Ústavní soud vydal zásadní rozhodnutí na téma souběhů
Předmětné rozhodnutí se vztahovalo k poměrně obvyklé situaci, kdy manažer obchodní společnosti byl jejím předsedou představenstva (tedy v obchodněprávním vztahu) a zároveň měl s ní uzavřenou pracovní smlouvu na pozici generálního ředitele. Spor se týkal okamžiku, kdy se společnost rozhodla daného manažera zbavit. Nejdříve jej tedy rozhodnutím valné hromady odvolala z funkce předsedy představenstva, po čemž následovala výpověď z pracovního poměru. V předmětném soudním sporu, který vyústil v nález Ústavního soudu, se přitom domáhal uhrazení měsíční odměny za následující dva měsíce, tedy za dobu, po kterou mu měla běžet výpovědní doba.
Obecné soudy včetně Nejvyššího soudu přitom svá rozhodnutí založily na závěru, že pracovní smlouva daného generálního ředitele byla neplatná, resp. že nebylo nutné jeho právní vztah ke společnosti ukončovat výpovědí v pracovněprávním režimu. Tento závěr vycházel z dlouhodobě konstantní judikatury, podle které nelze vykonávat funkci člena statutárního orgánu v režimu pracovní smlouvy. Důvody této nepřípustnosti přitom byly postupem času judikaturou i odbornou veřejností podrobně vyargumentované. Kromě toho, že by tím manažer mohl od společnosti (bez vědomí akcionářů) dostávat za stejnou práci dvojí odměnu, omezila by se tím jeho odpovědnost vůči společnosti. Ta je přitom klíčovým institutem z hlediska korporačního práva chránící jak zájmy minoritních akcionářů, tak věřitelů. Jedním z dalších důvodů byla i ochrana společnosti právě v tomto případě, tedy předtím, aby se manažer firmy odvolaný jejími vlastníky mohl s odkazem na pracovněprávní poměr bránit tomuto odvolání.
Ústavní soud však do právní situace vnesl svůj nový pohled. S odkazem na ústavněprávní zásady dovodil, že dosavadní argumentace opírající se o výklad zákoníku práce nebrání tomu, aby obchodní společnost a její člen statutárního orgánu podřídily svůj právní vztah zákoníku práce. Nevyloučil však, že takový závěr může plynout z obchodního práva. Obchodněprávní odůvodnění nepřípustnosti souběhu použité v daném řízení obecnými soudy však Ústavní soud shledal naprosto nedostatečné. Obecné soudy se tak měly podle Ústavního soudu mnohem důkladněji vypořádat s tím, proč z tohoto pohledu nebylo podvolení se zákoníku práce přípustné, přičemž předložil obecným soudům několik svých ústavněprávních připomínek, které považuje za nutné vypořádat, pokud chtějí obecné soudy na svém dosavadním negativním závěru setrvat.
Znamená tedy uvedené rozhodnutí Ústavního soudu, že souběhy vlastně byly vždy dovolené? Rozhodně ne. Ústavní soud totiž pouze zpochybnil dostatečnost argumentace na straně obecných soudů v konkrétním řízení. Tím však pouze znovuotevřel debaty v rámci odborné veřejnosti na uvedené téma a vytvořil prostor pro přehodnocení rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Na právní jistotu si však v této otázce bude praxe muset ještě počkat.
Podle našeho názoru je však mnohem důležitější obecná argumentace Ústavního soudu, která se nevztahuje pouze k souběhům. Ústavní soud se totiž ostře vymezil proti tzv. soudcovskému dotváření práva, pokud má za následek omezení či zákaz soukromého jednání. Pokud tak soudy dojdou v konkrétních případech k závěru, že určité jednání mezi soukromými osobami je zakázané (tedy neplatné), musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty. A to právě z toho důvodu, že tímto zákazem může být zasaženo jak do základních práv těchto osob, tak do principu dělby moci, jakožto nedílné součásti principu právního státu.
Dále na podobné téma
- Jak (ne)uzavřít neplatnou nájemní smlouvu s krajem nebo obcí
- Kdy je právní jednání mařící exekuci absolutně neplatné a v jakých případech je naopak třeba neplatnost aktivně namítat?
- Kdy je podle Nejvyššího soudu škoda způsobená provozem dopravního prostředku?
- Kdy je civilní soud vázán rozhodnutím trestního soudu či jiného orgánu?
- Soudní dvůr Evropské unie k insider tradingu: Jak moc nepřesná informace je ještě přesná?
- Exekuce a povinnosti zaměstnavatele: Co vše musí na dlužníka prozradit?
- Druhé rozhodnutí Nejvyššího soudu k výkladu zákona o obchodních korporacích
- Koho žalovat v případě bezdůvodného obohacení?
- Deník nezletilé blogerky: Jak taťka ukončoval moje stavební spoření
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz