ČR - revize výrazně zmírnila propad HDP za 3Q z -0,5 na -0,1%

Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí klesl meziročně podle zpřesněného odhadu o 1,3 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 %.

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost^*/ podle zpřesněného odhadu klesl ve 3. čtvrtletí meziročně o 1,3 % a v mezičtvrtletním srovnání o 0,1 %.

Předběžný odhad zveřejněný 14. listopadu předpokládal větší pokles jak meziročně (o 1,6 %), tak mezičtvrtletně (o 0,5 %). Hlavní důvody nynější korekce jsou zahrnutí později došlých statistických výkazů namísto odhadů dočasně nahrazujících chybějící data a také revize odhadu přidané hodnoty za statisticky nešetřené jednotky. Ten je pro potřeby čtvrtletních národních účtů konstruován s využitím administrativních dat o platbách daně z přidané hodnoty a modelového propočtu za neplátce DPH. V termínu předběžného odhadu HDP však nejsou za naprostou většinu menších podniků, které jsou čtvrtletními plátci DPH, k dispozici žádné daňové údaje a za ostatní podniky jsou známé pouze platby za první dva měsíce sledovaného čtvrtletí. Nedostatek informací ke stanovenému datu tak může výjimečně způsobit pozdější výraznější revizi modelových odhadů.

Vývoj HDP ve 3. čtvrtletí byl výrazně ovlivněn meziročně o 3 dny větším počtem pracovních dní. HDP neupravený o tento vliv byl meziročně nižší pouze o 0,4 %, zatímco ve srovnání s 2. čtvrtletím o 0,6 % vzrostl.

Současně s korekcí odhadu za 3. čtvrtletí byl upřesněn vývoj HDP v 1. pololetí. Podle aktuálních propočtů klesl HDP ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2012 v 1. čtvrtletí o 2,4 % (podle odhadu z 30. září o 2,3 %) a ve 2. čtvrtletí o 1,5 % (dříve pouze o 1,3 %). V úhrnu za devět měsíců byl HDP meziročně nižší o 1,8 %.

Úroveň i vývoj tvorby HDP jsou v tuzemské ekonomice určovány změnami úhrnné poptávky. K jejímu negativnímu vývoji přispěl v uplynulém čtvrtletí vedle nadále se snižující investiční aktivity také pokles aktivního salda zahraničního obchodu. Prorůstovým makroekonomickým agregátem tak zůstaly pouze výdaje na konečnou spotřebu.

Složky poptávky

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 0,7 % zejména zásluhou spotřeby institucí vládního sektoru, která byla o 2,6 % vyšší než před rokem. Výdaje domácností na konečnou spotřebu meziročně v úhrnu stagnovaly, ve srovnání s 2. čtvrtletím o 0,7 % poklesly. Spotřebitelé ve srovnání s loňským rokem více preferovali nákup předmětů středně a dlouhodobé spotřeby, konkrétně dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení a audio a video techniky před výdaji za netrvanlivé zboží a služby.

Celková tvorba kapitálu byla meziročně nižší pouze o 1,7 %, když relativně nevýrazný pokles byl důsledkem nezvykle vysokého zvýšení zásob, které během čtvrtletí vzrostly (v sezónně neupravených běžných cenách) o více než 15 mld. korun. Tvorba fixního kapitálu byla naopak nižší meziročně o 5,6 % a mezičtvrtletně o 0,6 %, na poklesu se podílely v zásadě všechny objemově významné složky investičních výdajů, zejména pak budovy a stavby.

Vývoj zahraničního obchodu byl z hlediska příspěvku k tvorbě celkové poptávky nepříznivý. Zatímco dovoz zboží a služeb meziročně vzrostl o 1,8 %, vývoz naopak 0,2 % poklesl. Aktivní saldo v běžných cenách se tak ve 3. čtvrtletí snížilo na 54,8 mld. korun.

Struktura nabídky

Celková hrubá přidaná hodnota (HPH) se snížila jak meziročně (o 1,2 %), tak i mezičtvrtletně (o 0,7 %), na celkovém poklesu se přitom podílely zejména stavebnictví, těžební průmysl, energetika, velkoobchod, doprava a některá odvětví služeb (činnosti v oblasti nemovitostí, informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti). Loňské úrovně nedosáhlo ani zemědělství, lesní a vodní hospodářství, neboť objem jejich vstupů rostl rychleji než produkce. Výjimkou bylo především odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, které vytvořilo o 12,1 % HPH více než před rokem, a to i přesto, že jeho součást, pojišťovnictví, nedosáhlo loňské úrovně. Dařilo se i některým odvětvím zpracovatelského průmyslu, zejména výrobě dopravních prostředků, dalším odvětvím strojírenské a kovodělné výroby a výrobě pryže a plastů. Zpracovatelský průmysl jako celek vytvořil HPH zhruba na úrovni předchozího čtvrtletí, meziročně však o 0,9 % poklesl.

Zaměstnanost

V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí v pojetí národních účtů zaměstnáno v průměru 5 119 tisíc osob, což bylo o 0,7 % více než před rokem, avšak o 0,4 % méně než ve 2. čtvrtletí.
__________________________

^*/ Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny zde uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.