Víkendář: Evropa díky Trumpovi zesílí. Nebo kvůli a zešílí?

Donald Trump moc nepřemýšlí nad volbou svých slov. Říká, že je mu jedno, zda se Evropská unie rozpadne, protože „v podstatě jde jen o nástroj, který používá Německo“. A NATO je podle něj zastaralým konceptem. Těmito názory učinil nový americký prezident jasnou čáru, na jejíž jedné straně stojí on, zastánci brexitu a euroskeptici, na straně druhé zbytek Evropy.

Toto rozdělení je ovšem nečekaným dárkem pro skupinu lidí, kteří byli po brexitu na ústupu. Jedná se o evropské federalisty. Jestliže bude Trump jednat v souladu se svými slovy, Evropa bude muset přijmout nezávislejší roli na světové geopolitické scéně. Spojené státy pro ni budou maximálně občasným spojencem, v tom nejhorším případě soupeřem. Prosadit myšlenku evropské jednoty u voličů je v takové situaci mnohem lehčí. Jen málo evropských zemí je totiž natolik silných, aby ve stále nebezpečnějším a nepredikovatelném světě obstály samy.

Po hlasování o brexitu došlo k posílení proevropského sentimentu ve většině z velkých evropských zemí. Poslední průzkum Eurobarometru ukazuje, podíl lidí v EU, který vnímá život v Unii jako pozitivní, vzrostl ve srovnání s jarem minulého roku o jeden procentní bod na 35 %. Negativně jej nyní vnímá 25 % společnosti, zatímco předtím to bylo 27 %. Brexit ovšem neeliminoval silná euroskeptická hnutí v zemích jako Itálie či Nizozemí. Je sice jasné, že žádná země nebude v dohledné době požadovat odchod z Unie, otevřeně se ovšem hovoří o volnější Unii, ve které budou mít jednotlivé země mnohem větší prostor pro vlastní politiku. I německá kancléřka Angela Merkelová preferuje Unii, ve které budou hrát hlavní roli jednotlivé národy a Brusel.

Trump ovšem dosavadní poměrně mírné brexitové obavy posunul na úplně novou úroveň. Stále trvá na tom, že spojenci USA nedávají dostatek peněz na obranu a nutí tak Spojené státy, aby nesly velkou část této tíhy samy. Většina evropských zemí nemůže ani uvažovat o tom, že by dosáhla poměru výdajů na obranu k HDP ve výši 2 %. A k tomu není jasné, zda by takový krok vůbec Trumpa uspokojil. Výdaje USA totiž převyšují celkové výdaje evropských zemí poměrem tří ku jedné.

Co kdyby Trump začal požadovat, aby evropské země začaly přispívat na obranu v souladu s velikostí jejich populace či území? Co když se najednou rozhodne, že někoho bude podporovat, někomu ale pomáhat nebude? Podobná témata ukazují, že po amerických prezidentských volbách se objevila rizika, která předtím neexistovala. Ve většině evropských zemí existuje velká podpora evropské vojenské integrace, i když skandinávské země a Rakousko protestují proti vytvoření jednotného centra velení. Trumpův oportunismus tento trend pravděpodobně posílí, a to zejména v zemích, které jsou blíže ruských hranic. Politici by dokonce díky nové situaci mohli být schopni překonat dosavadní největší překážku, kterou byl nedostatek finančních zdrojů.

Evropa ale bude díky Trumpovi pravděpodobně jednotnější i v oblasti obchodu. V posledních měsících se tu volný obchod netěšil velké popularitě. Ovšem Trump nyní nabízí urychlenou obchodní dohodu Velké Británii a Evropa se může začít obávat, že ztratí konkurenceschopnost. Nakonec se tak může stát, že Evropa se více uzavře Spojeným státům a Velké Británii, otevře se ale jiným zemím. Její trh je větší než trh americký a proto je významným globálním konkurentem. Aby si ale udržela dobrou pozici, musí eliminovat vnitřní bariéry, které v zemích jako USA neexistují.

Trump je ve většině EU značně nepopulární a pro značnou část evropských zemí je mnohem důležitější dobrý vztah s Berlínem než s Washingtonem. Trumpovy útoky na Merkelovou tak možná potěší některé protiněmecké skupiny, ovšem ostatní se budou řídit spíše tím, co říká Merkelová. A ta nyní prohlašuje, že „my Evropané máme náš osud v našich vlastních rukách“. Díky Trumpovi budou nyní zvedat hlavu mnozí federalisté, bude se ozývat hlasitější volání po jednotě a evropské sebedůvěře. Trump nebude u vlády věčně, ale možná stihne poškodit vztahy mezi USA a Evropou natolik, že se Evropané rozhodnou, že podobných šoků jim v budoucnu už není třeba. A připraví se na ně.

Autor: Leonid Bershidsky

(Zdroj: Bloomberg)