Proč se má Řecko stát dluhovým protektorátem

Jinou volbu než přijmout tvrdé podmínky Řecko nakonec nemělo. Stálo a stojí samo a proti všem. 

Řecko kapitulovalo, nebo Řecký premiér vyměkl. I takové čteme titulky hodnotící přijetí podmínek mezinárodních věřitelů Řecka. A že se jedná o velmi tvrdé podmínky, které výrazně zasahují do suverenity této země, je jisté. Řecko ani jinou volbu nemělo. Stojí samo, proti všem.

Na jednáních o záchranném programu pro Řecko a jeho podmínkách se pracovalo jak s cukrem, tak bičem. Jde o hodně. A to jak věřitelům, tak i samotnému Řecku. Premiér Tsipras měl za sebou obrovskou podporu svého obyvatelstva, ale ani to mu nepomohlo. Výsledek jednání a divadlo, které tomuto předcházelo, svědčí o tom, že neexistují snadná a jednoduchá řešení a to ani u politiků, kteří mluví před volbami jednoznačně, sebevědomě a znají recept na každý problém. Řecký premiér si nikdy před volbami, ani krátce po nich, kdy vzbuzoval velké naděje lidí, v jaké situaci se ocitne a do jakého tlaku se může člověk dostat. Získal tak zkušenost na celý život a nikdy už nebude takový jako dříve.

Řecko mělo v podstatě jen dvě možnosti. Obě špatné. Ani jedna cesta nebyla a nemůže být vítězstvím. Buď Řecko přijme pro něj „ponižující“ podmínky mezinárodních věřitelů a institucí, nebo vystoupí z měnové zóny a vyhlásí bankrot. U obou možností dojde na další škrty, úsporná opatření, prohlubování ekonomické krize této země. Výhodou první cesty a to si musel uvědomit i Tsipras je fakt, že Řecko zůstává členem a součástí Evropy a jejího ekonomického systému. Navíc se jedná o cestu, která postupně umožňuje splácet extrémní dluh.

Nevýhodou je pro tento hrdý řecký národ určité ponížení a diktát, který musí strpět. Řecko je pro mnoho svých partnerů velmi nedůvěryhodné, což si mimochodem způsobilo i svou politikou v posledních měsících a týdnech. Věřitelé tak nebudou souhlasit s vyplácením miliardových částek, bez toho, aniž by byly nějakým způsobem zajištěny. Privatizační fond, který budou mít pod kontrolou de facto věřitelé Řecka tak bude plně v režii věřitelů. To samé bude s největší pravděpodobností platit i u privatizace státních podniků či podílů, která je pro Řecko v jeho situaci nevyhnutelná.

Právě dnes má řecký parlament rozhodnout o přijetí nejdůležitějších zákonů a podmínek věřitelů. Jedná se o rekordní tempo, o kterém bychom si mohli nechat v našem parlamentu jen zdát. Přijetí obyčejného zákona v rámci legislativního procesu trvá minimálně půl roku. Řecko přitom musí přijmout normy během několika dnů, respektive hodin. Uvidíme, zda Řecko zvládne technicky podmínky věřitelů skutečně plnit. Nicméně se lze domnívat, že i kdyby tomu tak nebylo, věřitelé ocení dobrou vůli a snahu Řecka podmínky alespoň v rámci možností plnit. Věřitelé by však Řecku neodpustili projevy politiků a umělé zdržování zavádění reforem, jehož jsme byli svědky dosud.

Miroslav Zeman, Bankovnipoplatky.com