MF letos očekává růst HDP o 2,6 %

Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2016 dosáhl růst reálného HDP 2,5 %, přičemž k němu přispěly pozitivně domácí i zahraniční poptávka. Hlavním tahounem hospodářského růstu byla spotřeba domácností, která těžila z dobré situace na trhu práce, rostoucího disponibilního důchodu a vysoké důvěry spotřebitelů. Naopak investice hospodářský růst tlumily z důvodu vysoké srovnávací základny roku 2015, jež byla znatelně ovlivněna investicemi spolufinancovanými fondy Evropské unie z minulého programového období. Hospodářský růst byl po převážnou část roku 2016 doprovázen velmi nízkou inflací. V prosinci 2016 se však spotřebitelské ceny oproti očekávání meziročně zvýšily o 2,0 %, a inflace tak dosáhla inflačního cíle ČNB. Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů. V roce 2016 by růst zaměstnanosti měl dosáhnout 1,8 % a míra nezaměstnanosti klesnout až na 4,0 %. Přebytek běžného účtu platební bilance pak měl vzrůst na historicky rekordních 2,1 % HDP.

Ministerstvo financí odhaduje, že saldo celého sektoru vládních institucí v roce 2016 dosáhlo poprvé v historii České republiky přebytku ve výši 0,5 % HDP (v mezinárodně srovnatelné metodice Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010 - ESA 2010). Výsledkem je také meziroční zlepšení strukturálního salda o 0,9 procentního bodu, tedy na úroveň přebytku 0,3 % HDP. Rekordní pozitivní výsledek hospodaření se odráží i ve výši celkového zadlužení. Dluh sektoru vládních institucí meziročně poklesl ze 40,3 % HDP na odhadovaných 37,4 % HDP. Hlavní podíl na tomto výsledku mělo absolutní snížení státního dluhu v loňském roce o takřka 60 mld. Kč.

V následujících letech by česká ekonomika měla růst obdobným tempem, a to o 2,6 % v roce 2017 a 2,4 % v roce 2018. Hospodářský růst by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky a příznivý vývoj vnějších podmínek. V letech 2017 a 2018 by růst měl být tažen zejména domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a obnovenou investiční aktivitou firem a vládního sektoru. Zrychlení růstu spotřebitelských cen v závěru loňského roku pak vede i ke zvýšení predikce průměrné míry inflace na 2,0 % v roce 2017, v roce 2018 je očekáván růst cenové hladiny o 1,6 %. Míra nezaměstnanosti má již vzhledem k strukturálním omezením jen velmi omezený prostor pro další pokles, v letech 2017 i 2018 by tudíž měla činit shodně 3,9 %. Běžný účet platební bilance by měl i nadále zůstat v přebytku.

Nastíněný makroekonomický vývoj by mohl být nepříznivě ohrožen zejména riziky ve vnějším prostředí. Jedná se především o důsledky referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii, další zpomalení růstu čínské ekonomiky či vysoký podíl nesplácených úvěrů v některých významných evropských bankách. Globální ekonomický růst by mohl být negativně ovlivněn případnou změnou ve směřování hospodářské politiky Spojených států, nejistotu pak mohou ještě dále zvýšit blížící se volby ve Francii a v Německu. Riziko rovněž spatřujeme v případné materializaci rizik ve finančním sektoru v některých zemích Evropské unie, souvisejících nejen s vysokým podílem nesplácených úvěrů v bilancích některých velkých evropských bank, ale též ohledně budoucího vývoje ziskovosti a kapitálové přiměřenosti. Nepříznivý faktor představují také geopolitická rizika.