Šedou ekonomikou v ČR proplave až 614 miliard korun

Velkou část šedé ekonomiky činí dle studie malé platby v hotovosti v sektoru drobných služeb. Jedná se hotovostní platby, které nejsou následně přiznávány, registrovány a zdaněny. Mnoho čtenářů to zná i ze své vlastní zkušenosti. Necháte si opravit podpatky na botách a zaplatíte sto korun. Opraváři pak necháte částku bez dokladu, nebo doklad okamžitě zahodíte do koše. I v případě obdržení dokladu a jeho uschování je jen malá šance, že by se tento doklad na mizivou částku dostal k finančnímu úřadu a ten zkoumal v rámci výdajových paušálů, zda je tento příjem skutečně přiznán či nikoliv. Jen kontrola takovýchto drobných plateb by stála více, než by činil daňový výnos. A právě na tuto skutečnost se spoléhají někteří drobní a střední živnostníci a podnikatelé.

V rámci členských zemí Evropské unie není rozsah tuzemské šedé ekonomiky nijak výjimečný. Podíl 15 procent na výkonu země nás řadí k podprůměru. Na druhou stranu máme vyšší podíl šedé ekonomiky než většina západních sousedů. O několik desetin procenta nás předhání i sousední Slovensko.

V rámci šedé ekonomiky funguje dle odhadů několik stovek tisíc nezaměstnaných, kteří pracují na černo. Důkazem je velké množství předlužených lidí, kteří mají více než šest exekucí a kteří jej prakticky vůbec nesplácí. Tito lidé jsou pak nuceni žít v rámci šedé ekonomiky a pracovat buď za minimální mzdu, nebo zcela načerno. Důsledkem pak je výpadek příjmů ve státním rozpočtu a příjmů v rámci sociálního a zdravotního pojištění.

Nástrojem k omezení šedé ekonomiky je i plánované zavedení elektronické evidence tržeb, které už od příštího roku připravuje ministerstvo financí. Právě tento systém je odmítán částí živnostníků s odůvodněním, že se jedná o špehování podnikatelů a Velkého bratra, který bude zneužíván a přinese živnostníkům hlavně náklady. Faktem však je, že žádný jiný nástroj šedou ekonomiku omezit nedokáže. Je také otázkou zda nedojde k obcházení této povinnosti ze strany některých živnostníků. Je mnoho podnikatelů, kteří mají svou známou klientelu, u níž se nemusí být náhlé kontroly. V případě neznámého či podezřelého zákazníka pak může podnikatel doklad vydat. Zda se budou poskytovat služby i mimo evidenci pak ani systém elektronické evidence tržeb nezaručí.

Miroslav Zeman, Bankovnipoplatky.com