Paul Krugman má spoustu zajímavých zářezů na pažbě,
třeba Nobelovu cenu za ekonomii. Ale také pár předpovědí, které se ani
vzdáleně nevyplnily. Pro Princeton Magazine se rozpovídal o tématech,
která mu možná za pár let někdo ironicky připomene. Uvidíme.
Bubliny mohou být to jediné, co nám dá pocit prosperity
Jsou bubliny dobré, nebo špatné? A jsou "nutným zlem" na cestě k
silnému ekonomickému růstu a lepší zaměstnanosti? Podle Krugmana nelze
odpovědět jednoznačně. "Bubliny jsou špatné, pokud se zaměstnanost blíží
plnému stavu. V takovém případě totiž vedou ke špatné alokaci zdrojů a
připravují půdu pro finanční nestabilitu," míní známý ekonom. Když je
ale ekonomika v depresi, může i jinak nezdravě podporovaná spotřeba
pomoci vytvářet pracovní místa. Takže bubliny nemusejí být tak úplně na
škodu.
Krugman konkrétně uvedl, že jsou důvody si myslet, že bude
ekonomika dlouhodobě spíše slabá, a tak budou právě období bublin ta
jediná, během nichž se lidé budou cítit bohatí a kdy budou vnímat
ekonomiku jako prosperující celek.
Proč inflace zůstává nízká navzdory rostoucímu objemu peněz v systému?
Paul Krugman vysvětluje, že inflace v ekonomice působí oběma směry -
růst cen logicky zvyšuje některé náklady podnikatelům, nízká inflace
nebo deflace ale zase prodlužuje fáze poklesu ekonomiky. Hledá se tedy
rovnováha. "V 90. letech se věřilo, že rovnováha ideální pro ekonomický
úspěchu je někde okolo 2% míry spotřebitelské inflace, ukazuje se ale,
že dopady nízké inflace jsou větší, než se myslelo," varuje ekonom.
Obhajoval by proto míru inflace okolo 4 % meziročně.
A proč tedy inflace (v USA, ale s ještě větším problémem se potýká
vyspělá Evropa) navzdory extrémnímu uvolnění měnové politiky zůstává
nízká? "Historie nás učí, že v době minimálních úrokových sazeb se nové
peníze v ekonomice zkrátka příliš nehýbou a neroztáčejí ekonomickou
aktivitu, a tedy ani nezvyšují inflaci. Někteří z nás to opakují od roku
2009 nebo 2010. Co se ještě musí stát, aby nám ostatní uvěřili,"
přihřívá si Krugman svoji polívčičku. V tomto případě asi právem.
Nepřekvapí proto, že na otázku, zda nízké sazby a kvantitativní
uvolňování Fedu neměly nepříznivý vliv na penzijní portfolia generace baby boomers
(skrze pokles výnosů dluhopisů), odpověděl, že jsou sazby ještě vysoké a
že Fed nemá v rámci svého mandátu řešit příjmy určitých skupin
obyvatel.
Je bitcoin životaschopnou měnou a bude získávat na významu?
Důvtipní čtenáři možná tuší, že jak se Krugman v otázce podpory
ekonomiky skrze měnovou politiku možná strefuje do černého - alespoň do
doby, než se případně ukáže, že "tištění peněz" a udržování minimálních
sazeb vytvořily podmínky pro vznik ne tak docela příjemných bublin a
dalších problémů v ekonomice -, v tématu digitální "měny" bitcoin se
pohybuje na tenkém ledě. Jeho křišťálová koule mu prý říká, že bitcoin
nečeká nijak výrazná budoucnost.
"Používat bitcoin je složitější než používat jiné formy
elektronického placení. Tato měna navíc nemá žádný fundamentální zdroj
hodnoty. Možná se bitcoinu bude dařit nějak žít z podstaty, živit
vlastní příběh, ale aktuálně se kloním k tomu, že zkrátka ten systém
zkolabuje," zůstává Krugman konzervativní.
Tato slova si jistě pozorně zapsali ti, kdo provozují ironický archiv
Paula Krugmana pkarchive.org. Na tomto webu se mimo jiné dočteme, co
již tehdy slavný ekonom prorokoval v roce 1998 internetu. A tato slova
nám připomínají, že se jejich autor někdy zkrátka nestrefí (tomuto
případu konkrétně by se ve fotbale asi říkalo "nestrefit ani brankovou
čáru").
"Růst internetu drasticky zpomalí. Většina lidí si nemá s
ostatními co říci. Zhruba do roku 2005 se ukáže, že vliv internetu na
ekonomiku nebyl větší než vliv obyčejného faxu. Jakmile začne míra
rozvoje v oblasti počítačů uvadat, pracovní místa v oboru IT začnou
přibývat pomaleji, až jich nakonec začne ubývat. Za deset let nám bude
pojem informační ekonomika znít hloupě."
SLEDOVALI JSME ŽIVĚ největší IPO v USA: Alibaba
obchodování otevřela na ceně 92,70 dolaru za akcii, akcie upisovala za
68 dolarů. Nakonec první den přidala 38 %
Čínská e-commerce společnost Alibaba své akcie v rámci IPO na NYSE
upsala při ceně 68 dolarů za kus. Společnost měla z IPO získat 21,77
miliardy dolarů, přičemž její celkové ocenění dosahovalo na základě
stanovené upisovací ceny 167,62 miliardy dolarů. Primární veřejná
nabídka akcií Alibaby se tím stala druhou největší takovou transakcí ve
světové historii. Očekávalo se, že Alibaba akcie nabídne za 66 až 68
dolarů za kus. První obchod proběhl krátce před šestou hodinou (SELČ) s
cenou 92,70 dolaru za akcii. IPO jsme sledovali živě.
Tento graf je opravdu důležitý: Akciový motor se zadrhává
Jedním z motorů současného růstu cen akcií jsou zpětné odkupy akcií.
Jenže firmy na ně přestávají mít chuť. To by mohlo být rozhodující pro
další vývoj na trzích.
Fleckenstein: Idiotská politika Fedu může za to, že je trh jako nikdy dříve zralý na výbuch
Známý investor a v posledních letech nepříliš úspěšný spekulant na
pokles Bill Fleckenstein odrážel dotazy moderátorky CNBC, které se
týkaly jeho neúčasti na několikaleté rally amerických akcií. "No a co?!
Na to nezáleží. Až se trh zhroutí, jak rychle přijdou dnešní vítězové o
své zisky?" ptal se mimo jiné.
RSS
Přebírání zpráv
