Proč mít vlastní pojištění proti invaliditě?

Při přiznání invalidního důchodu prvního a druhého stupně je potřeba počítat nejenom s poměrně nízkým invalidním důchodem, ale podprůměrný je zpravidla i starobní důchod. Proto je vhodné co nejdříve mít uzavřeno vlastní komerční pojištění.

Přiznání invalidního důchodu není samozřejmé, musí být splněny zákonné podmínky. Žadatel o invalidní důchod musí získat potřebnou dobu pojištění, která se liší dle věku a současně musí být posudkovým lékařem místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení) shledán invalidním v prvním, druhého nebo třetím stupni. Kdo pracuje nebo podniká a ze svého příjmu řádně odvádí sociální pojištění, ten nemá se získáním potřebné doby pojištění problém.
Invalidní důchod prvního a druhého stupně je nízký

• 
  Při získání potřebné doby pojištění závisí výše invalidního důchodu na přiznaném stupni invalidity posudkovým lékařem. Čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší invalidní důchod. Podmínky pro posuzování zdravotního stavu se však v posledních letech zpřísnily, častěji je přiznávána invalidita prvního nebo druhého stupně.
• 
  V prvním pololetí roku 2014 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 5 964 Kč, invalidní důchod druhého stupně 6 678 Kč a invalidní důchod třetího stupně 10 274 Kč.
  Invalidní důchod prvního a druhého stupně se příliš neliší. Výrazný finanční rozdíl je až oproti invalidnímu důchodu třetího stupně.

Každodenní život pouze s invalidním důchodem prvního nebo druhého stupně není rozhodně snadný. Bez vlastního finančního zajištění dochází při odchodu do invalidního důchodu k citelnému poklesu životní úrovni. Čím vyšší příjem před přiznáním invalidity, tím vyšší pokles v invalidním důchodu. Již občané s příjmem cca 17 tisíc Kč finančně silně pocítí odchod do invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně.

Pracovat v invalidním důchodu  nemůže každý

Nižší invalidní důchod prvního a druhého stupně je důvodem, proč by měli invalidní důchodci i v invalidním důchodu pracovat. Když výdělečná činnost odpovídá zdravotnímu stavu, tak nejsou žádné limity pro vlastní příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Najít však na trhu práce pracovní uplatnění odpovídající aktuálnímu zdravotnímu stavu není snadné. Již invalidní důchodci prvního stupně mají situaci značně ztíženou. Vylepšit si rodinný rozpočet příjmem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti se zdaleka nedaří všem invalidním důchodcům.

Problém jménem starobní důchod

Výše starobního důchodu závisí na získané době pojištění a příjmech, ze kterých bylo odváděno důchodové pojištění v produktivním věku (např. v roce 2014 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2013). Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění. A zde nastává velký problém pro invalidní důchodce v prvním a druhém stupni. Jako náhradní doba pojištění se pro účely starobního důchodu započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně není náhradní dobu pojištění. Invalidní důchodci prvního a druhého stupně, kteří nejsou během pobírání invalidního důchodu výdělečně činní, mají ztíženou situaci pro výpočet starobního důchodu. Jejich starobní důchod bude tedy nízký. Proč?
Invalidní důchodci si nemohou odchodem do starobního důchodu finančně pohoršit. Občané, kteří jsou dlouhodobě v invalidním důchodu prvního nebo druhého stupně však a přitom nejsou výdělečně činní však mají horší výpočet starobního důchodu než invalidního důchodu. Proto pobírají nadále invalidní důchod i po dosažení řádného důchodového věku a v 65 letech se jejich nízký invalidní důchod "přetransformuje" na starobní důchod ve stejné výši jako je invalidní důchod.

Jak dané situaci předejít?

Zodpovědní občané tedy nespoléhají pouze na státní invalidní důchod a mají sjednáno vlastní komerční pojištění. Invalidní důchod prvního nebo druhého stupně je poměrně nízký. Ne vždy se daří mít během invalidního důchodu vlastní příjem, což se u invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně negativně projevuje při následném výpočtu starobního důchodu. V praxi dochází k situacím, že invalidní důchodci pobírají nízký invalidní důchod i v důchodovém věku. Když je jejich měsíční důchod nízký, tak jsou následně ještě odkázání na příjem sociálních dávek. Legislativní podmínky pro přiznání státních dávek se přitom zpřísňují. Vlastní komerční zajištění pro případ invalidity a dlouhodobých zdravotních problémů je řešením, jak takové situaci předejít a nežít v penzi v chudobě.