Řecko zachraňuje Kypr

Řecko zachraňuje Kypr. Ač to zní neuvěřitelně, dohoda o převzetí řeckých divizí kyperských bank řeckými finančními ústavy by nakonec mohla pomoci k vyřešení situace. Zájem o divize vyjádřily minimálně dvě velké řecké banky. Přinejmenším by tento krok mohl zlepšit postavení bank ostrovního státu, zvýšit jejich solventnost a umožnit čerpat prostředky z programu na dodávání likvidity (ELA - Emergency Liquidity Assistance) od ECB, která včera pohrozila, že úvěrové linky se v pondělí zavřou, pokud kyperské banky nezlepší svoji solventnost. Na druhou stranu vyjednávání s Ruskem skončila krachem, kyperskému ministru financí se nepodařilo dohodnout zmírnění podmínek splácení stávajícího dluhu ve výši 2,5 mld. EUR. Ministr ani nepřesvědčil ruské firmy, aby investovaly do kyperské ekonomiky, a ruské banky se odmítly podílet na sanaci tamějších finančních ústavů. Rusové nemají zájem ani o zásoby plynu u kyperských břehů. Během víkendu tak budou pokračovat jednání. Kypr musí sehnat 5,8 mld. EUR, aby získal pomoc od eurozóny a vyhnul se tak svému bankrotu.
 
Dění okolo Kypru je hlavním magnetem investorů na finančních trzích. Na zprávy o dohodě mezi Řeckem a Kyprem jsme zaznamenali pozitivní reakce akciových burz, které tak umazávaly svoje ztráty. Zisky si připisovalo i euro a v mírném plusu končily páteční seanci i regionální měny. Česká koruna v závěru týdne zpevnila pod hranici 25,80 CZK/EUR. Za celý týden však oslabila vůči společné evropské měně 0,85 % a její ztráty tak byly nejhlubší ze všech ostatních regionálních měn. Tomuto vývoji napomohla i realizace nastavených stop-loss příkazů, které ztráty české měny umocnily.
 
Maďarkému forintu, který se rovněž v pátečních odpoledních hodinách držel poblíž čtvrtečního závěru, bránilo ve výraznějších ziscích prohlášení ratingové agentury Standard & Poor?s, která zhoršila výhled hodnocení závazků na negativní a varovala před snížením ratingové známky kvůli nedávným změnám v centrální bance a soudnictví.
 
Začátek nového týdne bude bezpochyby ovlivněn víkendovým jednáním o kyperské záchraně. Od jeho výsledku se bude odvíjet i nálada na trzích a ochota investorů vstupovat do rizikovějších aktiv. Z domácího prostředí bude nejvíce sledované zasedání České národní banky, které se bude konat ve čtvrtek. Výraznější změny v rétorice centrálních bankéřů či hodnocení ekonomické situace neočekáváme. Od minulého zasedání ČNB, které se konalo na začátku února, se kumulují spíše antiinflační rizika. Spotřebitelská inflace byla v únoru 0,3 pb pod prognózou ČNB a meziroční růst HDP ve Q4 12 byl také 0,3 pb pod prognózou ČNB. Je ale pravděpodobné, že centrální bankéři vyhodnotí celková rizika k minulé prognóze jen jako mírně protiinflační. S úrokovými sazbami na technické nule můžeme počítat až do okamžiku, kdy se neobjeví významné inflační tlaky. A to by mělo být minimálně do konce roku 2014. Devizové intervence dle našeho názoru momentálně nehrozí. Ty by ČNB použila pouze tehdy, pokud se objeví deflační tlaky. A z tohoto pohledu není důležité, zda spouštěčem bude příliš silná česká koruna, pokles inflačních očekávání, hlubší krize v eurozóně nebo třeba odchod Kypru z eurozóny a šířící se obava o osud dalších evropských ekonomik. 

Autor: Miroslav Frayer

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.