Trump si pod sebou s evropskými nacionalisty podřezává větev

Marine Le Penová, která stojí v čele nacionalistické Národní fronty, začala svou volební kampaň v Lyonu projevem, ve kterém mimo jiné chválila Donalda Trumpa za to, že „drží své sliby, jedná rychle a razantně v zájmu americké veřejnosti“. Trump je mezi evropskými populisty populární, ovšem pokud Le Penová volby vyhraje, což se s ohledem na politickou situaci ve Francii nedá vyloučit, její kroky amerického prezidenta opravdu nepotěší. Proč?

Bylo by jednoduché dát všechny nacionalistické populisty do jednoho pytle, protože je spojuje nenávist vůči imigrantům a zejména muslimům. Jednají podobně, rádi se stýkají a všichni doufají, že dokážou to samé, co Trump. Jenže každý z nich chce uzavřít svou zemi před světem a to není hrozba jen pro Evropu, ale i pro USA. 

Le Penová se ve svém projevu věnovala známým tématům a její rétorika namířená proti imigrantům je dokonce ještě tvrdší než u Trumpa. Politička požaduje, aby byl zaveden roční limit pro přijímání imigrantů ve výši 10 000 osob a ukončení práva na to, aby bylo francouzské občanství udělováno jejich dětem narozeným ve Francii. Automaticky by ze země měli být vyhoštěni ti, kteří mají vazby na „islámské fundamentalisty“. 

Zakázáno by mělo být zahraniční financování náboženských organizací. Le Penová k tomu hovoří o reindustrializaci a protekcionismu, chce dosáhnout odchodu Francie z eurozóny a EU. Chce toho dosáhnout referendem o „Frexitu“, které by se mělo konat do šesti měsíců od jejího zvolení do funkce. Nakonec také slíbila nižší daně korporátnímu sektoru. 
 
Trumpovou motivací pro podobné plány byla ekonomická konkurence, odliv pracovních míst za hranice USA a americký obchodní deficit. Le Penovou ale motivují zejména kulturní faktory. V jejím projevu v Lyonu tak zaznělo i to, že Francie má před sebou „civilizační volbu“. Je totiž prý čas rozhodnout se, zda další generace bude ještě francouzská. 

Ve Francii Le Penové nebudou zahraniční firmy moci koupit francouzskou firmu, pokud ta obdržela vládní dotaci. Zahraniční firma nebudou moci ani získat vládní zakázku v případě, že „ceny francouzských nabídek budou rozumné“. Le Penová by také zrušila dohody o volném obchodu a zdanila by „aktivity a zisky, které z Francie odklání velké firemní skupiny“. Vedle imigrantů je totiž v očích Le Penové nepřítelem i globální kapitál a „ekonomický globalismus, který oslabuje národní imunitu“. 

Většina globálního kapitálu ve Francii je přitom amerického původu a Spojené státy jsou v této zemi zahraničním investorem číslo jedna. Americké finanční a technologické firmy by tak byly první na ráně v případě, že by Le Penová ve volbách skutečně zvítězila. Francie je pro USA osmým nejvýznamnějším obchodním partnerem a vzájemná obchodní výměna je relativně vyrovnaná. Le Penová ale podporuje francouzské exporty a dívá se nenávistně na dovozy, takže obchodní bilance by se jen těžko posunula ve prospěch Spojených států. Ve Francii by Spojené státy určitě nezvítězily tak, jak Trump sliboval. 

Trpěla by i spolupráce ve vojenské oblasti, protože Le Penová chce, aby Francie vystoupila z jednotného vedení NATO. Nechce totiž, aby její země byla „vtahována do konfliktů, které se jí netýkají“. Trump a jeho lidé si podle všeho přejí dezintegraci EU a eurozóny. Zdá se jim, že populisté a nacionalisté v evropských zemích jsou jejich přirozenými spojenci. Pokud by se ale tito politici skutečně dostali k moci, i oni by dali jejich zemi „na první místo“. Trump by tak nakonec čelil mnohem složitější situaci a jednáním než nyní. Platí to zejména o Německu a Francii, kde na rozdíl od Velké Británie panují silné protiamerické nálady. 

Autorem je Leonid Bershidsky.

(Zdroj: Bloomberg)