Akciová Trump-rally

Americké akciové indexy od vítěztví Donalda Trumpa v prezidentských volbách (možnost, že by nakonec nedošlo k jeho zvolení prostřednictvím vzpoury volitelů považujme za variantu z oblasti politické sci-fi) poskočily, v případě souhrného indexu S&P 500, o téměř 5%. Pokud bychom za začátek rally nepovažovali závěr obchodování na NY burze v den voleb, ale středoevropské brzké hodiny následujícího rána, kdy došlo k obratu na trzích a z výprodejů se stala téměř předvánoční nákupní horečka, pak se jedná dokonce o 11% nárůst. Pohled na graf vývoje amerických akciových indexů připomíná tedy spíše než rally závody do vrchu. S jednou krátkou zastávkou před definitivním zdoláním mety 2 200 USD (v případě indexu S&P 500). Kde tedy hledat důvody tak silného optimismu, který přiměl investory, po dvou spíše váhavých letech, k nákupům akcií i na těchto rekordních hodnotách? A druhá nezbytně navazující otázka zní, do jaké míry jsou tyto důvody opodstatněné?

Hlavním z iniciátorů současného růstu indexů je bezesporu proklamovaná fiskální politika budoucího prezidenta, resp. jím plánovaná fiskální podpora americké ekonomiky. Konkrétní podoba zatím není známa a z odborných kruhů jsou slyšet názory, že Trumpův vzor z 80. let, kdy podobné fiskální stimuly uvedl v praxi Ronald Reagan, není možné za dnešních podmínek se stejným úspěchem zopakovat. Investoři nicméně očekávají, že tato politika bude uvedena v praxi a povede ke zvýšení rozpočtového deficitu a tedy k dalšímu navýšení zadlužení spojených států. Zároveň doufají, že tato politika ještě více podpoří tempo růstu ekonomiky. Budoucí ministr financí Steven Munich slibuje návrat ke standardním 3-4% místo letošního 2% růstu. Důsledkem těchto očekávání jsou potom klesající ceny vládních dluhopisů, resp. růst výnosových křivek a růst akciových indexů. Důkaz tohoto tvrzení lze spatřit v indexech, které zohledňují i menší společnosti jako je např. Russel 2000, který svým povolebním výkonem (+14%) dalece překonal veřejností více sledované indexy Dow Jones 30 a S&P 500 (+5%). Při podrobnějším pohledu na jednotlivé dílčí sektory indexu S&P 500 potom vidíme, že akciový růst není rovnoměrný. Nejlépe se od prezidentských voleb daří finančnímu sektoru. Banky a pojišťovny dosáhly v průměru více než 15% zhodnocení. Důvodem je jednak očekávání investorů, že dojde ke zrušení některých regulatorních nástrojů omezujících po krizovém roce 2008 fungování finančního sektoru a zároveň doufají, že rostoucí výnosová křivka povede ke zvýšení zisků v tomto odvětví. Oproti tomu sektoru tzv. užitečných firem (S&P 500 Utilities) se zdaleka tak dobře nedaří a jeho dnešní hodnota je nižší než byla v den voleb (-4%). Uvnitř indexů také došlo k přesunu financí směrem k akciím společností, u kterých lze z výše uvedených důvodů očekávat v příštím roce vyplacení vyšší dividendy, a které tak mohou sloužit jako alternativa k držení vládních dluhopisů.

Rizikem současného ocenění akcií je skutečnost, že finanční trhy obchodují budoucí vývoj nikoli dnešní stav. Vysoká očekávání tak mohou být v průběhu dalších měsíců korigována směrem dolů. Podle propočtů Citigroup v důsledku avizovaného snížení korporátní daně z 35% na 20% dojde u amerických firem k průměrnému růstu zisku na akcii o 7%, a to i za předpokladu silnějšího dolaru a vyšších úrokových sazeb (zda budou tyto dva potenciální tlumiče vpuštěny do hry se dozvíme již tento týden). U společností zahrnutých do indexu S&P 500 je potom očekáván meziroční nárůst zisku více než o 12%. Toto číslo sice předpokládá zotavení energetického sektoru, který byl v minulém roce pod tlakem díky nízkým cenám ropy, ale i bez zohlednění této skutečnosti je, dle Sociéte Générale, predikován meziroční růst téměř o 8%. Pokud by došlo ke korekci takto vysokých očekávání, bude to pro dnešní investory znamenat zklamání. K tomu může dojít například z důvodu delší doby nutné k implementaci Trumpovy fiskální politiky nebo prodlevě mezi implementací a jejím reálným dopadem na hospodářské výsledky společností.

Dalším vodítkem bude nadcházející zasedání FED, po jehož skončení jeho předsedkyně Janet Yellen na tiskové konferenci odprezentuje novou situační zprávu o vývoji americké ekonomiky, ze které bude, snad, možné odvodit další kroky centrální banky na poli monetární politiky. To bude pro investory daleko inspirativnější moment než samotné zvýšení základní úrokové sazby, o kterém finanční trhy v současné době nepochybují. Na konkrétní změny ve fiskální politice si pak budeme muset počkat až po lednovém uvedení Donalda Trumpa do funkce prezidenta. Do té doby mohou být akcie dále obchodovány na, oproti dlouhodobému průměru o 63% vyšší, hodnotě poměru P/E ve výši 27,3, jak jej uvádí Robert Shiller z University of Yale.