Sníží ECB příští týden sazby?

S blížícím se zasedáním Evropské centrální banky (ECB) a s příchodem horších dat z největší ekonomiky eurozóny rostou očekávání investorů ohledně snížení základní úrokové sazby ve společné měnové unii.

Dosud bylo hlavně Německo největším odpůrcem výraznějšího uvolňování měnové politiky eurozóny. Myšlenka, že ECB by povolila uzdu monetární politice ještě více, se nezamlouvala jak šéfovi německé centrální banky (Bundesbank) Jensovi Weidmannovi, tak ani jednomu z hlavních poradců Angely Merkelové Volkerovi Wielandovi.

Volker Wieland je předním ekonomickým rádcem kancléřky patřící do skupiny pěti chytrých mužů (5 wise men), jimž názorům Angela Merkelová pečlivě naslouchá. Volker Wieland vystudoval na americkém Stanfordu a nyní je profesorem na Goetheho Univerzitě. Několik let působil i v bankovní radě americké centrální banky (Fed).

Dle jeho názoru je měnová politika eurozóny již dostatečně uvolněná a nabízí rozsáhlou likviditu, přičemž ECB navíc nabízí všem problematickým zemím z klubu možnost využití záchranného plánu v případě nouze. Podobný názor sdílí i další vysoký německý představitel Jens Weidmann. I když on minulý týden připustil, že ECB by mohla přece jenom přistoupit ke snížení základní úrokové sazby, zhorší-li se její ekonomická situace.

Ekonomové se ihned chytli tohoto záchranného lana, když německá ekonomika začala tento měsíc vykazovat horší makroekonomická data. Ta přišla ze všech dubnových předstihových ukazatelů. Ekonomickou budoucnost Spolkové republiky v časovém rámci 6ti měsíců vidí hůř jak ekonomové (index ZEW), tak i podnikatelé (index IFO) a nákupní manažeři (index PMI). Právě manažeři působící přímo v závodech, mají dokonalý přehled o množství objednávek na nejbližší měsíce, a proto se index PMI považuje za jeden z nejlepších nástrojů odhadu budoucího vývoje hospodářství. Manažeři tento týden svým výhledem vývoje sektoru služeb a výroby zklamali.  Překvapující čísla, jež přinesly ukazatele z Německa, se postarala o nečekaný zvrat v očekáváních ohledně nejbližšího zasedání ECB, které se má konat příští čtvrtek. Dosud jsme byli zvyklí na nepokořitelný německý ekonomický růst za všech okolností, a proto ECB respektovala německé názory ohledně měnové politiky. Zdá se ale, že ani Německo není perpetuum mobile a vezmeme-li navíc v potaz snížení výhledu jeho HDP pro letošní rok z 0,8 na 0,3 procenta, zjistíme, že i největší ekonomika eurozóny je velmi křehkým článkem měnové unie. Na síle ji letos nepřidají ani blížící se klíčové zářiové parlamentní volby.

Na druhé straně ostatní členové společné měnové unie se na možnosti dalšího snížení úrokových sazeb dívají více pozitivně. Například vice prezident ECB Vitor Constancio tuto možnost otevřeně připouští. Na celou problematiku se totiž dívá jinak, a to přes ukazatele inflace a hospodářského růstu.  Na jedné straně tlaky na růst cenové hladiny (inflace) v eurozóně povolují, přičemž na druhé straně stojí nejasný ekonomický výhled eurozóny.

Cílem snížení úrokových sazeb by mělo být oživení hospodářství eurozóny a konečné zastavení recese, která ji trápí již více než rok. Občané nejvíce pociťují její dopady prostřednictvím narůstající nezaměstnanosti. Nejhorší situace je ve čtvrté největší ekonomice eurozóny Španělsku, kde je už více než 27 procent lidí bez práce. Boj s nezaměstnaností Evropa nevyhraje, dokud se neobnoví poptávka po evropských produktech. 

Eurozóna má i navzdory svým dluhovým problémům druhou nejvyšší úrokovou míru ze zemí G7. Vyšší má jenom Kanada (1 procento). Naopak USA (0,25 procenta), Velká Británie (0,5 procenta) a Japonsko (0,1 procenta) mají úrokovou míru nižší.

Šéf ECB Mario Draghi bude muset poctivě zvážit všechny argumenty pro a proti snížení základní úrokové sazby v eurozóně a již příští čtvrtek 2. května rozhodnout, jestli ji ponechá na dnešní úrovni 0,75 procenta, nebo ji sníží o 25 bodů na 0,50 procenta.

Michala Moravcová

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze obor Finance. Působila ve společnosti WOOD & Company v Praze, kde pracovala jako trader na akciových trzích. Specializovala se zejména na trhy střední a východní Evropy. Momentálně pracuje jako analytička finančních trhů ve společnosti Bossa. Součástí její práce je analýza domácí i zahraniční makroekonomické situace a její vliv na finanční trhy, zejména na forex. Věnuje se ekonomickému vzdělávaní veřejnosti a publikaci ekonomických článků.

Společnost BOSSA je stabilním obchodníkem s cennými papíry, který se v evropském hospodářském prostoru pohybuje již 17 let. Za dobu své existence se dočkala mnohých ocenění. Např. časopisem Forbes byla několikrát označena za brokera roku a to zejména na svém domácím - polském trhu. Od roku 2012 vstupuje také na trh český, kde může své klienty oslovit obchodní platformou Metatrader 4 pro PC i mobilní zařízení, kamennou pobočkou v centru Prahy, technickou podporou i zpravodajstvím v českém jazyce, stejně tak strukturovaným systémem bezplatného vzdělávání, které zajišťuje tým zkušených odborníků i mnohaletých traderů.