Agresivní uvolňování japonské měnové politiky…

Japonská centrální banka (BoJ) 4. dubna oznámila překvapivou strategii měnové politiky, aby tak dostala svou stagnující ekonomiku pryč z deflační spirály. Chystané kroky předčily očekávání analytiků a zahrnují zdvojnásobení finančních rezerv a nákupů dluhopisů ze strany BoJ, která také zároveň nově získala možnost nákupu dluhových instrumentů privátní sféry. Tyto změny mají pomoci navýšit inflaci z únorových 0,7 % na 2 % během příštích dvou let.

Měny nově vznikajících asijských ekonomik, které vůči jenu (JPY) velmi posílily už po zvolení Shinza Abeho na pozici ministerského předsedy, zaznamenaly po tomto oznámení ještě větší posílení a zamračily tak výhled pro ekonomiky a aktiva tohoto regionu. Jak jsme již řekli v první části, vývoz nově vznikajících asijských ekonomik nebude oslabením jenu vážně ohrožen, jelikož vývozci z této oblasti mají velikou pricing power a jsou vysoko v řetězci přidané hodnoty. Čína, nejdůležitější obchodní partner regionu, se navíc také zotavuje. Kurzovní změny však mohou vývozcům přinést nižší marže, pokud se nerozhodnou reflektovat kurzovní změny navýšením koncové ceny pro zákazníky.

Čtěte o japonské monetární politice na PenizeNAVIC.cz:

- Kurodova bazuka

- Uvolněná monetární politika v Japonsku: Podpora krátkodobého růstu

V druhé části našeho pojednání na toto téma se zabýváme dopadem japonské měnové expanze na různé typy financí proudících do nově vznikajících asijských ekonomik. Naše analýza poskytuje přehled klíčových příjemců japonských finančních toků v oblasti nově vznikajících asijských trhů, t.j. přehled ekonomik z tohoto regionu, které by mohly potenciálně profitovat z japonského nadměrného uvolňování.

Graf1

Japonské banky směřují významnou část svých úvěrů do zemí nově vznikajících asijských ekonomik.

Půjčky japonských bank zemím nově vznikajících asijských ekonomik vs. bilanční suma BoJ

…způsobí nárůst úvěrů v oblasti nově vznikajících asijských trhů

Přebytková likvidita uvolňovaná Japonskou centrální bankou neproudí výhradně do domácího bankovního systému: část si vždy najde cestu přes hranice. Nově vznikající asijské ekonomiky mají velký prospěch z finančních toků tohoto typu pocházejících z Japonska. Až do asijské měnové krize roku 1997 distribuovaly japonské banky pouze 4 % svých úvěrů do oblasti nově vznikajících asijských ekonomik (Graf 1).

Tento podíl se během méně než deseti let zmenšil na polovinu, pak ale opět začal rychle vzrůstat po ohlášení kvantitativního uvolňování Japonskou centrální bankou v roce 2001. V současné době tvoří úvěry poskytnuté japonskými bankami do oblasti nově vznikajících asijských ekonomik 7 % z celkového objemu domácích úvěrů a tento trend bude nejspíše ještě narůstat po onom nevídaném ohlášení měnového uvolňování, jelikož úrokové marže jsou v oblasti nově vznikajících asijských ekonomik příznivější než v Japonsku.

Nově vznikající asijské ekonomiky můžeme rozdělit do tří skupin podle podílu japonských bank na celkovém objemu zdejších úvěrů (Graf 2). Do první skupiny můžeme zařadit země, kde tento podíl tvoří více než 10 % a pohybuje se asi na 15 % (Singapur a Thajsko). Do druhé skupiny patří země s tímto podílem mezi 5 % a 10 % (Indonésie, Hong Kong a Filipíny). Země s podílem nedosahujícím 5 % (Čína, Tchaj-wan, Indie, J. Korea a Malajsie) patří do třetí skupiny. Zajímavé však je, že japonské banky se teď podílí na úvěrech v Thajsku, Indonésii a Tchaj-wanu více než na začátku mezinárodní hospodářské krize ve třetím čtvrtletí roku 2008. Je pravděpodobné, že japonské úvěry přispěly určitou měrou k růstu kreditu, který nyní některé z nově vznikajících asijských ekonomik zažívají.