Pokles likvidity finančních trhů na dohled

Díky čemu? Díky novým, nesmyslným daním.

Jak již čtenáři webu pravděpodobně zaregistrovali, v lednu letošního roku schválili ministři financí 11 zemí EU návrh daně z finančních transakcí. Půjde o daň v pravděpodobné výši 0,1% z obchodů s akciemi a dluhopisy a 0,01% z obchodů s deriváty, pokud alespoň jedna strana bude z jedné z účastnických zemí.

O nesmyslnosti této daně se ve svém prohlášení koncem dubna vyjádřila i International Banking Federation (IBF), tedy sdružení bankovních federací řady zemí. IBF při tom použila hodně silná slova. Hned v první větě mluví o „strong opposition“, dále mluví například o kaskádovitém efektu, o tom, že banky ze zemí, kde se bude daň vybírat, budou v konkurenčním boji významně znevýhodněny. Očekávaný výnos je přibližně 30-35 miliard euro ročně a takové náklady si finanční instituce sotva nechají na svých bedrech.

Primárně dle IBF jsou hlavními náklady transakční náklady včetně nákladů na hedging, náklady na financování či náklady na diverzifikaci. Dalšími, tentokrát nenákladovými dopady této daně bude díky snaze finančních institucí přesunout co největší množství transakcí mimo jurisdikci této daně zhoršení likvidity a následné zvýšení rizika pro všechny účastníky trhu.

Pokles likvidity je to poslední, co finanční trhy potřebují. Přesně k tomu však zavedení nové daně směřuje.