Koruna v uplynulém týdnu marginálně posílila

Česká koruna si během minulého týdne připsala marginální zisky, když vůči euru posílila o 0,1 % na 27,46. Ani volatilita nebyla vysoká, když se kurz CZK/EUR držel v pásmu 27,43-27,51. Výrazněji si polepšil polský zlotý, který přidal 0,9 %. Nakonec maďarský forint během první půlky týdne oslaboval, aby v dalších dnech své ztráty vymazal.
Tento týden jsme se dočkali z domácí ekonomiky několika zajímavých ekonomických údajů z reálné ekonomiky. Všechna data potvrdila, že oživení v české ekonomice pokračovalo v prvním čtvrtletí i na začátku toho druhého. Navíc květnová důvěra manažerů měřená indexem PMI naznačila, že by na tom český průmysl nemusel být špatně i v dalších měsících.
Data o HDP potvrdila pokračující oživení i na začátku letošního roku. HDP v Q1 14 po upřesnění vzrostl o 0,4 %, což bylo o 0,4 pb více, než naznačil původní rychlý odhad statistického úřadu. Na druhou stranu poslední čtvrtletí loňského roku bylo revidováno dolů o 0,3 pb na 1,5 %. Hrubá přidaná hodnota vzrostla v Q1 14 o 0,6 %. Zdrojem růstu překvapivě nebyl průmysl  (pokles o 1,4 % mezikvartálně), ostatní složky již přispívaly pozitivně. Stavebnictví vzrostlo o 0,7 %, zemědělství o 8,5 %, soukromé služby o 1,6 % a veřejné služby o 0,6 %. U průmyslu se ovšem jedná pouze o částečnou korekci vysokého růstu na konci loňského roku, kdy přidaná hodnota v tomto sektoru vyskočila o 4,3 %. Dobrá zpráva je, že již neroste pouze průmysl, ale přidávají se i ostatní sektory, což činí oživení ekonomiky robustnější.
Maloobchodní tržby si v dubnu připsaly 6,0 % y/y a přesně tak naplnily jak naše, tak tržní očekávání. Svou roli i přes stejný počet pracovních dní sehrály kalendářní vlivy, protože tento rok Velikonoce vyšly do dubna, zatímco vloni velikonoční nákupy proběhly již v březnu. Maloobchod však rostl po očištění o tyto vlivy o 4,9 %. V meziměsíčním vyjádření si mírně pohoršil o 0,1 %.
Průmysl začal druhé čtvrtletí nad očekávání dobře. Dubnová průmyslová data mírně překonala naše i tržní očekávání znovu ukázala, že průmyslový sektor je motorem současného ekonomického oživení. V porovnání s březnem se v dubnu průmyslová výroba zvýšila o slušných 1,1 % m/m po očištění o sezónní vlivy, což představuje meziroční růst ve výši 7,7 %. Průmyslová výroba zůstane tahounem české ekonomiky během současného oživení. Na další růst produkce ukazuje indikátor PMI, který v květnu dále překonal své tříleté maximum a dosáhl 57,3 bodu. Optimismus podporuje i silný růst zakázek nejen v českých datech, ale i v Německu. Tamní tovární objednávky v dubnu stouply meziměsíčně o 3,1 % a vymazaly tak svůj březnový pokles. Průmyslníkům bude ve druhé polovině roku pomáhat stabilní a podhodnocený kurz koruny.
Příští týden přijdou nejzajímavější data hned v pondělí, kdy budou zveřejněny míra nezaměstnanosti a inflace za květen. V pátek se ještě dočkáme běžného účtu za duben. Z pohledu centrální banky je nejzajímavější inflace. ČNB očekává růst cen ve výši 0,6 % meziročně, my vidíme zvýšení o 0,5 % a trh dokonce jen o 0,4 %. Nicméně i když by inflace byla pod očekáváními ČNB, nebude to stačit k tomu, aby se kurz koruny vůči euru výrazněji rozhoupal.
Inflace by se měla v květnu dočasně zvýšit. Meziroční spotřebitelská inflace v dubnu dosáhla pouze 0,1 %. V květnu by inflace měla dočasně vyskočit na 0,5 %, důvodem je z části efekt nízké statistické základny (vloni v květnu totiž ceny poklesly o 0,24 % meziměsíčně). Meziměsíčně by měly ceny v květnu přidat 0,2 %, když růst očekáváme od cen pohonných hmot ( 0,6 %), potravin ( 0,1 %) a jádrových cen ( 0,25 %). Pouze ceny regulovaných položek by měly stagnovat. Od května by se též měla začít v cenách projevovat vyšší spotřební daň na cigarety, její celkový příspěvek do inflace odhadujeme ve výši 0,11 pb (průsak by měl být postupný až do září). Vliv vyšších dovozních cen kvůli slabší koruně lze ještě očekávat u jádrových a regulovaných cen. Jádrové ceny by se v květnu měly zvýšit o 0,18 % meziměsíčně (SA), meziročně by se pak jádrová inflace měla zvýšit z dubnových 0,31 % na 0,77 % v květnu.
Situace na trhu práce se zlepšuje, konkrétně se to týká míry nezaměstnanosti. Již během posledních měsíců loňského roku jsme byli svědky postupné stabilizace podílu nezaměstnaných na sezónně očištěné bázi, během letošního roku se již míra nezaměstnanosti zlepšila o 0,17 pb. I v květnu vidíme další zlepšení o 0,04 pb na 7,78 % (SA). Míra nezaměstnanosti bez sezónního očištění by měla v květnu poklesnout o 0,3 pb na 7,6 %, jelikož pozitivně budou i nadále působit sezónní faktory.
Běžný účet platební bilance by měl v dubnu skončit v přebytku 0,6 mld. CZK (-8,2 mld. CZK SA), což je o 6,8 mld. méně než vloni. Největší negativní příspěvek očekáváme od bilance výnosů (deficit 20 mld. CZK), když by měl konečně být patrný odliv dividend do zahraničí. Na druhou stranu bilance se zbožím by měla vykázat přebytek 16,9 mld. CZK, relativně slušný přebytek lze očekávat i od bilance služeb ( 5,5 mld. CZK). V poměru k HDP by měl běžný účet za posledních 12 měsíců dosáhnout 0,0 %, což je oproti minulému roku výrazné zlepšení (v roce 2013 skončil běžný účet v deficitu 1,4 % HDP).
 

Autor: Jiří Škop