ČEZ a cena nejen elektřiny

Ovlivní vyšší ceny silové elektřiny hodnotu akcí a perspektivy české polostátní firmy? Výhled je podle našeho názoru stejně nejasný, jako tomu bylo před devíti měsíci, kdy cena silové elektřiny atakovala hranici 20 EUR/MWh. Rozhovor ředitele společnosti ČEZ Pavla Cyraniho pro Hospodářské noviny tento náš dlouhodobý názor potvrzuje. Růst ceny el. energie, který je spojený především s vývojem ceny jiné klíčové suroviny, uhlí a vynucenou odstávkou řady francouzských jaderných bloků (a také dvou českých) je dle našeho názoru spíše střednědobou záležitostí, která výrazněji neovlivní negativní vývoj hospodaření společnosti s výhledem na rok 2017. ČEZ se může potýkat nejen s cenou komodit, ale také vlastními výrobními problémy. Tyto faktory nás pak vedou k názoru, že očekávané výsledky pro rok 2017 (oznamované zpravidla při celoročních hospodářských výsledcích na jaře následujícího roku) budou pro investory spíše zklamáním.

Kromě faktu, že ČEZ má předprodánu naprostou většinu produkce za ceny letošního pololetí, vidíme riziko i v nízké výrobě v jeho nejefektivnějších zdrojích – jaderných elektrárnách. Na rozdíl od již šestnáct let provozu bezpečného a především relativně transparentního Temelína, máme větší pochybnosti o stavu druhého největšího českého zdroje – Dukovan. Z údajů zveřejněných v souladu s nařízením Evropského parlamentu vyplývá, že ČEZ naplánoval extrémně dlouhé technologické odstávky reaktorů i na příští rok. Oproti původním předpokladům, které mluvily o rychlém vyřešení problému s kontrolou svárů a nutných kontrolách souvisejících s obnovou provozní licence tak společnost nejspíš prohloubí ztrátu na výrobě. Ta přitom jen za letošek dosáhne, dle zveřejněných čtvrtletních výsledků, přibližně tří miliard korun za obě jaderné elektrárny. Prodloužení prací v Dukovanech může ale také vyvolávat pochybnosti o životnosti a stavu tohoto zdroje. Ty nerozptyluje ani zesílená, jinak ale v dnešních podmínkách obtížně pochopitelná, snaha o pokračování stavby dalšího jaderného bloku, který by měl stávající elektrárnu nahradit.

I přes zmiňované problémy ale ČEZ zůstává svým fundamentem silnou firmou, které z pohledu nákladů spíše prospěla správně načasovaná „odtučňovací“ kůra v minulých letech. V případě krátko a střednědobých investorů bychom se proto zamýšleli nad flexibilním využíváním aktuálních trendů cen komodit a energetik v západní Evropě. V kůži opravdových „longařů“, počítající s dividendami, bychom ale zvážili trpělivý přístup. Přesto že si mnozí již zvykli na dividendovou pravidelnost energetického kolosu, zavírají oči nad vývojem ceny akcií a ztratili již rozhodovací schopnost vyměnit tuto investici za jiné výnosové akcie či obchodní strategie. Longařům bychom doporučovali věnovat pozornost oznámení o očekávání EBITDA na rok 2017 v souvislosti se zveřejněním celoročních hospodářských výsledků v prvním kvartálu příštího roku.

Za rozhodně negativní zprávou bychom pak považovali rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje bez jednoznačných garancí státu. Přestože je snaha o energetickou bezpečnost pochopitelná, z pohledu investora by v současné ekonomické situaci mohlo jít nikoliv o hřebík, ale spíše o skobu do rakve polostátního dividendového chráněnce.

Pavel Šťastný, Grant Capital a.s.

Přečtěte si také