Řecko: Proč posílat peníze státu, který je neschopný?

320 miliard EUR je ohromná částka, kterou by se asi nikomu nechtělo splácet. Řecko by (alespoň na papíře) mělo. Aby se zadlužený stát pomalu zbavil nesmírných dluhů, chce vláda v Aténách mimo jiné zvýšit daně. Zda to povede k cíli, je ale sporné, problém s řeckými daněmi je totiž o něčem jiném než o jejich výši.

Pár poznámek na úvod:

Řecký stát přijde kvůli daňovým únikům ročně téměř o 10 miliard EUR.
Daňové úniky jsou v Řecku politicky motivované.
Státní pokladnu připravuje o příjmy rozsáhlá šedá ekonomika.
Zvýšení daní by podle odborníků mohlo problém jen zvětšit.

To, že daňová morálka Řeků není nejlepší, je dobře známo. Mnoho občanů se snaží obejít placení daní a evidentně se jim to daří. Nápadné to začne být až ve chvíli, kdy to začne dělat téměř polovina obyvatelstva. I proto si věřitelé Řecka stále přejí změnu daňové soustavy.

Nespokojenost s vládou

Tsiprasova vláda se snaží dostat k chybějícím penězům za každou cenu. 10 miliard EUR, které ročně chybí statní pokladně kvůli daňovým únikům, by se nyní řeckému státu velice hodilo. Daňové úniky mají ale v Řecku dlouhou tradici. Ta sahá až 400 let do minulosti. V době, kdy v Řecku cítil každý občan krutost a sílu osmanské říše, bylo neplacení daní projevem vlastenectví. Tato říše existovala až do řecké revoluce (1821-1829). Za neplacením daní je tradičně politická motivace, řečtí občané tak dávají najevo nespokojenost s vládou.

Je to podobné, jako kdybyste platili dělníka, který za celý den postaví na sebe jen dvě cihly. Přece byste ho také dobrovolně neplatili. Přesně to si myslí Řekové o svém "dělníkovi", tedy vládě. "Mnoho Řeků se domnívá, že nejde jen o způsob, jak potrestat nekompetentní vládu, ale také jak vyjádřit nesouhlas s podmínkami záchranného balíčku a zvýšením daní," říká profesor fakulty práv a ekonomie v Aténách Aristidis Hatzis.

Šedá ekonomika

Problém Řecka ještě umocňuje jeho šedá (stínová) ekonomika, která odpovídá asi čtvrtině velikosti celého hospodářství. Nejvíce postihuje sektor služeb, daňové úniky však probíhají ve všech vrstvách společnosti; malé firmy platí stejně málo jako inženýři nebo lékaři.

Většina případů se ani pořádně neprověřuje, protože chybí vyškolení úředníci. Úřady trpí nedostatkem pracovních sil. Nikolaos Artavanis, profesor financí na univerzitě v Massachusetts, tvrdí, že je potřeba mnohem více daňových úředníků, aby se daně vybíraly lépe. Podle jeho průzkumů řada majitelů restaurací žádnou kontrolu nezažila déle než rok. Navíc se úředníci často domlouvali s politiky - když byl někdo pro řeckou politiku důležitý a zjistilo se, že neplatí daně, prošlo mu to. Obrovskou roli hrála korupce.

Mnoho odborníků pochybuje o tom, že řeckou vládou zvolená cesta zvýšení daní bude mít úspěch. Ochota platit (vyšší) daně by se naopak mohla ještě snížit. V nejhorším případě se stane to, že do řecké pokladny poteče ještě méně peněz. Hotely by například měly platit 13 % ze svých příjmů místo dosavadních 6,5 %. Mnoho z nich ale nemůže toto zvýšení přenést na své zákazníky, protože by ztratilo konkurenční výhodu.