Pět dávek, které živnostníci nemohou čerpat nebo jsou velmi nízké (24.2.2015)
Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je vlastní zajištění pro nemoc nebo dočasnou nezaměstnanost velmi důležité. Oproti zaměstnancům nemají na některé dávky vůbec nárok nebo jsou velmi nízké. Podívejme se na pět vybraných praktických příkladů.
Každodenní život OSVČ a zaměstnanců je v mnoha aspektech odlišný. Každému vyhovuje jiný styl života. Pro někoho je lepší být OSVČ a pro jiného zase zaměstnanec. Kdo si zvolí samostatnou výdělečnou činnost, ten musí počítat s nižší státní ochranou. Vlastní pojištění nebo spoření pro případ nemoci, péče o dítě nebo nezaměstnanosti je pro všechny OSVČ téměř nutností.
1) Náhradu mzdy mají pouze zaměstnanci
V prvních dvou týdnech (od 4. dne) pracovní neschopnosti pobírají zaměstnanci náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. OSVČ nemají na náhradu mzdy nárok. I když jsou v pracovní neschopnosti, tak jsou v prvních dvou týdnech bez finančního zajištění. Vlastní zajištění, ať už formou úspor nebo pojistného krytí, je pro OSVČ pro tyto případy vhodné, neboť během nemoci se nemohou věnovat své samostatné výdělečné činnosti a rodinný příjem klesá. OSVČ by měly mít část svých úspor na dostupném finančním produktu, ze kterého mohou své peníze rychle čerpat, kde je však vyšší zhodnocení než na běžném bankovním účtu, kde je zhodnocení minimální. Finanční rezerva OSVČ by přitom měla být vyšší než zaměstnanců, neboť finanční zajištění zaměstnanců od státu v případě pracovní neschopnosti je vyšší než u OSVČ.
2) Ošetřovné OSVČ nedostanou
V případě péče o dítě nebo člena rodiny, který potřebuje péči, mohou zaměstnanci čerpat ošetřovné. OSVČ nemají na ošetřovné nikdy nárok. Ošetřovné nemohou OSVČ čerpat ani v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Během péče o nemocné dítě nebo rodiče přitom klesá příjem ze samostatné výdělečné činnosti. OSVČ by proto vždy měly mít odpovídající dostupnou rezervu pro tyto případy.
3) Nemocenská pouze při účasti na dobrovolném nemocenském pojištění
OSVČ mají nárok na nemocenskou, kterou vyplácí místně příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení) pouze v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. I při placení měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění však mohou OSVČ čerpat nemocenskou až od 15. dne nemoci. Navíc OSVČ nemají zcela volné ruce při určení měsíční platby dobrovolného nemocenského pojištění. Výše dobrovolného nemocenského pojištění závisí na vyměřovacím základu, ze kterého se platí důchodové pojištění. Vzhledem k daňové optimalizaci ze strany OSVČ jsou v řadě případů měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění nízké, následně je i nízká nemocenská. Platit dobrovolně více na dobrovolném nemocenském pojištění je možné, ale je nutné současně platit více i na důchodovém pojištění. Protože je tento postup finančně nevýhodný, tak si v praxi platí dobrovolné nemocenské pojištění přibližně pouze sedmina všech OSVČ. Vlastní komerční zajištění je pro nepojištěné OSVČ naprostou nutností, neboť v případě dlouhodobé nemoci mohou být zcela bez finančních prostředků.
4) Podpora v nezaměstnanosti je často minimální
Při dočasném poklesu zakázek řada OSVČ volí raději evidenci na úřadu práce. Při ukončení samostatné výdělečné činnosti je však nutné počítat s nízkou podporou v nezaměstnanosti. Nižší než mají zaměstnanci. Podpora v nezaměstnanosti se počítá z vyměřovacího základu, ze kterého se platilo sociální pojištění. Řada OSVČ přitom platí sociální pojištění v minimální výši. Kdo platí sociální pojištění v minimální výši, ten musí počítat s měsíční podporou v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců ve výši cca 4 200 Kč, následující dva měsíce cca 3 200 Kč a následující měsíc (případně měsíce, neboť podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu 5 měsíců až 11 měsíců v závislosti na věku žadatele) ve výši 2 900 Kč. Nezaměstnanost je tedy pro OSVČ velký finanční problém. Všechny OSVČ by měly dostatečně pamatovat na horší časy a mít rezervu na adekvátních finančních produktech.
5) Podnikatelky jsou často bez mateřské
Aby měla podnikatelka nárok na mateřskou, tak musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dní a splnit podmínku pojištění 270 dní v posledních dvou letech. Vzhledem k nemožnosti upravit si platbu dobrovolného nemocenského pojištění za účelem vyšší nemocenské je řada podnikatelek bez účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. V takovém případě nemají nárok na mateřskou a ihned od narození dítěte pobírají rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně mají však mateřskou vyšší než rodičovský příspěvek, který se vyplácí po skončení mateřské dovolené. Příjem podnikatelek je tak během péče o dítě nižší než zaměstnaných žen. Vlastní finanční zajištění po dobu péče o dítě, kdy nebude moci být vykonávána samostatná výdělečná činnost, je pro podnikatelky rozhodně žádouc
Poslední zprávy z rubriky Dávky a příspěvky:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
Patrik Kostyo, Occollo
?
Okénko pro podnikatele
Michal Petrák, Comgate
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.