Vláda rozhodla o navýšení kapacit základních škol v okolí Prahy

Více míst pro žáky základních škol

Vláda odsouhlasila plán ministryně školství, který má zajistit dostatek kapacit na základních školách v takzvaném prstenci kolem Prahy. Program dotací 133 330 Podpora vybraných projektů rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí nabídne 1,66 miliard korun ze státního rozpočtu, které půjdou na výstavbu 115 nových učeben. Pro žáky a jejich rodiče tak zajistí 3 400 nových míst.

Dotace půjdou přímo do několika míst, která čelí důsledkům výstavby satelitních městeček, aniž by míře zalidnění odpovídaly kapacity škol. Konkrétně jimi jsou Rudná u Prahy, Jesenice, Psáry, Čelákovice, Říčany, Ondřejov (svazek obcí), Úvaly (svazek obcí) a také území svazku obcí Jenštejn, Podolanka a Přezletice. Zároveň se rozšíří kapacity škol ve dvou pražských částech, kam rodiče dojíždějící za prací umísťují své děti: jde o Prahu 5 – Řeporyje a Prahu 18 – Čakovice.

Celkové náklady na realizaci projektů do roku 2023 dosáhnou 2,2 miliardy korun. Předpokladem poskytnutí dotace minimální výše spolufinancování ve výši 30 % v případě, kdy je žadatelem obec, popřípadě 15 %, pokud o dotaci požádá svazek obcí či jím zřizovaná školská právnická osoba.

Kvalita školství je klíčovou vládní prioritou. V rámci stabilizace situace v regionálních školách vláda jen během letošního roku zajistila zvýšení platů pedagogů o 8 %. Odsouhlasila také kariérní řád učitelů, který podpoří celoživotní profesní rozvoj a tím i zvýší atraktivitu učitelské profese. Kabinet rovněž klade důraz na vysoké školství, vědu a výzkum – podařilo se například prosadit novelu zákona o vysokých školách, která zlepšila vnitřní a vnější hodnocení škol a zjednodušila akreditační řízení.

Více informací o zvýšení kapacit škol naleznete v detailní tiskové zprávě.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti

Vláda dále odsouhlasila novelu zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o svobodném přístupu k informacím. Jedná se o jeden z kroků na cestě k vyšší ochraně důležitých informačních systémů a sítí před potenciální hrozbou útoků.

Dnes schválený návrh rozšiřuje působnost stávajícího zákona o kybernetické bezpečnosti na další skupiny provozovatelů nebo správců IT technologií s tím, že případné bezpečnostní incidenty budou muset oznámit Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

„Vláda se tématu ochrany kritických systémů před hackerskými útoky věnuje dlouhodobě. Od 1. ledna 2015 nabyl účinnosti zákon o kybernetické bezpečnosti. Následně, v únoru 2015, jsme schválili Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro roky 2015-2020 a naplňujeme její akční plán,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Díky aktivitám vlády Česká republika mezi spojenci získává reputaci důvěryhodného partnera. „To se týká výměny informací od bezpečnostních týmů i cvičení kybernetické bezpečnosti na mezinárodní úrovni,“ dodal premiér.

Férovější hospodářská soutěž

Vláda také podpořila návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Návrh naplňuje evropskou směrnici, podle níž mají mít členské státy EU sjednocená pravidla zajišťující účinný výkon soukromoprávního vymáhání škody.

Nově budou lidé poškození tím, že někdo nedodržel pravidla hospodářské soutěže, moci své nároky lépe uplatňovat v občanském soudním řízení. Právě soudní žaloby jsou považovány za důležitý prvek účinného systému soukromoprávního prosazování právních předpisů o hospodářské soutěži – mají zajistit rovnováhu mezi veřejnoprávní a soukromoprávní cestou jejich vymáhání, respektive vzájemné doplňování těchto dvou systémů.

Schválením návrhu vláda usiluje o podporu férového podnikatelského prostředí v České republice, které je předpokladem konkurenceschopnosti a hospodářského růstu.

Program revitalizace Krušných hor

Vedle legislativních bodů se vláda věnovala i konkrétním opatřením na obnovu české přírody. Při návštěvě premiéra Bohuslava Sobotky v Ústeckém kraji v červenci 2015 bylo rozhodnuto o přípravě revitalizačního plánu pro Krušné hory, který dnes vláda schválila.

Krušnohoří je těžce postiženo zejména imisemi po rozvoji těžby za doby normalizace, které zahubily přes 40 000 hektarů lesa a pronikly i do lesního podloží. Program proto počítá s vápněním půdy, které imise kompenzuje, a především s celkovou přeměnou lesních porostů. Takzvané náhradní dřeviny, které byly vysazovány v reakci na dopady těžby, v současnosti pomalu odumírají a revitalizační program je nahradí pestřejší skladbou stromů.

Program bude platný od letoška až do roku 2030. Na revitalizaci Krušných hor půjdou 4,1 miliardy korun, které zajistí především státní rozpočet a evropské fondy.

Kompletní výsledky jednání najdete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-23--listopadu-2016-151050/.