Tomšík (ČNB): Spekulanti na prudké posílení koruny se mohou spálit

Investoři sázející na prudké posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky (ČNB) se mohou spálit. Pozice na prodej korun za eura jsou příliš rozsáhlé a trh mělký, varoval viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v rozhovoru pro Reuters.

Investoři dosud nakupili korunové pozice v objemu desítek miliard eur s tím, jak banka nadále drží intervencemi kurzový závazek 27 korun za euro a nedovolí české měně posílit pod tuto hranici. Tuto hladinu však mnozí vidí jako podhodnocenou a čekají posílení koruny.

ČNB zavedla kurzový závazek na sklonku roku 2013, aby pomocí slabé koruny obnovila inflaci a zabránila deflaci. S návratem inflace k 2% cíli tento nestandardní měnový nástroj letos nejspíš opustí. 

"Ti, kdo spekulují na prudké posílení koruny po exitu, se můžou značně spálit"

Tomšík uvedl, že jako nejvhodnější termín se stále jeví polovina letošního roku. Načasování je klíčové pro investory, kteří spekulují na rychlé posilování koruny po ukončení závazku. Ekonom ČSOB Jan Čermák a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš přepokládají konec intervencí proti koruně v letošním druhém kvartále. (Psali jsme ZDE) Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl nedávno nevyloučil, že konec závazku na koruně by se mohl posunout i do druhého letošního pololetí. (Více ZDE)

"Mohu potvrdit, že došlo k nárůstu dlouhých pozic, přičemž se v souhrnu bavíme o desítkách miliard eur," uvedl Tomšík v rozhovoru, který se konal v úterý odpoledne. "Když srovnám tato čísla s tím, jaká je výše ročního čistého českého exportu, tak je logické říci, že korunový trh je v tuto chvíli překoupený... Jsem přesvědčen, že se koruna po opuštění kurzového závazku, tedy v krátkém období, může pohybovat oběma směry."

"Ti, kdo spekulují na prudké posílení koruny po exitu, se můžou značně spálit," řekl také Tomšík.

Centrální banka opakuje, že ukončení kurzového závazku nebude tak překvapivé, jak to udělala předloni švýcarská centrální banka. Její rozhodnutí tehdy vedlo k prudkému posílení franku. Centrální bankéři také opakovaně tvrdí, že koruna se nevrátí k hodnotám před zahájením intervencí 25,50 až 25,70 za euro, protože tempo růstu českých mezd a inflace předstihuje eurozónu a přirozená míra apreciace zpomalila.

Před zahájením intervencí byla koruna mírně nadhodnocená, řekl Tomšík, a dlouhé pozice mohou komplikovat posílení české měny na trhu. Investoři, kteří drží české dluhopisy, budou muset projít mělkými trhy jak při prodeji dluhopisů, tak při nákupu eur za koruny při uzavírání svých pozic. Obrat na trhu s eurokorunou v říjnu dosahoval 638 milionů dolarů denně, uvádí data centrální banky. 

ČNB nenechá korunu neřízenou

ČNB by se měla po exitu ze závazku vrátit k režimu řízeného plovoucího kurzu, řekl také Tomšík, který je v bankovní radě už deset let a posledních šest je viceguvernérem. Stanovené nové hladiny pro korunu nebudou. Bankovní rada však bude moci rozhodnout o určitém objemu intervencí na vyrovnání vysoké volatility, uvedl také.

Od doby, kdy ČNB v roce 2013 zavedla kurzový závazek, koruna oslabila o 5 až 7 procent. Do listopadu 2016 ČNB nakoupila při intervencích 30 miliard eur, ukázala poslední dostupná data.

V prosinci se inflace poprvé po čtyřech letech vrátila na 2% inflační cíl ČNB, což odstartovalo spekulace trhu na brzké ukončení kurzového závazku a zvedlo objem intervencí zaznamenaných během první lednové dekády na 7 miliard eur. Analytici usuzují, že objem dlouhých korunových pozic dosahuje zhruba 20 až 25 miliard eur. Tomšík tyto odhady odmítl komentovat.

Kdy? "Teoreticky kdykoli po prvním čtvrtletí," zní z ČNB

Trh podle průzkumu Reuters spekuluje, že banka opustí intervenční režim co nejdříve poté, kdy na konci prvního čtvrtletí vyprší její "tvrdý" závazek.

Tomšík uvedl, že teoreticky může ČNB opustit závazek kdykoli po prvním čtvrtletí a nemusí s rozhodnutím čekat na standardní měnové zasedání jednou za šest týdnů. Může totiž změnit běžné čtvrteční zasedání rady na měnově-politické a na něm o exitu rozhodnout. Nicméně makroekonomický pohled stále nabízí načasování tohoto kroku na polovinu roku.

"Domnívám se, že se z makroekonomického hlediska stále vyplatí uvažovat o exitu v polovině tohoto roku, protože nám to umožní větší pravděpodobnost udržitelnosti inflace v budoucnu," řekl. Před ukončením závazku chce vidět prognózu inflace bezpečně a udržitelně na dvouprocentním cíli, po vyloučení kolísavých položek jako pohonné hmoty, potraviny a ceny restauračních služeb, které pomohly na cíl inflaci v prosinci.

Záporné sazby? Nejsou první volbou

Tomšík také zopakoval, že nevylučuje použití záporných sazeb, které by exit doprovázely, ale neupřednostňuje je. "Snížit sazby v okamžiku exitu by bylo kontraindikativní, když zároveň říkám, že chci začít dodávat méně uvolněnou měnovou politiku. To by šlo proti sobě," řekl také. Výhled na změnu klíčové dvoutýdenní repo sazby, která od roku 2012 stojí na 0,05 procenta, podle něj záleží na úrovni, kde se po ukončení závazku ustálí kurz koruny.

(Zdroj: Reuters)