Citi: Dolarový cyklus je u konce, vše může skončit monetárním chaosem

V našich projekcích dalšího vývoje na měnových trzích se nyní odráží mnohem lepší krátkodobý výhled pro rozvíjející se trhy (EM). K tomu se přidává končící dolarový cyklus. Trhy totiž ve srovnání s dřívějšími očekáváními nyní počítají s tím, že Fed bude svou politiku normalizovat mnohem pomaleji. My sami dokonce čekáme, že měnová politika zemí G3 bude charakterizována konvergencí namísto dříve očekávaných rostoucích rozdílů. Tyto faktory významně snižují momentum dolarového býčího cyklu, který byl patrný v předchozích letech.

Změnila se také fundamentální valuace měn na EM. Tyto měny byly v předchozích letech předmětem prudkých poklesů. V některých případech vedlo jejich prudké oslabování spolu s poklesem dovozů ke zlepšení bilancí běžných účtů. Nejlepším příkladem je Brazílie, která minulý rok dosáhla deficitu běžného účtu ve výši 59 miliard dolarů, ale letos by podle našich očekávání měl deficit klesnout na pouhých 18 miliard dolarů. K podobně prudké změně docházelo v Asii po roce 2007. Třetím faktorem je sílící přesvědčení trhů, že inflace se bude držet na nízkých úrovních po velmi dlouhou dobu. Tento pocit sílil během posledních let a na intenzitě mu přidal pokles cen ropy a dalších komodit.

Domníváme se, že současný trend rostoucí popularity pasivního investování je pro EM negativní. Podle našich odhadů je nyní s indexy na EM provázáno asi 600 – 700 miliard dolarů investičních aktiv. Tyto investice ale kvůli své pasivní povaze nerozlišují mezi zeměmi, které procházejí pozitivními změnami, a těmi, které čelí rostoucím nerovnováhám. Investice do EM prováděné přes pasivní nástroje se staly formou stádového chování.

Z krátkodobého hlediska je pro měny EM hlavním rizikem monetární politika zemí G3. V současné době jim tato politika hraje do karet, ale centrální banky zemí G3 vykazují velmi proměnlivé chování, a situace se tak může rychle měnit. My například pevně věříme, že růst americké ekonomiky bude ve čtvrtém čtvrtletí velkým zklamáním. Přispěje k němu i negativní vývoj v oblasti investic, který je typický pro konce volebních období.

Takový negativní vývoj by sice mohl prospět americkým vládním dluhopisům, zároveň by však mohl zvednout rizikové prémie na EM. ECB se zase snaží přizpůsobit své kvantitativní uvolňování omezenému množství vládních dluhopisů, které je schopná nakoupit. Zároveň očekává postupný růst inflace v eurozóně. Může tedy nakonec dojít k tomu, že zmíněné konvergence mezi politikou Fedu a ECB bude nakonec až příliš, a to se po současném období, které je pro EM přívětivé, projeví negativními šoky.

Autorem je Luis Costa, měnový stratég Citi.

Zdroj: BeyondBrics