadřuje k právům a povinnostem obou stran – dlužníka i věřitele. Zavádí dohled a kontrolu České národní banky nad celým úvěrovým trhem, nově se jedná o licencovanou činnost. Reguluje různé druhy půjček – spotřebitelské úvěry a nově i tzv. mikropůjčky do 5000 Kč a úvěry na bydlení. Lze říci, že znění zákona nyní výrazně definuje, kdo se může stát věřitelem a kdo se může stát dlužníkem.

Podmínky pro (nebankovní) společnost, která chce dále nabízet spotřebitelský úvěr, jsou nyní sjednocené a přísnější. Jednak tyto společnosti musejí mít základní kapitál ve výši 20 mil. Kč, což část společností eliminuje a hovoří ve prospěch stabilnějších a větších poskytovatelů. Dále musejí existující společnosti nejpozději v únoru zažádat ČNB o licenci (oprávnění k činnosti, s pětiletou platností).

Skutečnost, že i nebankovní poskytovatelé půjček jsou nově pod dozorem ČNB je blahodárná, povede k zpřehlednění trhu, nejen k prostému snížení počtu poskytovatelů, ale postupně i k pročištění kvality služeb. Dnes si každý může najít na internetu diskuse o kvalitě služeb jednotlivých firem, byť tyto diskuse mohou být značně subjektivní. Nicméně v budoucnu by mělo být možné vyhledat na stránkách ČNB, zda poskytovatel nebo zprostředkovatel úvěru splňuje podmínky a má licenci ČNB, a dále zda byla nebo nebyla na licencovaného poskytovatele uvalena nějaká sankce kvůli neplnění zákonných povinností. A to už bude významná změna.

Velký důraz nový zákon klade na povinnost transparentního nakládání s informacemi. Týká se jak informací o budoucím úvěru a jeho podmínkách ze strany věřitele (aby se budoucí dlužník mohl rozhodnout), tak povinnosti informovat o příjmech otevřeně a pravdivě ze strany dlužníka.

Podle znění zákona je poskytovateli nebo zprostředkovateli úvěru při komunikaci se spotřebitelem zakázáno používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a to včetně propagačního sdělení. Dále musí zajistit, aby obsah komunikace byl jasný, výstižný, přesný a dostačující – musí sdělovat důležité informace, zejména ohledně dostupnosti půjčky a výše jejích nákladů.

Naproti tomu spotřebitel (dlužník) je povinen podle pokynů poskytovatele dát úplné a pravdivé informace k posouzení své úvěruschopnosti, případně je vysvětlit nebo doplnit.

Poskytovatel (a to je veliké a důležité novum) je povinen úvěruschopnost dlužníka ověřit (na základě dokladů vyžádaných od dlužníka, případně z databází a registrů, jako je Centrální evidence exekucí, bankovní registr klientských informací BRKI a nebankovní registr klientských informací NRKI).

Pokud dojde k porušení těchto povinností na pravdivost a ověřenost informací z obou stran, a to i v předsmluvní komunikaci nebo v reklamě, může to mít vážné důsledky pro platnost uzavřené smlouvy. Například pokud si poskytovatel úvěru neověřil schopnost dlužníka splácet a poskytl mu půjčku, spotřebitel může do tří let od podpisu uplatnit námitku vůči smlouvě a následně vrátit pouze jistinu.

A pokud při přípravě smlouvy o úvěru poskytovatel něco zanedbal, vynechal, nebo uvedl nepřesně, ze zákona platí podmínky výhodnější pro dlužníka.

Samostatnou otázkou samozřejmě je posuzování dostupnosti půjček u OSVČ, které používají daňový paušál. Ten sice zjednodušuje výpočet daňového přiznání, na druhou stranu netransparentně podhodnocuje skutečný jeho příjem (pokud by pro živnostníka byl paušál nevýhodný, zvážil by spíše vedení plnohodnotného účetnictví). Takže i když pravdivě uvede své příjmy, poníženy paušálem nemusejí ani odpovídat skutečnosti, ani vyhovovat podmínkám poskytnutí půjčky. Ale nejspíše až praxe ukáže, jak se k tomu poskytovatelé postaví a zda budou u těchto žadatelů zjišťovat doplňující informace tak, aby byla půjčka dostupná i pro tyto spotřebitele.

Porovnání podmínek půjček jednotlivých bankovních i nebankovních společností.