Co spojí Island a Velkou Británii? Nejdelší podmořský elektrický kabel

Londýnský finančník Edmund Truell má plán. Chce propojit Island a Velkou Británii nejdelším podmořským elektrickým vedením světa. Čeká ale na finanční podporu státu.

Jeden z nejbohatších lidí v Londýně a finančník Edmund Truell plánuje investovat 200 milionů liber (6,4 miliard korun) do výstavby závodu na výrobu elektrických kabelů v severovýchodní části Anglie. Ale pouze pod podmínkou, že vláda finančně podpoří jeho plán na zřízení podmořského elektrického spojení mezi Velkou Británií a Islandem.

Truell totiž stojí za projektem Atlantic Superconnection. Ten počítá s 1600 kilometrů dlouhým kabelem, který by mohl Britské ostrovy zásobovat elektřinou vyrobenou v islandských geotermálních elektrárnách. Island totiž dokáže vyrobit daleko více elektřiny, než dokáže jeho 320 tisíc obyvatel spotřebovat.

Jako půlka Temelína

Rozpočet celého projektu dosahuje 3,5 miliardy liber (137 miliard korun). Truell listu Financial Times řekl, že podmořský elektrický kabel by mohl na Britské ostrovy dopravit tolik energie, jakou dokáže vyrobit jeden průměrný jaderný reaktor. Jedna megawatthodina by prý vyšla na 80 liber, což je asi o 15 procent méně, než cena, kterou britská vláda garantuje provozovateli jaderné elektrárny Hinkley Point.

Vlády Islandu a Velké Británie přijaly v roce 2012 memorandum, na jehož základě se zavázaly prozkoumat možnosti takového propojení. Vloni David Cameron ještě coby britský premiér o projektu diskutoval se svým islandským protějškem při návštěvě Reykjavíku.

Edmund Truell se nyní snaží využít debaty o tom, jak Velká Británie nahradí výpadek výroby elektřiny poté, co do roku 2025 mají být z provozu vyřazeny všechny její uhelné elektrárny. S detaily svého projektu proto seznamuje současnou premiéru Theresu Mayovou. Úředníci z ministerstva obchodu a energetiky potvrdili, že jim plány projektu podmořského kabelu byly předloženy, ale že „vše je zatím na samém začátku.“ Vzhledem k tomu, že nedávno na Islandu proběhly parlamentní volby, jednání mezi oběma zeměmi s nejspíš nyní trochu zdrží.

Pokud podmořský kabel dostane vládní finanční injekci, pak továrna na výrobu vysokonapěťových kabelů, kterou chce Truell vybudovat, bude největší na světě svého druhu. Nicméně o spolupráci na výstavbě podmořského spojení už projevily zájem některé elektrotechnické firmy, jako švýcarsko-švédská ABB nebo německý Siemens.

Propojená Británie

Island disponuje jedinečnými energetickými zdroji. Díky aktivním vulkánům má poměrně snadný přístup k energii ze zemského jádra, hornatý terén je zároveň příhodný pro několik velkých vodních elektráren. Přebytek elektřiny, kterou islandské elektrárny vyrobí, je částečně absorbován třemi hutěmi na tavení hliníku. Přesto Island může spoustu elektřiny ještě vyvážet. Podmořský elektrický kabel by tak mohl být výhodným řešením jak pro Island, tak pro Velkou Británii.

Jenže řada skeptiků pochybuje o tom, zda je takový projekt vůbec proveditelný. Kabel z Islandu na Britské ostrovy by byl více než dvakrát delší než dosud nejdelší elektrický kabel světa, který spojuje Norsko a Nizozemí. Truell namítá, že vysokonapěťový kabel by znamenal pouhá čtyři procenta elektřiny, která by se během přenosu ztratila.

Pro Velkou Británii by ale podmořský elektrický kabel nebyl žádnou novinkou. Momentálně využívá čtyři a je propojena s Irskem, Francií a Nizozemím. Celková kapacita dosahuje 4 gigawattů. Plánované propojení s Islandem je jen jeden z devíti takových projektů. Británie se postupně plánuje napojit na přenosové soustavy Norska, Dánska a Belgie. Celková kapacita má dosáhnout až 10 gigawattů.

Příští rok se rozhodne

Projekt Atlantic Superconnection byl zahájen v roce 2012. Podmořský elektrický kabel má mít kapacitu 1,2 gigawattů a bude schopen zásobovat elektřinou kolem dvou milionů britských domácností. Projekt navazuje na legislativu přijatou v roce 2008, kdy se Velká Británie zavázala do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80 procent v porovnání s rokem 1990. Do roku 2025 mají být vyřazeny z provozu všechny ostrovní uhelné elektrárny a zhruba ve stejném termínu má skončit životnost několika britských jaderných reaktorů s kapacitou 7,5 gigawattů.

Island je pro Vekou Británii ideálním partnerem při řešení budoucích energetických potřeb. Ostrov v severní části Atlantiku pokrývá svou spotřebu elektřiny ze 100 procent z obnovitelných zdrojů. Podle odhadů však svůj energetický potenciál využívá jen z necelé třetiny.

Podle časového harmonogramu by se o osudu Atlantic Superconnection mělo rozhodnout v průběhu příštího roku. Jestliže britská vláda kývne na jeho finanční podporu, výstavba má začít v roce 2018 a měla by trvat do roku 2022. Poté by měl být podmořský kabel uveden do provozu.

-usi-