Vrací se sovětské úderničení.

S koncem sovětského vlivu se z naší komunikace vytratily mnohé pojmy, a ze života nejrůznější rituály, jež byly typické pro převážnou část období druhé poloviny minulého století. Málokdo si dnes již vybaví třeba  slovo "voluntarismus", tehdy mimořádně frekventované, nejen ve vysokoškolských skriptech. Ač bylo toto slovo skloňováno ve spojitosti s kapitalismem, imperialismem a oportunismem, samozřejmě v pejorativních souvislostech, tak praxe byla jiná a řada tehdejších aktivit měla právě voluntaristický charakter, neboť deklarované cíle se zásadně rozcházely s konečným výsledkem.

Že završení mnohých "Akcí Z" a plnění "socialistických závazků Brigádami Socialistické Práce" bylo vesměs pro kočku, ne-li přímo škodlivých, pamětníci vědí. Bylo však příležitostí k tomu, aby se masy pracujících sešly k bujaré pijatice, která byla uvozena pečlivě opsaným projevem příslušného funkcionáře či tajemníka. Důležitost této osoby (místní, okresní, krajská..) korespondovala s velikostí neužitečnosti předmětu oslavy (čím vyšší persona, tím nižší upotřebitelnost).

Zdá se, že některým dnešním činitelům a manažérům se po této době (a nevázaných oslavách) stýská, a tak se snaží její ozvěny vpašovat i do nového tisíciletí pod jinými korouhvičkami a za použití přelakovaných kulis. Má to ovšem stejný účel, jako dříve: Dává se alespoň špatná komedie, když už nedokážeme napsat slušné drama. Prodává se aspoň virtuální úspěch, když se opravdový nedostavuje. Jedna taková událost se má odehrát zítra. O této parádě, při níž, s vynaložením nemalých prostředků, dojde(šlo) k proměně orla ve slepici, se dozvíme zítra (přineseme konkrétní komentář).

tps