Na vědu o 3,7 miliardy více
Vláda schválila navýšení státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace o 3,7 mld. Kč pro příští rok. Celkové výdaje tak vzrostou na 32,7 miliardy korun, což představuje historicky nejvyšší rozpočet na vědu.
Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek tak chce posílit zejména aplikovaný výzkum, rozvoj výzkumných institucí a zajistit stabilitu nových výzkumných center. Na aplikovaný výzkum půjde celkově o 700 milionů korun více. „Od vyššího rozpočtu na aplikovaný výzkum si slibujeme pozitivní dopad na podnikatelské prostředí a na konkurenceschopnost ČR. Chceme se více zaměřit na aktuální i budoucí potřeby podniků a společnosti a podpořit vznik center aplikovaného výzkumu. Výdaje na vědu a výzkum jsou naše investice do budoucna,“ uvedl vicepremiér Bělobrádek. Na základní výzkum je ze státního rozpočtu vyhrazeno o půl miliardy korun více než v roce 2016. Jedním z důvodů je zajištění udržitelnosti nových výzkumných center, které vznikly s podporou EU. „Částkou 768 milionů posílíme institucionální financování, které výzkumným institucím umožní stabilní fungování a dlouhodobé plánování,“ vysvětlil vicepremiér Bělobrádek.
Na spolufinancování programů EU se přidá 1,1 miliardy, na výzkum pro potřeby státní správy pak 330 milionů. Na zlepšení mezinárodní spolupráce bude v rozpočtu vyčleněno o 297 milionů více než v roce 2016.
Co se týká navýšení rozpočtu podle institucí, Technologické agentuře ČR (TAČR), která má v gesci právě aplikovaný výzkum, se navýší rozpočet o téměř 0,6 miliardy na 3,5 mld. korun. Peníze jsou určeny mimo jiné na program EPSILON, který je zaměřen na projekty s rychlým uplatněním v nových produktech, výrobních postupech a službách. Grantová agentura ČR (GAČR) zodpovědná za základní výzkum získá v příštím roce o 0,4 mld. více, její celkový rozpočet tak bude činit 4,2 mld. Akademie věd ČR pak dostane přidáno 300 milionů, celkový rozpočet bude 5,1 mld. Navýšení o 1,1 miliardy je určeno na spolufinancování operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání, který je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zbývající prostředky se rozdělí mezi rezortní výzkumné organizace a vysoké školy.
„Postupným navyšováním rozpočtu na vědu se chceme připravit na léta 2020-2023, kdy výrazně poklesne financování z EU. V letech 2017-2019 se budou národní a evropské výdaje na vědu pohybovat kolem 1 % HDP, po roce 2020 by ale kvůli útlumu evropského financování mohly celkové národní výdaje klesnout až na hranici 0,6 %. Takový propad nemůžeme dopustit, musíme zajistit stabilitu systému vědy a výzkumu,“ upozornil vicepremiér Bělobrádek.
–chl–
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz