Řecko a ECB - historicky dluhové krize končí až odpisem dluhu

Historická zkušenost ukazuje, že dluhová krize končí odpisem nadměrného dluhu. Ze zemí EMU má k tomu nejblíže Řecko. Řecko má tzv. primární rozpočtový přebytek. To znamená, že pokud by Řecko nemuselo splácet dluh, tak by bylo v přebytku. Ale protože má nadměrný dluh, tak celková bilance je v záporu. Takže odpis dluhu by bylo pro Řecko zbavením se koule. Díky rozpočtovému primárnímu přebytku tak vzrostla vyjednávající pozice Řeků.

A ECB se ústy Makúcha nechala slyšet, že pokud by některý stát již nechtěl dodržovat pravidla, bylo by zbytečně trvat na počtu 19 členů eurozóny. Prostě jsme fázi dělání ramen.

Jak v Česku, tak v EMU pokles cen ropy a následný pokles inflace v EMU maskuje skutečnost, že nízká inflace v EMU je daná vysokým zadlužením, demografií a chybami ECB. Nejde tedy o problém krátkodobý, ale o problém dlouhodobý. A nic nenasvědčuje, že ECB nebude opakovat stejnou chybu jako v posledních letech: nakonec pomůže ekonomice, ale bude to pozdě a málo. Finanční trh započítává větší akci, ale obávám se, že postupně přecházíme z fáze "očekávání" do fáze "zklamání".

John Muellbauer and Willem Buiter tvrdí, že situace si žádá extrémnější nástroje. Jako například rozhazování peněz z helikoptéry. Tedy ne doslova: poslat 500 euro každému občanu EMU. Nebo více. Jen pro srovnání: pokud by ECB chtěla provést podobné uvolnění jako BoE (centrální banka Velké Británie), tak by museli poslat eur deset tisíc.

Můj názor: ECB bude muset navýšit svou bilanci o 3-4 tisíce miliard EUR. Aktuální plán 1000 miliard je žalostně málo. Problém je, že tohle ECB dojde až po pár letech stagnace a nízké inflace.

Pokud ECB nedodá, co je potřeba, naštěstí zbývají ještě dvě naděje: slábnoucí euro, které pomůže vývozům. A politici dostávají opět kuráž více utrácet = expanzivní fiskální politika.

David Navrátil