Soukromé školy mají na kahánku. Komunisté jim chtějí zatrhnout státní dotace

Poslankyně KSČM Marta Semelová a Marie Nedvědová připravily návrh, jehož přijetí by de facto znamenalo revoluci v českém školství. Soukromé školy by totiž podle nich už neměly nadále v době státních škrtů dostávat dotace od státu. Jedinou výjimkou by byly ty soukromé školy, které vzdělávají zdravotně postižené.

Komunistky argumentují tím, že do školství z veřejných rozpočtů putuje příliš málo peněz. "Tento objem financí nepokrývá potřeby škol a školských zařízení. Za posledních pět let se státní příspěvky školám na neinvestiční výdaje snížily z miliardy 616 milionů v roce 2007 na letošních 637 milionů korun. Chybí prostředky na platy učitelů i nepedagogických pracovníků," uvádějí poslankyně v důvodové zprávě k svému návrhu s tím, že 70 až 90 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců pobírá vyšší plat než průměrný učitel.

Dalším důvodem návrhu je také nepříznivý demografický vývoj, který nutí řadu ředitelů ke slučování tříd a dokonce rušení či slučování celých škol. "Snaha touto formou ušetřit, směřuje ze strany krajů a obcí výhradně ke školství veřejnému, tak jak umožňuje současná legislativa. Školy soukromé, které ve své většině ještě vybírají školné, zůstávají mimo," dodávají poslankyně.

Přes dotace se na soukromých školách platí i desetitisícové školné

V současnosti je nejnižší úroveň školného u soukromých středních škol v oborech "bez maturitní zkoušky", kde se ze 43 procent školné neplatí, a v případě dalších 14 procent oborů je školné do 5000 korun ročně, v 17 procentech oborů do 10 000 korun, v dalších 17 procentech do 15 000 korun. Pouze v devíti procentech oborů tohoto typu škol je školné vyšší než 15 tisíc korun ročně.

Více si lidé připlatí za školy s maturitou, kde se neplatí pouze v případě pěti procent oborů, a nadpoloviční většině oborů (52 procent) se platí školné do 15 000 tisíc korun ročně. V dalších 43 procentech oborů se vybírá školné nad úrovní 15 tisíc korun ročně.

Samostatnou kapitolou jsou soukromé vyšší odborné školy. Ty pouze u procenta oborů uvádějí, že školné nevybírají a v případě dalšího procenta oborů se roční školné pohybuje do 10 000 korun. V naprosté většině oborů (60 procent) platí studenti školné ve výši 10 000 až 20 000 korun ročně. Studium ve více než třetině dalších oborů (38 procent) stojí nad 20 tisíc ročně.

Návrh se pokusí pohřbít vládní koalice

Proti snaze komunistických poslankyň se však zřejmě postaví současná vládní koalice. Svědčí o tom i fakt, že návrh zákona putuje na jednání Nečasova kabinetu s navrženým nesouhlasným stanoviskem. To ovšem v praxi de facto konec této snahy neznamená, protože rozhodující slovo budou mít poslanci.

Ministerstva řízená lidmi z koalice, na základě jejichž vyjádření stanovisko vzniklo, mají k návrhu řadu výhrad. Například ministerstvo financí zpochybňuje samotný fakt, že by se změnou ušetřily finanční prostředky. "V případě výrazného omezení, nebo dokonce zrušení, segmentu soukromého školství, vyvolaného omezením dotace ze státního rozpočtu, by děti, žáci a studenti přešli do segmentu veřejného školství, a možnost úspory z veřejných zdrojů je tedy diskutabilní," uvádí ve svém stanovisku.

Proti je i například klíčové ministerstvo školství. To jednak sdílí předchozí výhradu ministerstva financí, upozorňuje na legislativně technické nedostatky, ale také uvádí, že jde proti dosavadním koncepcím. "Vzhledem k zásadní změně v jednom segmentu vzdělávací soustavy by měla předcházet širší odborná diskuse, podložená podrobnou modelací dopadů do celé vzdělávací soustavy," dodává ministerstvo školství.