Postavení českého trhu práce v rámci EU

Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Ta má v horizontu této dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75 % a zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 %. Druhá část analýzy je věnována nezaměstnanosti a postavení mladých lidí ve věku 15-24 let na evropském trhu práce.

Plnění kritérií zaměstnanosti podle strategie Evropa 2020

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let dosahovala ve 2. čtvrtletí 2013 v zemích EU28 68,4 %. Míra zaměstnanosti mužů přitom převyšovala míru zaměstnanosti žen o 11,7 p. b. V průběhu roku se celková míra zaměstnanosti snížila o 0,2 p. b., kdy nárůst zaměstnanosti žen o 0,1 p. b. byl doprovázen poklesem zaměstnanosti mužů o 0,4 p. b.

Vysoká míra zaměstnanosti byla v severských státech a v zemích západní Evropy. Nejvyšší úroveň zaměstnanosti, která se meziročně ještě zvýšila o 0,2 p. b. se udržela ve Švédsku (ve 2. čtvrtletí 2013 to bylo 80,0 %). V této zemi byla jak nejvyšší míra zaměstnanosti žen (77,7 %) s náskokem před druhým Dánskem o 4,7 p. b., tak i mužů (82,3 %). Rozdíly v zaměstnanosti mužů nejsou mezi zeměmi EU tak výrazné (druhé Německo zaostává pouze o 0,2 p. b.).

Celkem pět států překonalo úroveň 75 %. Na potřebnou hranici dosáhlo zmiňované Švédsko, dále Německo, Nizozemsko, Dánsko a Rakousko. Největší meziroční propad míry zaměstnanosti o 3,4 p. b. lze pozorovat na Kypru. Pokles míry zaměstnanosti o více než 2 p. b. byl také v Řecku, kde pracovala o něco více než polovina populace ve věku 20-64 let (nejméně za celou EU28). Region Jižní Evropy se celkově vyznačuje nízkou zaměstnaností. Celkem v 16 státech nedošlo k meziročnímu poklesu míry zaměstnanosti pro věkovou skupinu 20-64 let.

Mezi země, kde došlo k meziročnímu nárůstu míry zaměstnanosti, patřila i Česká republika (zvýšení o 1,2 p. b.). Ve sledovaném období se míra zaměstnanosti žen zvýšila výrazněji (nárůst o 1,4 p. b.) než u mužů (nárůst o 0,9 p. b.). Od 4. čtvrtletí 2012 si Česká republika udržuje deváté místo mezi zeměmi EU28, a tak kromě zmiňovaných zemí s nejvyšší mírou zaměstnanosti, byla vyšší míra zaměstnanosti ještě v Estonsku, Finsku a ve Spojeném království. Míra zaměstnanosti v ČR převyšovala průměr EU28 o 4,3 p. b. Ze sousedních států byla nejvyšší míra zaměstnanosti v Německu (77,2 %), nejnižší byla v Polsku (64,6 %).

Důležitým indikátorem z pohledu trhu práce je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Vyšší vzdělání obecně zabezpečuje lepší uplatnění na pracovním trhu. Ačkoliv došlo mezi lety 2002 až 2012 ke zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let v EU v průměru o 12,6 p. b., požadovanou hranici se zemím EU prozatím nepodařilo naplnit (za rok 2012 podíl dosahoval 35,7 %). Celkově se ženy v dané věkové kategorii vyznačují vyšší úrovní vzdělání než muži.

Podle výsledků VŠPS za 2. čtvrtletí 2013 se Česká republika s dosaženým podílem 26,2 % zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku
30–34 let. Za poslední roky ale tento podíl v naší zemi výrazně vzrostl.

Malta, Chorvatsko, Rumunsko a Itálie měly podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ještě nižší než Česká republika. Ve 2. čtvrtletí 2013 splňovalo požadovanou hranici 40 % celkem 15 zemí. Ze sousedních států se nad úrovní EU28 (36,6 %) pohybovalo pouze Polsko, které potřebnou hranici 40 % překonalo o 0,3 procentního bodu. Pod úrovní EU28 pak bylo Německo (33,4 %), Rakousko (27,8 %) a Slovensko (27,0 %).

Nezaměstnanost

Česká republika se vyznačuje relativně nízkou úrovní nezaměstnanosti. Ve 2. čtvrtletí 2013 byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR (6,8 %) o 4,1 p. b. nižší než průměr EU. Pod úrovní EU byla jak míra nezaměstnanosti žen, tak i mužů. Mezi státy EU28 s nejnižší mírou nezaměstnanosti se řadí Nizozemsko, Lucembursko, Německo a Rakousko. U našeho jižního souseda byla míra nezaměstnanosti v daném období vůbec nejnižší a dosahovala pouze 4,6 %.

V porovnání s dalšími sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (14,1 %), vyšší byla i v Polsku (10,6 % ).

Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy. Ve 2. čtvrtletí 2013 patřily poslední příčky Řecku a Španělsku, kde z osob ve věku
15-64 let, které chtěly pracovat, byla každá čtvrtá osoba nezaměstnaná.

Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu - podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně o 2,4 p. b. na 47,1 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně nezměnil. Patříme mezi země, kde je sledovaný ukazatel pod úrovní EU28 (rozdíl 2,7 p. b.). Nejhorší situace je dlouhodobě na Slovensku (podíl 70,8 %), nejlepší naopak ve Švédsku (podíl pouze 16,9 %).

Při pohledu na míru dlouhodobé nezaměstnanosti je situace nejhorší v Řecku (17,8 %) a Španělsku (13,0 %) . Ve 2 . čtvrtletí 2013 byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v České republice o 2,1 p. b. nižší než v EU28 a dosahovala 3,0 %.

Lukáš Savko

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ

Kopletní analýzu včetně přehledových tabulek naleznete ZDE