Akcieatrhy (Akcieatrhy.cz)
Investice  |  11.11.2013 12:42:12

ECB v křeči: hrozí deflace nebo tržní bublina

 

Proběhla další soukromá schůzka malé skupiny šéfů centrálních bank, mužů s nepředstavitelným vlivem na globálními trhy, na ekonomiky celých států a na distribuci bohatství. Existuje rozšířený názor, že vládnoucí politici nemají sebemenší respekt k principům zodpovědné finanční politiky. Ve skutečnosti v Evropě, ve Velké Británii, Japonsku, USA (i jinde) jsou centrální bankéři úzce provázání s monetizací státních dluhů a financováním expanze sociálního státu. Disciplinované a nezávislé centrální banky, základní pilíře zodpovědné finanční politiky, byly odsunuty na smetiště dějin.

Centrální banky, navenek určené k boji s vysokou inflací, k podpoře hospodářského růstu a k dohledu nad stabilitou bankovního sektoru, se místo toho proměnily v technokratické plánovací komise zapletené do neustálého stanovování hodnoty finančních trhů. Jejich hlavní činnost je podpora riskantního obchodování na lokálních akciových trzích, a to prostřednictvím masivních injekcí extrémně levných peněz. Nezdá se, že by výsledkem této činnosti bylo zlepšení ekonomických podmínek, spíš vznikají bubliny na nejrůznějších finančních trzích. Přímým důsledkem jejich činnosti je rozvírání nůžek mezi bohatstvím vlastníků akcií a zbytkem populace, která strádá poklesem mezd a ve zvýšené míře vyhledává pomoc prostřednictvím sociálních programů.

Z historického hlediska odrážela hodnota akciového trhu dynamiku lokální ekonomiky a měla vliv na sociální náladu ve společnosti. Rostoucí akciový trh obvykle signalizuje, že dochází k růstu ekonomiky, a dá se očekávat nová vlna investic, která s sebou přinese tvorbu zajímavých pracovních míst. Rostoucí ceny akcií zvýší bohatství zhruba 10 % domácností v zemi a povzbudí jejich ochotu utrácet za zboží a služby, říká se tomu efekt sněhové koule. Soustavné sledování chování akciového trhu se proto stalo pro centrální banky jediným důvodem k existenci.

V minulosti se vývoj na akciových trzích dal použít k sledování, nebo dokonce k odhadu fáze hospodářského cyklu. Avšak vývoj po roce 2008 roli tohoto předstihového ukazatele zcela zničil. Od té doby, v důsledku halucinogenního efektu kvantitativního uvolňování (QE), akciové trhy ani neodráží zdraví lokální ekonomiky, ani neumožňují předpovídat hospodářský cyklus. Z akcií se staly potvrzenky o vlastnickém podílu na společnosti, které nevypovídají zhola nic o vnitřní hodnotě, dividendách ani zpětných odkupech společnosti, kterou reprezentují. Výsledkem je schizofrenické chování obchodníků, kteří jen zběsile nakupují a prodávají akcie.

Grafická analýza k náhledu

Index EuroStoxx se zotavil na dvouleté maximum.

S podporou zpráv o známkách oživení v evropském průmyslovém sektoru, index EuroStoxx obchodovaný na NYSE pod označením EZU umazal většinu svých ztrát z let 20112012. EZU se vyšplhal 13. října 2013 až na 40 USD za akcii, čímž realizoval zisk 54 % od svého minima v červnu 2012. Nicméně před patnácti měsíci, když forexoví obchodníci mohutně sázeli na krach měny společné 17 státům Evropské Unie, sestřelila tato aktivita EZU na úroveň 25,50 USD, což byla úroveň poblíž historického minima během finanční krize v roce 2008.

Stačil jeden reklamní proslov a šéf Evropské centrální banky Mario Draghi změnil směr krize v Eurozóně. „ECB je připravena podniknout všechny nezbytné kroky k záchraně eura, a věřte, bude jich dost,“ varoval Draghi v Londýně během teplého letního dne. Tyto „kroky“ stabilizovaly euro na hranici 1,200 vůči dolaru a zastavily pokles EZU. Po šesti týdnech horečného zákulisního vyjednávání oznámila ECB, že odkoupí prostřednictvím programu OTM (Outright Monetary Transactions) neomezené množství státních dluhopisů problémových zemí, pokud se dlužníci zaváží k přísným úsporným opatřením.

Pro obchodníky na akciových trzích bylo OMT něco jako atomová bomba. Jen samotná hrozba použití vyústila do 15 měsíčního růstu, který poslal EZU vzhůru ke čtyřiceti dolarům a samotné Euro na hodnotu 1,38 vůči dolaru (říjen 2013). V červnu 2013 Draghi suše konstatoval: „Jen těžko se ubráníme konstatování, že OTM byla patrně nejúspěšnější měnová politika realizovaná v současné době.“

Draghiho slovní intervence koreluje s minimem evropského indexu nákupních manažerů (PMI), který měří zdraví průmyslového sektoru. PMI dosáhl lokálního minima na úrovni 44,5 v červnu 2012. V říjnu 2013 dosáhla jeho úroveň 51,3 a to signalizovalo ukončení nejdelší Evropské poválečné hospodářské recese. Nové průmyslové objednávky rostou již čtvrtým měsícem v řadě. Průmyslová výroba vzrostla i ve Španělsku, Itálii a Irsku, což značí, že unijní průmyslové zotavení má širší základy. Pohledem do grafu se mohou obchodníci přesvědčit o tom, že EZU a PMI v současné době pohybují v souladu a to by měl být historicky obvyklý jev.

Grafická analýza k náhledu

Německý DAX se odpoutal od ekonomiky – sleduje carry obchody mezi jenem a eurem.

I když je růst na široce založeném indexu Eurostoxx poněkud zavádějící, většina zisků indexu EuroStoxx pochází od supící lokomotivy – německého indexu DAX30, který se vyhoupl poprvé v historii nad úroveň 9000 a vytvořil tak své historické maximum. Rozdíly ve výkonnosti trhu jsou obrovské. Německý DAX se pohybuje 13 % nad svojí nejvyšší úrovní z doby před finanční krizí v roce 2007 a je daleko vpředu před dalšími příslušníky smečky. V prudkém protikladu se francouzský index CAC40 stále obchoduje -31 % pod svým vrcholem z roku 2007, španělský Ibex35 je o 39 % níž a italský Mib40 o závratných 57 procent níž, než před šesti lety.

Čtěte dále:
Do roku 2015 se libra dramaticky propadne

V březnu 2013 vydala investiční společnost Vanguard studii, ve které se konstatuje, že fundamentální ukazatele – zisky společností, marže, či hrubý domácí produkt (HDP) nejsou již pro odhad dalšího vývoje kapitálových trhů použitelné. Například německý index DAX30 je od začátku roku výš o 18 % a o 50 % výš než v červnu 2012, i když ekonomika o velikosti 3,4 trilionů dolarů vzrostla jen nepatrně o zanedbatelných 0,9 %. Tento obrovský nepoměr je vysvětlován tím, že německé společnosti listované v indexu DAX generují 70 % příjmů ze zahraničí. To se může týkat i indexu EuroStoxx600, protože listované společnosti generují 33 % svých příjmů z rozvíjejících se trhů, jako je Čína, Turecko, Brazílie atd. Je to třikrát víc, než v roce 1997. Příjmy z eurozóny mezitím v tomto roce poklesly o 46 %, o 51 % od roku 2012 a o 71 % od roku 1997.

Index DAX30 popírá slabá ekonomická data a poprvé ve své 25leté historii pokořil hranici 9000 bodů. Co není na první pohled viditelné, že růst DAXu je napájen přítokem levných peněz proudících z tiskařských strojů Japonské centrální banky (BoJ). Ruku v ruce s DAXem rostla i hodnota měnového páru EUR/JPY z desetiletého minima na úrovni 96 na úroveň 134 jenů za euro v říjnu 2013. Carry obchody spočívají v tom, že si obchodníci půjčují levné japonské peníze a nakupují za ně německé akciové indexy. Obchodníci s měnovými carry obchody chtějí vidět DAX na úrovni 10000, bez ohledu zda s tím zisky DAXu udrží tempo. Jinými slovy, Tokyo nafukuje obrovskou bublinu na Frankfurtské burze.

Grafická analýza k náhledu

Silné euro ohrožuje evropské exportéry

Evropský průmyslový sektor je v nejlepší kondici za posledních 2,5 roku. Bohužel na přesnost odpovědí z dotazník indikátoru PMI se dá jen těžko spolehnout. PMI je v hlubokém rozporu s ostatními makroekonomickými údaji, které naznačují, že ekonomiku eurozóny čeká „deset ztracených let“ podobných japonské zkušenosti. V srpnu 2013 byl export 17 zemí eurozóny o 5,5 % nižší, než před rokem. Lze předpokládat, že tento pokles bude pokračovat v důsledku zhodnocování eura vůči čínskému yuanu, japonskému jenu, americkému dolaru a dalším exotickým měnám. Obchodníci s měnami však pořád nakupují akcie z indexu EuroStoxx, bez ohledu na to, že zahraniční zisky těchto společností slábnou.

Na začátku listopadu 2013 varoval Brusel, že je stále brzo oslavovat konec recese. Mělo by se s tím počkat do roku 2015, dokud vzrůst ekonomické aktivity nepovede také k pádu nezaměstnanosti. Evropská komise upřesnila výhled růstu na další rok na 1,1 % a předpokládá, že nezaměstnanost zůstane ve stávající výši 12,2 %. Dědictví dluhové krize v Evropě, konkrétně přijatá fiskální úsporná opatření, by mohlo v budoucnu působit jako brzda růstu. Ze čtyř největších zemí eurozóny v roce 2014 pouze Německo poroste o víc než 1 %. Španělsko předpokládá růst o 0,5 %, Itálie o 0,7 a Francie o 0,9 %.

Hlavním problémem evropské ekonomiky je to, že v důsledku jednotné fiskální politiky nemůže jeden měnový kurz uspokojit všechny stejně. Každá země má svůj individuální práh bolesti. Francouzské exporty začínají klesat při kurzu eura k dolaru na úrovni 1,22. Italské exporty nepříznivě ovlivňuje kurz 1,16. V obou případech musí francouzští i italští exportéři začít omezovat mzdy, aby mohli soupeřit s Německem, jehož práh bolesti je úrovni kurzu eura k dolaru na úrovni 1,54 a výše.

Grafická analýza k náhledu

Pozoruhodné je, že i když se euro vůči dolaru obchodovalo v rozmezí 1,28 až 1,35, nevedlo se německým exportérům lépe, než evropskému průměru. V srpnu 2013 klesl německý export zboží a služeb na 85,2 miliardy euro, což je o 5,4 % méně než před rokem. Německé exporty se pohybovaly v měsíčním rozmezí mezi 80 až 99 miliardami euro. Index DAX30 odmítl respektovat klesající exporty vůči svým hlavním obchodním partnerům a místo toho vyrazil k parabolickému růstu na úroveň 9000 bodů. To všechno díky finančnímu inženýrství Bank of Japan.

Bublina se projevuje tím, že zhodnocení kapitálu vůbec nezáleží na fundamentálních ekonomických ukazatelích. Je udržována v chodu hybností, když investoři v zisku se nenasytně vrhají znovu do obchodů ve snaze urvat ještě víc a investoři, kteří v trhu nejsou se rozhodnou vpadnout na večírek. Dokud jsou stavidla BoJ a FEDu otevřená dokořán, nepociťují carry obchodníci žádný risk. Je to jak obrovská hra škatule, škatule hýbejte se. Dokud hudba hraje, všichni tančí, a každý si myslí, že je natolik mazaný, že uhodne, kdy hudba přestane hrát.
Tsunami likvidity může zastřít bolest ekonomické stagnace a dál živit euforii akciového trhu. Nicméně podle zprávy Evropské komise „příjmy domácností v eurozóně od finanční krize v roce 2008 poklesly, a riziko chudoby se neustále zvyšuje.“ Mladiství, nezaměstnané ženy a svobodné matky jsou obzvláště náchylní k propadu do chronické chudoby. Podle zprávy EU je ohroženo chudobou, nebo snížením životní úrovně 24 % Evropanů a 36 % by se jen obtížně vyrovnávalo s neočekávanými výdaji. Klesající daňové příjmy a rostoucí sociální dávky způsobují, že mnohé země prostě nemají finance na ochranu občanů před dopady krize. Nezaměstnanost roste v Řecku (27,6 %), Španělsku (27,6 %), Itálii (12,5 %) a ve Francii (10,9 %).

Grafická analýza k náhledu

Eurozóna čelí nebezpečí pádu do deflační pasti

Ekonomové debatují, co prudký pokles míry inflace eurozóny bude znamenat pro širší ekonomiku. Poslední data z EuroStatu ukazují, že spotřebitelská inflace se snížila o víc jak polovinu, z 2,6 % v září 2012 na 0,7 % v září 2013. To je nejpomalejší růst inflace od začátku celosvětové finanční krize a tato hodnota je také velmi vzdálena od inflačního cíle ECB stanoveného na 2 %. Aby toho nebylo málo, spotřebitelské ceny padají v Řecku a Irsko, Portugalsko a Španělsko se na pokraji deflace pohybují. Hlavní vinu za sestupnou spirálu klesajících spotřebitelských cen lze přičíst na vrub poklesu cen na komoditních trzích. Komoditní index CCI, což je koš 17 stejně vážených komodit, klesl na úroveň 375 euro, což je o 15 % méně než ve stejném období v minulém roce. Strašidlo deflace nyní obchází Evropou.

Protože euro pokračuje v růstu k úrovni 1,35 za dolar, čelí eurozóna hned dvojímu nebezpečí. Snižujícímu se exportu a vynořující se deflaci. Když se naposledy euro pohybovalo na stejné úrovni (únor 2013), tak se ho šéf ECB Mario Draghi pokusil srazit slovní intervencí: „Směnný kurz není politickým cílem, ale je důležitý pro ekonomický růst a cenovou stabilitu. Budeme sledovat, jestli je jeho zhodnocování podložené, a zda nepředstavuje risk pro cenovou stabilitu.“ Tento komentář poslal kurz eura vůči dolaru na úroveň 1,28.

Hlavním důvodem zhodnocování eura je však prudký pokles přebytku likvidity v bankovním systému eurozóny. Zdroje rychle vysychají. Od května 2012 poklesly z 803 miliard na dnešních 158 miliard euro. Mezitím roste peněžní zásoba Japonska jak houby po dešti a dosahuje 182 trilionu jenů. Od té doby co FED spustil QE3, vysoceoktanová peněžní zásoba USA (MZM) prorazila historická maxima a pohybuje se na úrovni 12,2 trilionů USD.

Bank of Japan napumpuje každý měsíc do Tokijské burzy jeny v hodnotě 70 miliard dolarů a tím pohání euro-jenové carry obchody. FED vytiskne každý měsíc 85 miliard dolarů, což vyvíjí další tlak na euro. ECB zatím tak radikální kroky nepodniká. Banka sice nakoupila státní dluhopisy za 200 miliard euro během kulminace evropské krize v letech 20102011, ale aby zachovala cenovou stabilitu, sterilizovala tuto intervenci odstraněním stejného množství eur z oběhu. Od prosince 2011 do února 2013 zaplavila ECB evropské banky 1 trilionem hotovosti ve formě dlouhodobých repo operací (LTRO). Evropské banky již 80 % této LTRO injektáže vrátily, takže zásoba likvidity – velikost hotovosti, kterou banky potřebují k uspokojení potřeb svých klientů, klesla na současných 158 miliard euro.

Grafická analýza k náhledu

Jestliže se euro vyšvihne vůči dolaru na úroveň 1,4 a výše a úroveň světových komoditních cen bude i nadále klesat, mohla by se deflace v Evropě začít šířit jako mor. Zvláště znepokojujícím aspektem deflace je, že omezuje schopnost zemí, jako je Irsko, Itálie a Portugalsko snížit svůj veřejnou dluhovou zátěž. Všechny tyto státy mají poměr veřejného dluhu k HDP na úrovni 125 % a jejich situace se neustále zhoršuje. Jak potvrzují japonské zkušenosti z uplynulých dvaceti let, deflace představuje pro hospodářské zotavení největší nebezpečí. Nejenom že motivuje spotřebitele, aby odkládali výdaje, protože mezitím ceny klesnou, ale také zvyšuje celkovou zátěž splácení dluhů, protože s nižšími příjmy zbývá na umoření dluhu méně peněz. To je to poslední, co by státy na evropské periferii se zadrhávající ekonomikou potřebovaly.

ECB má několik možností, jak čelit hrozbě deflace. Může ji blokovat přímým nákupem evropských vládních dluhopisů (QE). Může rozšířit program LTRO pro evropské banky, nebo snížit repo výpůjční sazbu na 0,25 %. Evropské banky se do vypůjčování likvidity a následného poskytování úvěrů vůbec nehrnou, protože jsou zatíženy 1,2 biliony euro nesplácených úvěrů (NPL) a množství toxických úvěrů se zvýšilo za posledních 12 měsíců o 100 miliard euro. Nesplácené úvěry v roce 2008 dosahovaly 700 miliard. Vzrostly v důsledku krize v Itálii, Řecku, Španělsku a Irsku. Britské banky mají 224 miliard nesplácených úvěrů, španělské 227 miliard a německé banky vlastní 245 miliard NLP.

Neotestovaná zbraň ECB – Negativní depozitní úroková míra?

Banky si obvykle ukládají přebytek likvidity u centrální banky a inkasují za to stanovený úrok. V současné době má však ECB nastaven tento úrok na 0 % a možná není daleko doba, kdy za privilegium zaparkovat svoje peníze bude ECB vyžadovat úrok. Šéf centrální banky na Maltě, Josef Bonnici oznámil 14. října 2013, že ECB je připravena zavést negativní depozitní úrokovou míru. „Bude to mít důsledky, které je třeba vzít do úvahy, ale je možné stanovit negativní depozitní úrokovou míru a jsme připraveni to udělat.“ Bonnici ještě dodal: „… negativní úroková míra má své výhody, ale i nevýhody.“

Již dříve v tomto roce (18. června) šéf ECB Draghi prohlásil: „Další opatření, které nezaujatě posuzujeme, je možnost zavést negativní úrokovou míru na depozitní vklady. Jsme připraveni posuzovat zavedení veškerých opatření a řešit i nezamýšlené důsledky, které by s sebou mohly přinést.“

Negativní depozitní úroková míra může být pro ECB nejlepším způsobem, který by poslal ve střednědobém výhledu euro níž a odvrátil tak strašidlo deflace. Německé, nizozemské, francouzské a rakouské banky, které mají u ECB uloženo nejvíc peněz, by teoreticky mohly odmítnout platit úroky za uložení stáhnout své peníze a začít ve zvýšené míře poskytovat úvěry ve prospěch okrajových zemí eurozóny, jako je Španělsko, Portugalsko a Itálie. To by mohlo zlevnit úvěry pro malé a střední podnikání. Pokud by banky v jádru eurozóny (Německo, Nizozemsko, Francie a Rakousko) snížily své úrokové sazby u retailových vkladů, mohli by klienti začít chtít utrácet své peníze, místo aby je schovávali v bankách. To by také podpořilo ekonomický růst.

Nedělat nic, kopat plechovku z kopce a valit problémy před sebou je riskantní, protože kouzla BoJ a FEDu s vytvářením peněz by mohly vynést kurz eura k dolaru nad 1,40. Tím by vzrostlo riziko vzniku třetí vlny recese, navíc sužované deflací. Avšak i v případě, že se ECB rozhodne prosadit negativní úrokové sazby, hrozí zase, že to donutí evropské banky k tvorbě dalších špatných úvěrů. V každém případě se obchodníci s vysoko letícím německým DAXem i v příštím roce mohou, jako vždy, spolehnout na podporu carry obchodů euro-jen a nafouknout bublinu indexu DAXu až k hodnotě 10000.

 


Tyto zprávy pro vás vytváří Akcieatrhy.cz


Poslední zprávy z rubriky Investice:

Pá   9:19  Milorad Mišković: Poptávka a nabídka na rezidenčním trhu (nejen) v Praze se... Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
Pá   9:17  Ranní shrnutí (29.03.2024) X-Trade Brokers (XTB)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688