Vychovejte finančně gramotné dítě. A zajistíte mu budoucnost

Před létem lidé utrácejí za dovolené hodně peněz, někdy i víc, než si mohou dovolit. I tím může dost rodičů jít svým dětem špatným příkladem. Na základních a středních školách se sice od roku 2013 povinně vyučuje finanční gramotnost, s osvětou je ale lepší začít ještě dřív.

Finanční gramotnost české populace se za posledních devět let téměř nezměnila. Češi mají prostě mezery – neovládají dostatečně principy zodpovědného hospodaření s financemi a své finanční znalosti často přeceňují. Skoro polovina Čechů přiznává, že žije od výplaty k výplatě nebo na dluh.

Situace by se ale měla zlepšit, s osvětou se začíná už na základních školách. To ale není samospásné. Většina nezletilých stále neumí s penězi zacházet. Šedesát procent žáků devátých tříd už má bankovní účet, ale osmdesát procent z nich nezná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. A celé dvě třetiny mladých lidí ve věku od 18 do 25 let už mají zkušenosti s půjčkou.

Problémem zůstává, že mnoha špatným návykům, jak zacházet s penězi, se učí děti již v útlém věku od svých rodičů. Ty si pak odnášejí do dalšího života. Ve finanční gramotnosti dětí se holt odráží finanční gramotnost rodičů.

Že děti a peníze nejdou dohromady? Naopak. Děti si mohou začít uvědomovat hodnotu věcí už v předškolním věku. Jak si s dětmi hrát tak, aby v dospělosti byly bohaté nejenom podle velikosti konta, se teď blíže podíváme.

Věnujte se systematicky svým dětem

I malé dítě obvykle dovede rozlišit rozdíl mezi málo a hodně. A to i ve vztahu k tomu, kolik co stojí. O penězích má smysl s dětmi mluvit, jakmile umějí trochu počítat.

Je vhodné zkusit zasvětit své děti do reality všedního dne. Hrát si s nimi na domácnost a její příjmy a výdaje, na obchod a nakupování. Říct jim, kde se berou peníze a představit jim svou práci. Dát jim střádací prasátko, ať ho krmí vždycky, když dostanou pár drobných.

U školáků může jako nástroj praktické výuky posloužit kapesné. Odborníci se shodují, že děti by měly dostávat kapesné s nějakou pravidelností. Jeho výše samozřejmě závisí na možnostech rodiny a věku dítěte.

Děti by se měly s kapesným učit, jak si peníze rozdělit, jak je spravovat a jak s nimi hospodařit. Je pak povinností rodičů dětem dobře poradit. Ale je třeba jim nechat částečnou volnost v tom, jak s penězi naloží. Chybami se člověk učí, a když hned vše utratí, snad příště budou hospodařit lépe.

Není ani nutné dětem dávat hotové peníze. Existuje i mnoho bankovních produktů, s jejichž pomocí může každý své děti postupně a bezpečně zasvěcovat do tajů světa peněz a zprostředkovat jim i praktické zkušenosti.

Samozřejmostí by mělo být poskytnout svým dětem to nejlepší možné vzdělání. Ať se brzy začnou učit jazyky. A ukázat jim cestu k finanční nezávislosti, aby až budou jednou dospělé, dělaly svou práci pro radost a ne pouze pro peníze.