Objevují se problémy ve výrobním sektoru CEE, mohou oddálit exit ze současné politiky ČNB

Data zveřejněná před několika dny týkající se záříjového vývoje ve výrobním sektoru zemí střední a východní Evropy (CEE) výrazně zaostala za očekáváním trhu. Tato data jsou také v ostrém protikladu k vývoji PMI a neodpovídají ani pozitivnímu vývoji německého indexu důvěry Ifo. Vývoj ve výrobním sektoru zemí CEE by mohl vést ke snížení očekávaného růstu v tomto regionu a jeho centrální banky by se mohly posunout směrem k hrdličkám. Jako vždy byla i data ze září ovlivněna některými jednorázovými faktory, ale celkový trend směrem ke slábnutí aktivity ve výrobním sektoru je jasně patrný a zaslouží si pozornost.

Problémem není ani tak samotný vývoj v září, jako střednědobý trend. Následující graf ukazuje dlouhodobější trend vývoje německého indexu Ifo a vývoje exportů zemí střední Evropy CE3. Index Ifo dosáhl lokálního dna v roce 2014 a od té doby má tendenci k růstu. Ovšem exporty zemí CE3 mají od roku 2015 přesně opačný směr. Co může být příčinou?

Příčinou může být to, že ekonomiky ostatních zemí v EU se nacházejí stále hluboko pod plným využitím kapacit a proto nepotřebují tolik dovozů. To se negativně projevuje v exportech zemí CE3 i přesto, že vývoj německého indexu Ifo není celkově negativní. Navíc může docházet k širšímu poklesu poptávky po produkci výrobního sektoru zemí CE3, které se specializují na výrobu součástek do automobilů či na zboží dlouhodobé spotřeby. Příčin takového vývoje může být několik a jasněji se ukážou až v následujících měsících.

Negativní vývoj na straně exportů zemí CE3 každopádně ukazuje, že problémy tamního výrobního sektoru nejsou pouze odrazem vývoje na straně čerpání fondů z EU (jak se snaží tvrdit politici). Problémy může ukazovat i vývoj PMI. Tyto indexy jsou obvykle hodně volatilní, ale současné hodnoty PMI v celém regionu CEE leží znatelně pod úrovněmi dosaženými před šesti či dvanácti měsíci.

Poukazujeme i na to, že popsaný vývoj pravděpodobně povede ke snížení očekávaných růstů v zemích, jako je Polsko či Maďarsko. Tamní centrální banky doposud pracovaly s optimističtějšími projekcemi, než byl konsenzus trhu. Polská centrální banka je stále přesvědčena o síle polské ekonomiky, v Maďarsku jsou projekce centrální banky vysoko nad konsenzem trhu a ČNB nedávno zvýšila projekce růstu pro rok 2016 z 2,4 % na 2,8 % (my očekáváme růst ve výši 2,4 %). Pokud bude trend slábnoucího výrobního sektoru pokračovat, centrální banky budou muset svá očekávání znatelně snížit a posunou se směrem k hrdličkám. Polská i maďarská centrální banka pak pravděpodobně sníží sazby a ČNB zřejmě oddálí exit z cílení měnového kurzu koruny k euru.

Zdroj: Commerzbank