(Kurzy.cz)
Komentáře k průměrné mzdě - nepěkná data zkreslená mimořádným růstem před rokem
Na první pohled vypadá údaj o mzdách v posledním čtvrtletí loňského roku nepěkně. Průměrná mzda činila 26 637 korun a meziročně klesla o 1,8 procenta, po zohlednění inflace dokonce o 2,9 procenta. Nikdy od roku 1993 nebyly údaje o vývoji mezd horší. Nicméně výsledek je poznamenán mimořádným zvýšením mezd o rok dříve, které zkresluje meziroční srovnání. V závěru roku 2012 totiž řada firem vyplatila manažerům a vysoce kvalifikovaným zaměstnancům mimořádné odměny a bonusy tak, aby se vyhnuli zvýšení daně z příjmu fyzických osob v podobě zavedení solidární přirážky od roku 2013. Pohled na mzdy v jednotlivých odvětvích odhaluje, že se tato praxe týkala zejména finančního sektoru, síťových odvětví (výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla) a showbyznysu (v oficiální statistice vedeno jako kulturní, zábavní a rekreační činnosti).
Proto se nabízí jako vhodnější porovnat loňské poslední čtvrtletí v delším rámci. Ve srovnání se 4. čtvrtletím 2011 se průměrná mzda zvýšila o 1,6 procenta, ročně tedy v průměru za poslední dva roky zhruba o 0,8 procenta (reálně v průměru klesala o 1,2 procenta). To sice není příliš příznivý údaj, ale není tak děsivý jako prosté meziroční srovnání zatížení předloňskými mimořádnými bonusy.
Za celý loňský rok průměrná mzda dosáhla 25 128 korun a meziročně se zvýšila o pouhých 16 korun (0,1 procenta), reálně klesla o 1,3 procenta. Nicméně i toto srovnání je zatíženo posunutím odměn z roku 2013 na rok 2012 kvůli daním. Mzdový medián loni dosáhl 21 157 korun, což představuje meziroční zvýšení o 0,6 procenta. Mzdová diferenciace se loni mírně snížila, poměr mediánu a průměru mezd stoupl na 84,2 procenta z předloňských 83,7 procenta.
Stagnace mezd, resp. reálný pokles, má svá pozitiva i negativa. Loňský vývoj mezd napomohl zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Při stagnaci produktivity práce a pokles nákladů na práci, reálné jednotkové mzdové náklady klesly o 1,9 procenta. Díky tomu a intervenci ČNB reálný kurz spočítaný z nominálního kurzu a jednotkových mzdových nákladů loni oslabil o 5,2 procenta.
Současný rychlý růst exportu je především reakcí na oživení v Evropě, nicméně zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím poklesu mzdových nákladů mu jednoznačně pomáhá. Dopady oslabení nominálního kurzu po zásahu centrální banky se teprve projeví v závěru letošního roku a v roce příštím.
Negativem vývoje mezd je dopad na domácí poptávku. Při stagnaci mezd i nezaměstnanosti (podle dat ČSÚ) logicky stagnoval také disponibilní důchod domácností. Zvýšení míry úspor domácností potom vedlo k poklesu spotřebních výdajů.
V letošním roce porostou mzdy relativně pomalu. Ve své prognóze počítám se zvýšením průměrné mzdy o 1,5 procenta na 25 500 korun, reálné zvýšení by mělo činit 0,9 procenta.
David Marek, Patria Finance
Statistika mezd v posledním čtvrtletí posledního roku příliš nepotěšila. Průměrná mzda totiž klesla o 1,8 %. K tomu navíc rostly ceny, a tak meziročně mzdy reálně klesly o 2,9 %. Jde částečně o statistický vliv, protože výsledek je srovnávaný s posledním kvartálem roku 2012. V tom období ale řada firem vyplatila své roční bonusy předčasně, aby se vyhnuly tzv. solidární dani. Proto uměle narostla srovnávací základna a tentokrát přišel větší propad. Ale naopak první čtvrtletí letošního roku by mělo být ve výsledku pozitivnější.
Za celý rok vzrostla mzda jen o desetinu procenta. V absolutním měřítku to je o pouhých 16 Kč a to jasně ukazuje, v jaké situaci byla česká ekonomika v roce 2013. Rostoucí nezaměstnanost a stagnace mezd potvrzuje, že ekonomika byla pod tlakem krize. Po očištění o vliv inflace pak reálná průměrná mzda klesla o 1,3 %. To je zjevný pokles kupní síly obyvatel, který ve spojení růstu cen potravin celkově oslabuje poptávku obyvatel. Letošní rok by ale už měl být pozitivnější.
Absolutní průměrná mzda na konci roku byla 26.637 Kč. V jednotlivých regionech je ale výrazně odlišná. Tradičně nejvyšší mzdy byly v Praze, kde průměrná mzda dosahuje hranice 34,4 tisíc korun, naopak minimum bylo v Karlovarském kraji se mzdou necelých 23 tisíc korun. I když Praha dominuje se svými platy, došlo tady k výraznému meziročnímu poklesu o téměř 5 %. To je dané právě vyplácením bonusů na konci roku 2012.
Průměrná mzda ale neukazuje, jak jsou jednotlivé výsledky rozložené mezi obyvatele. K tomu je vhodnější medián, který je výrazně nižší. V posledním čtvrtletí byl medián 22.288 korun. Rozdíl oproti průměru ukazuje, že průměrné mzdy táhnou nahoru lidé s vysokými příjmy.
Ing. Michal Kozub
analytik společnosti Home Credit a.s.
Více zpráv k tématu Mzdy
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře