Kyperské banky se otevřou až zítra, diskutuje se kontrola kapitálu a týdenní limit na možnosti výběrů

Podle posledních agenturních zpráv zůstanou kyperské banky uzavřené až do zítřka. Kyperská centrální banka nyní zvažuje možnost zavedení týdenního limitu pro výběr a převody prostředků. Kyperská vláda zvažuje možnosti zavedení kapitálové kontroly. Podobný krok v minulosti učinily například Argentina nebo Island, ale ty měly v té době svou vlastní měnu. Kyperská kontrola kapitálu by v rámci eurozóny byla jedinečným experimentem.
Island pravidla kontroly nezrušil ani po 5 letech od kolapsu svého bankovního systému v roce 2008.

Konkrétní podobu kontroly kapitálu a omezení bankovních operací by měl Kypr představit dnes, ještě před zítřejším znovuotevřením bank, které byly zavřené od 16. března. Kromě týdenního limitu na výběry a transfery by mohlo být tlačeno na obnovování expirujících termínovaných vkladů. Omezeno by mohlo být také zakládání nových účtů a používání debetních či kreditních karet, zvažuje se také omezení možnosti převodu prostředků mezi jednotlivými pobočkami téže banky a celkové omezení bezhotovostních plateb. Experti upozorňují, že pro efektivní kontrolu kapitálových toků by měla být zavedena také přesná pravidla pro zahraniční obchod, protože jinak hrozí odliv prostředků právě tímto kanálem.

Mezi největší vkladatele patří Rusové, jejichž majetek uložený v kyperských bankách se odhaduje na cca 31 mld.EUR.

Argentina omezila bankovní operace v roce 2001. Tři měsíce po faktickém krachu veřejných financí a rozsáhlé bankovní krizi zrušila pevnou navázanost své měny na dolar, jež trvala cca 10 let. Vláda přenesla ztráty na depozita prostřednictví nucené konverze dolarových vkladů na domácí měnu.

Někteří experti míní, že Kypr by měl opustit eurozónu a přejít na vlastní měnu, což by mu umožnilo lépe se vypořádat se vzniklou krizí. Náležité oslabení vlastní měny by zachránilo turismus, který patří mezi dva hlavní pilíře tamní ekonomiky. Druhým pilířem byl právě hroutící se bankovní systém. Pokud si Kypr ponechá euro, hrozí mu zhroucení příjmů z turismu.

Celková velikost kyperské ekonomiky se odhaduje na cca 18 mld.EUR, což ji staví jako třetí nejmenší v rámci eurozóny. EK ještě před přijetím záchranné dohody odhadovala pokles letošního HDP o 3,5%. Analytici upozorňují, že reálný pokles letos bude patrně až dvouciferný. Odhaduje se, že nezaměstnanost stoupne zhruba dvojnásobně někam ke 30%.

V roce 2011 tři největší kyperské banky utrpěly v souvislosti s řeckou krizí celkové ztráty ve výši 6,5 mld.EUR.

Související zprávy:
Eurozóna: Kyperský záchranný plán nebude vzorem... 

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko