Zastaralé dráty v USA: Co teď a co potom?

Denně vypadne půl milionu Američanů elektřina nejméně na dvě hodiny. Sedmdesát procent elektrické sítě USA je starší 25 let. Blackouty stojí americkou ekonomiku miliardy dolarů ročně.

Spojené státy postihne výpadek proudu průměrně na 360 minut ročně. Jen pro srovnání, v Jižní Koreji je to 16 minut, v Německu čtvrt hodiny a v Japonsku jen 11 minut. Portál Breakingenergy.com upozorňuje na analýzu Gretchen Bakkeové z montrealské McGillovy univerzity, která přináší tipy na to, jak se mohu tvůrci hospodářské politiky zasadit o nutnou modernizaci americké přenosové soustavy. Poté, co v prezidentských volbách uspěl Donald Trump, je to nanejvýš klíčové téma. Trump se několikrát nechal slyšet, že rekonstrukce energetické a dopravní infrastruktury bude jeden z jeho primárních cílů.

A uvědomuje si to také Bakkeová. „Nový prezident spolu s Kongresem budou nejspíše o stárnoucí infrastruktuře hodně přemýšlet – dálnice, mosty, vodovodní potrubí. Prioritou by měly být pobídky pro soukromé investory k inovaci elektrické sítě,“ píše autorka. Zároveň předkládá několik oblastí, které jsou pro modernizaci sítě klíčové.

Chytré elektroměry

Nenápadná zařízení, která dokáží pomocí internetu zasílat majitelům utilit data o spotřebě elektřiny jednotlivých zákazníků, jsou podle Bakkeové prvním důležitým krůčkem. „Chytré elektroměry sice mohou v první fázi přinést benefity spíše majitelům sítě, než konečným spotřebitelům. Ale nemusí to tak nutně být,“ tvrdí Bakkeová.

Podle ní je důležité, aby spotřebitelé měli na chytré elektroměry nárok a mohli tak efektivně řídit svou spotřebu elektřiny. To prý dnes většina Američanů nemůže, a to i ti, kteří chytré elektroměry již mají. Právě nedostatečné využití chytrých zařízení, včetně například termostatů, a zpracování dat zatím brání zvyšovat efektivnost využití distribuční soustavy.

Pokud by došlo v této oblasti k pokroku, umožnilo by to energetickým a distribučním společnostem lépe navrhnout a vybudovat strukturu sítí tak, aby se daly efektivně řídit po celých 24 hodin denně. Výrobci energie tak budou schopni lépe plánovat produkci elektřiny a nepřetěžovat síť ve špičkách nebo naopak neomezovat příliš kapacitu, když je poptávka nízká. „Regulátor by také měl umožnit rozsáhlejší přístup k zákaznickým datům municipalitám nebo třetím stranám,“ dodává Bakkeová.

Napojení na mikrosítě

Zvláštní pozornost je pak v analýze věnována mikrosítím. Ty mohou přispět k vyšší bezpečnosti a spolehlivosti energetických dodávek. Civilní sektor by se mohl inspirovat u americké armády. Ta postupně všechny své domácí základny připojí právě k mikrosítím, jež dokáží být odolné v případě přírodních a jiných katastrof. Je to dáno tím, že tvoří jakési energetické ostrůvky, které nejsou závislé na vzdáleném energetickém zdroji a připojení k němu. Podobně fungují například datová centra společnosti Google.

„Takový systém by mohl být jak soustavou desetitisíců mikrosítí, tak utvořit jednolitý systém,“ píše Bakkeová. „Jestliže je možné mikrosítě vzájemně propojovat, a většinu času by ta skutečně bylo, konečný spotřebitel to vůbec nerozezná od distribuční soustavy, kterou máme dnes. Rozdíl je pouze v tom, že mikrosítě jsou daleko odolnější,“ dodává.

Skladování elektřiny

Zlepšení celé elektrické přenosové soustavy vyžaduje daleko víc než jen přidávat další solární panely nebo větrné turbíny. Sluneční svit ani vanutí větru nejsou konstantní a navíc mají vyšší intenzitu v době, kdy elektřina není tolik potřeba a naopak. Aby bylo možné tyto zdroje využívat ve stále větší šíři, bude nezbytné investovat do výzkumu a vývoje skladovacích kapacit, které by dokázaly nesoulad mezi poptávkou a produkcí elektřiny vyrovnat.

Gretchen Bakkeová dokonce v tomto ohledu hovoří o „svatém grálu“, protože vyřešení skladovací otázky umožní vytvořit svět, který bude z hlediska elektřiny daleko flexibilnější. To pomůže nastartovat změny, které budou mít přesah i do boje proti klimatickým změnám. Lidé tak totiž budou méně závislí na fosilních palivech a budou moci ve stále větší míře využívat zdroje obnovitelné.

Otázka priorit

Podle Bakkeové není modernizace elektrické sítě pouze otázka technologická, ale také legislativní, obchodní, politická nebo kulturní. Síťový upgrade vyžaduje adresnou a komplexní reformu. „Půjde o souboj s obry staré doby, kteří budou jakékoli změně jdoucí proti nim bránit,“ říká. Netvrdí, že ví, jak bude elektrická síť vypadat za 30 let, dokonce říká, že žijeme v době „infrastrukturního snění“.

Stále jsme podle ní příliš zabředlí ve staré době využívání plynových, uhelných nebo atomových elektráren. Bakkeová je přesvědčena, že jak republikáni, tak demokraté jsou příliš zahleděni do modernizací vodovodních soustav nebo silnic, zatímco zřejmě nejdůležitější jsou investice do vylepšení elektrické sítě.

-usi-