Research (Penizenavic.cz)
Dávky a příspěvky  |  24.02.2015 19:06:57

Pět dávek, které živnostníci nemohou čerpat nebo jsou velmi nízké (24.2.2015)

Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je vlastní zajištění pro nemoc nebo dočasnou nezaměstnanost velmi důležité. Oproti zaměstnancům nemají na některé dávky vůbec nárok nebo jsou velmi nízké. Podívejme se na pět vybraných praktických příkladů.

 Každodenní život OSVČ a zaměstnanců je v mnoha aspektech odlišný. Každému vyhovuje jiný styl života. Pro někoho je lepší být OSVČ a pro jiného zase zaměstnanec. Kdo si zvolí samostatnou výdělečnou činnost, ten musí počítat s nižší státní ochranou. Vlastní pojištění nebo spoření pro případ nemoci, péče o dítě nebo nezaměstnanosti je pro všechny OSVČ téměř nutností.


1) Náhradu mzdy mají pouze zaměstnanci
V prvních dvou týdnech (od 4. dne) pracovní neschopnosti pobírají zaměstnanci náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. OSVČ nemají na náhradu mzdy nárok. I když jsou v pracovní neschopnosti, tak jsou v prvních dvou týdnech bez finančního zajištění. Vlastní zajištění, ať už formou úspor nebo pojistného krytí, je pro OSVČ pro tyto případy vhodné, neboť během nemoci se nemohou věnovat své samostatné výdělečné činnosti a rodinný příjem klesá. OSVČ by měly mít část svých úspor na dostupném finančním produktu, ze kterého mohou své peníze rychle čerpat, kde je však vyšší zhodnocení než na běžném bankovním účtu, kde je zhodnocení minimální. Finanční rezerva OSVČ by přitom měla být vyšší než zaměstnanců, neboť finanční zajištění zaměstnanců od státu v případě pracovní neschopnosti je vyšší než u OSVČ.


2) Ošetřovné OSVČ nedostanou
V případě péče o dítě nebo člena rodiny, který potřebuje péči, mohou zaměstnanci čerpat ošetřovné. OSVČ nemají na ošetřovné nikdy nárok. Ošetřovné nemohou OSVČ čerpat ani v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Během péče o nemocné dítě nebo rodiče přitom klesá příjem ze samostatné výdělečné činnosti. OSVČ by proto vždy měly mít odpovídající dostupnou rezervu pro tyto případy.


3) Nemocenská pouze při účasti na dobrovolném nemocenském pojištění
OSVČ mají nárok na nemocenskou, kterou vyplácí místně příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení) pouze v případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. I při placení měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění však mohou OSVČ čerpat nemocenskou až od 15. dne nemoci. Navíc OSVČ nemají zcela volné ruce při určení měsíční platby dobrovolného nemocenského pojištění. Výše dobrovolného nemocenského pojištění závisí na vyměřovacím základu, ze kterého se platí důchodové pojištění. Vzhledem k daňové optimalizaci ze strany OSVČ jsou v řadě případů měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění nízké, následně je i nízká nemocenská. Platit dobrovolně více na dobrovolném nemocenském pojištění je možné, ale je nutné současně platit více i na důchodovém pojištění. Protože je tento postup finančně nevýhodný, tak si v praxi platí dobrovolné nemocenské pojištění přibližně pouze sedmina všech OSVČ. Vlastní komerční zajištění je pro nepojištěné OSVČ naprostou nutností, neboť v případě dlouhodobé nemoci mohou být zcela bez finančních prostředků.
 
4) Podpora v nezaměstnanosti je často minimální
Při dočasném poklesu zakázek řada OSVČ volí raději evidenci na úřadu práce. Při ukončení samostatné výdělečné činnosti je však nutné počítat s nízkou podporou v nezaměstnanosti. Nižší než mají zaměstnanci. Podpora v nezaměstnanosti se počítá z vyměřovacího základu, ze kterého se platilo sociální pojištění. Řada OSVČ přitom platí sociální pojištění v minimální výši. Kdo platí sociální pojištění v minimální výši, ten musí počítat s měsíční podporou v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců ve výši cca 4 200 , následující dva měsíce cca 3 200 a následující měsíc (případně měsíce, neboť podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu 5 měsíců až 11 měsíců v závislosti na věku žadatele) ve výši 2 900 . Nezaměstnanost je tedy pro OSVČ velký finanční problém. Všechny OSVČ by měly dostatečně pamatovat na horší časy a mít rezervu na adekvátních finančních produktech.


5) Podnikatelky jsou často bez mateřské
Aby měla podnikatelka nárok na mateřskou, tak musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dní a splnit podmínku pojištění 270 dní v posledních dvou letech. Vzhledem k nemožnosti upravit si platbu dobrovolného nemocenského pojištění za účelem vyšší nemocenské je řada podnikatelek bez účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. V takovém případě nemají nárok na mateřskou a ihned od narození dítěte pobírají rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně mají však mateřskou vyšší než rodičovský příspěvek, který se vyplácí po skončení mateřské dovolené. Příjem podnikatelek je tak během péče o dítě nižší než zaměstnaných žen. Vlastní finanční zajištění po dobu péče o dítě, kdy nebude moci být vykonávána samostatná výdělečná činnost, je pro podnikatelky rozhodně žádouc 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688